Vláda dnes schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku na téma energií.
Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Odpuštění poplatků má trvat po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliardami korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát. Síkela uvedl, že pomoc se bude odvíjet podle jednotlivých distribučních sazeb, částka pro letošní rok byla navýšena například u distribučních sazeb D01d a D02d (velmi malá a středně velká spotřeba energie), které jsou nejpoužívanější.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda dnes navýšila letošní částku na úsporný tarif, z původně vyčleněných 25 procent se zvýšila na až zhruba 40 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již dříve uvedlo, že na úsporný tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 miliard se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard. Dodal, že u nejpoužívanějších sazeb s nižší spotřebou elektřiny vláda navýšila původně uvažovaný příspěvek 2000 Kč na 3500 Kč, kvůli tomu vzrostla letošní celková podpora. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že díky tomu dostanou letos všechny domácnosti přibližně stejnou podporu. Rozdíly v celkové výši podpory se podle vlády projeví až v příštím roce na základě podpory jednotlivých komodit.
Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo. Síkela dnes dopoledne před jednáním vlády uvedl, že celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11.000 korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14.000 až 15.000 korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18.000 korun.
Dodavatelé už pracují na zavedení úsporného tarifu. "Intenzivně nyní pracujeme na tom, abychom byli schopni vládní pomoc dostat k zákazníkům co nejdříve. Připravujeme nyní IT a fakturační systémy, tak aby bylo možné úsporný tarif co nejrychleji zprocesovat. Jsme připraveni vládní pomoc promítnout rovnou a okamžitě do záloh. Zákazník nebude muset o nic žádat ani se nikde registrovat, úsporný tarif bude fungovat automaticky," řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Vláda připravuje speciální kalkulačku, přes kterou si lidé budou moci spočítat přibližnou výši státní podpory plateb za energie. Kvůli navýšení letošní částky podpory ji ale bude nutné předělat. Kdy bude spuštěna, tak zatím není jasné, řekl Síkela. Lidé by ji následně měli najít na webu ministerstva průmyslu.
Řešení na evropské úrovni?
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Tématem budou vysoké ceny energií. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií. Síkela to dnes řekl novinářům.
Ministerstvo podle něj zároveň připravuje jednání s kraji, které si na drahé energie stěžují. Síkela připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné vysoutěžit jiný než takzvaný spotový produkt, cena se v takovém případě odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši. Jedním z možných řešení by podle Síkely bylo nakoupit část elektřiny pro potřeby státu a dále ji distribuovat mezi kraje.
"Trh se do určitě míry vymkl kontrole, přestává tržní volatilita reagovat na dobré zprávy a kumulují se jenom ty špatné a tlačí to ceny nahoru. Je to problém celé Evropy a samozřejmě pokud máte evropský trh a celoevropský problém, tak to nejjednodušší řešení se hledá na celoevropské úrovni," řekl Síkela.
Stanovení maximální ceny na celoevropské úrovni je podle něj jednou z možností. "Pokud bychom se rozhodli jako Evropská unie jít touto cestou,...tak Česká republika by byla určitě jedna z těch zemí, která by to podpořila," uvedl Síkela.
Svolání mimořádné rady by podle něj mělo odpovídat tomu, jak je problém urgentní. "Já si myslím, že ten problém dramatického nárůstu o 20 procent předevčírem urgentní je. Musíme se podívat na to, jestli problém bude dále trvat a bude dále kulminovat. A pokud by to tak bylo, tak je ten problém opravdu urgentní," uvedl Síkela.
Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 eur/MWh. Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 eur/MWh.
Fiala se sejde se Scholzem
Premiér Fiala bude v pondělí s německým kancléřem Olafem Scholzem řešit nejen ceny energií, ale také vojenskou spolupráci či možnost získat kapacity v německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG).
"Budu s kancléřem Scholzem mluvit samozřejmě o cenách energií a o tom, zda jsme schopni se domluvit na nějakém evropském řešení a jak by takové řešení mohlo vypadat. Bez Německa se k žádnému řešení nedostaneme, Německo je klíčovou zemí z tohoto hlediska," řekl Fiala dnes po jednání vlády.
Česko se mimo jiné s Německem domlouvá na možnosti získat kapacity v LNG terminálech, které Německo bude budovat v příštích měsících a letech. "Je to pro nás velice důležité, protože z Německa jsme schopni zkapalněný plyn dostat plynovody poměrně snadno do České republiky," podotkl Fiala.
Ministerstvo: Zavřené kohouty z Ruska by dolehly až v další topné sezóně
Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to uvedlo ministerstvo financí (MF). Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
"Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku," uvedlo ministerstvo financí.