Absolventi ekonomických oborů si obzvláště v těchto dnech jistě často vzpomenou na příběh z úvodních kurzů makroekonomie, který se při přednáškách používá pro ilustraci tzv. nabídkového šoku - tedy na ropné krize 70. let minulého století. Až o něco později se dozví, že tento jednoduchý pohled na věc má háčky a že ropné embargo sice sehrálo důležitou roli, ale přičítat jemu samotnému stagflaci není úplně fér. V současnosti se tak ona - z pohledu blahobytu nemilá - historická epizoda interpretuje hlavně jako důsledek selhání hospodářských politik.
Tento názor sdílí například i ECB, která zhruba před deseti lety jako hlavní lekci, kterou je třeba si ze sedmdesátek odnést, uváděla důležitost inflačních očekávání. A sice že musí být ukotvená, což nelze brát za samozřejmost. A že centrální banka musí svá slova doprovázet konkrétními činy, jinak že prý ztratí důvěryhodnost...
Zajímavá je ale i další lekce, která se týká kontrol cen a mezd. Taková opatření byla v USA v platnosti s obměnami mezi lety 1971 a 1974. V důsledku ale problém nedostatku a vysoké inflace vyřešit nepomohla, naopak jej asi zhoršila, zejména v případě energií a potravin.
Ne, že by se to dělo v takto obecné formě i nyní, avšak u konkrétních komodit podobná opatření pozorovat můžeme - viz snižování různých daní na benzín či potraviny. Je přitom zřejmé, že například v případě nafty (plynu, pšenice...) trhy vysílají jasný signál, že komodity prostě není dost a že je proto žádoucí spotřebovávat méně. Kontrakty s delší splatností navíc ukazují, že tento stav nemusí rychle odeznít, což ideu kompenzací pro všechny jenom dále komplikuje.
V případě surovin, které nelze jen tak nahradit, je sice rada spotřebovávat méně poněkud hraběcí. Nicméně cenové kontroly ale příčinu problému vyřešit nedokážou. Politická poptávka po podobných “rychlých a jednoduchých” opatřeních však roste.
*** TRHY ***
Koruna
Po středečním mírném posílení, kdy se pár EUR/CZK dostal pod úroveň 24,40, koruna ve čtvrtek stagnovala a čeká tak na další impulsy. Zajímavá čísla se ale čekají spíše až příští týden. Hned v pondělí například bude zveřejněn německý index Ifo.
Eurodolar
Další série velmi jestřábích komentářů z Fedu poslala dolarové sazby ještě výše, což povzbudilo i americkou měnu. Asi nejdůležitější bylo vystoupení šéfa Fedu Powella, který nejenže vcelku otevřeně potvrdil, že na počátku května přijde zvýšení sazeb o 50 bazických bodů, ale navíc uvedl, že bude vhodné postupovat “trochu rychleji”. To si trh zjevně vysvětlil tak, že na dalších zasedáních dojde k růstu sazeb o 50bps a vrchol cyklu posunul až někam k úrovni 3,25-3,50 %. Uvidíme nakolik se takový scénář odehraje, ale zdá se, že náš scénář, že sazby Fedu půjdou nahoru o 50bps také v červnu a červenci se zdá být velmi realistický.
Na druhé straně euro se nemůže opřít o politiku ECB, která je stále extrémně holubičí. Možná, že nepřímý impuls pro její změnu může přijít o tomto víkendu, kdy je na pořadu druhé kolo prezidentské volby ve Francii. Po středeční televizní debatě mezi současným pro-evropským prezidentem Macronem a vyzývatelkou LePenovou se zdá být pravděpodobnější vítězství prvně jmenovaného. Macronova obhajoba by následně mohla podpořit růst eurových sazeb a tím i společnou měnu.
Akcie
Americké akciové trhy sice otevřely v zelených číslech v návaznosti na solidní korporátní výsledky, avšak tyto zisky postupně odevzdaly po komentářích šéfa Fedu Jeroma Powella. Index S&P 500, který v úvodu rostl o více než procento, nakonec oslabil o 1,5 %, zatímco DJIA odevzdal 1,1 %. Index Nasdaq odepsal přes 2 %. Akcie Tesla v úvodu obchodování rostly o bezmála 12 %, avšak nakonec si připsaly výrazně mírnější nárůst o 3,2 %. Tržby telekomunikační společnosti AT&T dosáhly 38,1 mld. USD, zatímco analytický konsensus byl nastavený na 37,73 mld. USD. Akcie tak posílily o 4 %.