Dvě země soupeří o pozici evropského hlavního měst umělé inteligence. Jak francouzký prezident Emmanuel Macron, tak britský premiér Rishi Sunak učinili v posledních týdnech odvážná prohlášení o umělé inteligenci, když se oba staží získat podíl na vysoce medializovaném trhu.
"Myslím, že jsme jedničkou v oblasti umělé inteligence v kontinentální Evropě a musíme zrychlit," řekl Macron Karen Tso z CNBC na francouzské výroční technologické konferenci Viva Tech 18. června, zatímco Sunak představil Velkou Británii jako "geografický domov globální regulace bezpečnosti AI" na konferenci London Tech Week 12. června.
Umělá inteligence je považována za revoluční, a proto má strategický význam pro vlády po celém světě. Humbuk kolem technologie byl částečně vyvolán virální povahou společnosti OpenAI a jejího produktu ChatGPT. To bylo také zdrojem technologického napětí mezi USA a Čínou, protože země po celém světě se snaží využít potenciál nejdůležitějších technologií.
Kdo tedy vede v závodě o evropskou korunu umělé inteligence?
Peněžní problematika
Na VivaTech v Paříži Macron oznámil nové financování ve výši 500 milionů eur (562 milionů dolarů) na vytvoření nových "šampionů" AI. To přichází nad rámec předchozích závazků vlády, včetně slibu napumpovat 1,5 miliardy eur do umělé inteligence do roku 2022, ve snaze dohnat americký a čínský trh.
"Budeme investovat jako blázni do školení a výzkumu," řekl Macron CNBC a dodal, že Francie má dobrou pozici v oblasti AI díky přístupu k talentům a startupům, které se formují kolem této technologie.
V březnu britská vláda přislíbila 1 miliardu liber (1,3 miliardy dolarů) na superpočítače a výzkum AI, ve snaze stát se "vědeckou a technologickou supervelmocí". Jako součást strategie vláda uvedla, že chce utratit kolem 900 milionů liber na vybudování superpočítače typu "exascale" schopného vybudovat vlastní "BritGPT", který by konkuroval generativnímu AI chatbotovi OpenAI.
Někteří úředníci však kritizují finanční příslib a říkají, že to nestačí k tomu, aby pomohlo Velké Británii konkurovat titánům, jako jsou USA a Čína. "Zní to skvěle, ale není to ani zdaleka tam, kde bychom měli být," řekl Sajid Javid, bývalý ministr ve vládě expremiéra Borise Johnsona, v diskusi na London Tech Week.
Policejní zneužívání umělé inteligence
Jedním z velkých rozdílů mezi Velkou Británií a Francií je to, jak se každá země rozhodla regulovat umělou inteligenci a již platné zákony, které ovlivňují rychle se rozvíjející technologii. Evropská unie má svůj zákon o umělé inteligenci, který má být prvním komplexním souborem zákonů zaměřených na umělou inteligenci na Západě. Legislativu schválili zákonodárci v Evropském parlamentu v červnu.
Posuzuje různé aplikace umělé inteligence na základě rizika – například biometrická identifikace v reálném čase a systémy sociálního hodnocení jsou považovány za "nepřijatelné riziko", a proto jsou nařízením zakázány.
Francie bude pod přímou jurisdikcí zákona o AI a nebylo by "překvapivé", kdyby příslušný francouzský regulátor, buď CNIL nebo nový regulátor specifický pro AI, zaujal "agresivní přístup" k jeho prosazování, podle Minesh Tanna, globálního vedoucího AI v mezinárodní právnické firmě Simmons & Simmons.
Ve Velké Británii vláda místo vydávání zákonů specifických pro umělou inteligenci vydala obecnou vyhlášku, která radí různým průmyslovým regulátorům, jak by měli prosazovat stávající pravidla ve svých příslušných odvětvích. Vyhláška zaujímá k regulaci umělé inteligence přístup založený na zásadách.
Vláda tento rámec označila za "flexibilní" přístup k regulaci, který Tanna popsal jako více "pro-inovační" než francouzskou metodu.
"Přístup Spojeného království je ve světě po brexitu poháněn touhou povzbudit investice do AI," dodal, což dává Velké Británii větší "svobodu a flexibilitu při zavádění regulace na vhodné úrovni, aby podpořila investice," uvedl v e-mailu pro CNBC.
Naproti tomu zákon EU o umělé inteligenci by mohl učinit Francii "méně atraktivní" pro investice do umělé inteligence vzhledem k tomu, že stanoví "zatěžující regulační režim" pro AI, řekl Tanna.
Kdo vyhraje?
"Francie má rozhodně šanci stát se lídrem v Evropě, ale čelí tvrdé konkurenci z Německa a Velké Británie," řekl CNBC prostřednictvím e-mailu Anton Dahbura, spoluředitel Institutu Johnse Hopkinse pro autonomii. Alexandre Lebrun, generální ředitel společnosti Nabla, "kopilota" AI pro lékaře, uvedl, že Spojené království a Francie jsou "pravděpodobně vyrovnané", pokud jde o atraktivitu pro založení společnosti AI.
"Je tu dobrá zásobárna talentů, bašty jako AI výzkumná centra Googlu a Facebooku a rozumný místní trh," řekl CNBC, ale varoval, že zákon EU o AI by "znemožnil" startupům budovat AI v EU. "Pokud Spojené království současně přijme chytřejší zákon, určitě vyhraje nad EU a Francií," dodal Lebrun.
Claire Trachet, finanční ředitelka francouzského technologického startupu YesWeHack, uvedla, že Spojené království a Francie mají potenciál zpochybnit dominanci amerických gigantů, ale bude záležet na spolupráci v celé Evropě.
"Vyžadovalo by to koordinované a kolektivní úsilí evropských technologických supervelmocí," řekla. "Aby skutečně dosáhli smysluplného dopadu, musí využít své kolektivní zdroje, podporovat spolupráci a investovat do péče o robustní ekosystém." "Kombinace silných stránek - zejména se zapojením Německa - by jim mohla umožnit vytvoření přesvědčívé alternativy v příštích 10-15 letech, která naruší prostředí AI, ale opět by to vyžadovalo silně strategickou vizi a přístup založený na spolupráci," dodal Trachet.
Zdroj: CNBC