Laura z UC Berkeley Haas School of Business v rozhovoru pro Bloomberg připomněla, že centrální banka sice moc často nehovoří o vývoji produktivity, ale jde o klíčovou proměnnou, která se promítá i do monetární politiky. Ekonomka v této souvislosti připomněla vývoj po roce 2000 (viz první část rozhovoru zde). Ve druhé části se pak věnovala tomu, jaký potenciál by v této oblasti mohly mít současné technologie.
Podle profesorky je již nyní znát, jak umělá inteligence ovlivňuje některé oblasti a sektory v ekonomice. Podle ní jde například o účetnictví či finance celkově. Dá se tedy očekávat, že tyto technologie by mohly vést k vyššímu tempu růstu produktivity, a to „docela podstatnému“. Umělá inteligence by tedy podle ekonomky mohla mít podobný vliv jako internetové technologie. Jak přitom uvedla v první části rozhovoru, tyto technologie zvýšily produktivitu nečekaným způsobem a ovlivnily i vývoj monetární politiky v době, kdy v čele Fedu stál Alan Greenspan.
Tyson tedy ve vztahu k novým technologiím a jejich vlivu na produktivitu hovoří o optimismu. Výsledkem by tak podle ní mohla být i vyšší pravděpodobnost hladkého přistání. Pokud totiž dojde ke zvednutí produktivity, růst mezd nebude vytvářet takové cenové tlaky. Ekonomka v této souvislosti zavzpomínala na svou spolupráci s prezidentem Clintonem. Jemu pravidelně dávala informace týkající se vývoje a výhledu rozpočtových deficitů. Ty se přitom do značné míry odvíjejí od ekonomického vývoje, tudíž i od produktivity.
Ekonomka podle svých slov dávala Clintonovi nejdříve „dost standardní informace ekonomů o tom, že růst produktivity bude pravděpodobně utlumený a nedojde tu k výrazné změně.“ Nakonec ale byli všichni „neustále překvapováni“ tím, jak se produktivita zvedá a jaké to má důsledky. Podle expertky existují signály, že podobný efekt by mohla mít umělá inteligence. Za příklad dala vliv této technologie na práci lidí v call centrech. Podle jejího názoru se totiž díky ní zvyšuje nejen produktivita, ale i kvalita práce.
„Existují signály, že dopad bude velký a rychlý, ale ekonomické modely to nedovedou dost dobře podchytit a predikovat,“ uvedla ekonomka. A poukázala i na to, že sazby jsou nyní poměrně vysoko a to samé platí o nákladu kapitálu. Přístup k úvěrům je také omezený, ale přes to všechno firemní sektor „o překot investuje“ do nových technologií. Chápe totiž, že může přicházet velká fundamentální změna a nyní musí investovat do dlouhodobého rozvoje.
Zdroj: Bloomberg