Známý ekonom Lawrence H. Summers si podle svých slov není jistý, zda je nyní vhodné uvažovat o nějaké změně fungování americké centrální banky. Ta by podle něj měla přijít až ve chvíli, kdy někdo vystřídá Jaye Powella v čele Fedu, a ne v době, kdy jej stále vede Powell. Pokud přitom Fed doposud dělal nějaké chyby, byla to spíše příliš velká transparentnost než malá. Co tím ekonom myslí?
Summers působil mimo jiné v americké vládě. A hovořil o tom, že příliš mnoho komentářů a informací ze strany vládních úředníků a členů vedení Fedu může volatilitu na trzích a v ekonomice zvyšovat místo toho, aby ji snižovalo. To samé může platit u centrální banky, která může poskytovat takové množství různých komentářů, názorů a predikcí, že to nejistotu a volatilitu spíše zvyšuje, než aby efekt byl opačný. A pokud Fed činil nějaké chyby, bylo to podle experta právě spíše v tomto směru, než aby byl málo transparentní.
Summers si myslí, že z hlediska poskytování informací a komunikace postupoval správně Paul Volcker a Alan Greenspan. Ti „dělali dobře, když jejich prohlášení byla vágní a neurčitá.“ K tomu ekonom připomněl, že když se naposledy hovořilo o velké změně ve fungování centrální banky, bylo to v době, kdy se Fed snažil dostat se na inflační cíl zespodu. Tedy v době, kdy inflace dlouhodobě podstřelovala cíl ve výši 2 %. V tu dobu se přišlo s konceptem symetrického cíle, tedy nutnosti dosahovat v delším období v průměru 2 % inflace. A po období inflace nižší tudíž nechat cenový růst 2 % o něco přestřelovat.
Po roce 2019 se ukázalo, že tento přístup má své slabiny a kdyby se nyní zavedl nějaký nový rámec, výsledek by podle ekonoma mohl být nakonec podobný. Jak Summers hodnotí současná očekávání trhů ohledně dalšího vývoje sazeb? Podle něj trhy aktuálně kladou důraz na určité oslabení ekonomické aktivity a tudíž očekávají pokles sazeb. „Moc bych proti očekávanému poklesu v září nebojoval,“ dodal expert. Ještě ale přijdou nová data a pokud by například ukázala na znatelnější oslabování tempa růstu, mohlo by v září přijít i snížení sazeb o 50 bazických bodů.
Výroky ministra financí Bessenta o tom, o co níže by sazby nyní měly být, vidí Summers jako spíše nevhodné a neobvyklé. A Summers sám věří, že podobné úvahy mají být hlavně založeny na očekávaném vývoji inflačních očekávání a na odhadech toho, kde se nachází neutrální sazby. Pokud se pak vezme v úvahu vývoj na akciových trzích, vysoké investice do datových center, vysoké vládní deficity a některé další faktory, které mohou zvedat neutrální sazby, volání po velkém snížení sazeb centrální banky nedává moc smysl. Výjimkou by bylo, kdyby někdo čekal recesi.
Zdroj: Bloomberg