Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 0,5 procenta. Rozhodla se však zahájit prodej rizikovějších aktiv, která v minulosti nakoupila. Učinila tak další krok v ústupu od mimořádně uvolněné měnové politiky, jejímž prostřednictvím se dlouho snažila podporovat domácí ekonomiku.
Guvernér banky Kazuo Ueda na tiskové konferenci potvrdil připravenost k dalšímu zvyšování úrokových sazeb v případě, že se ekonomika a inflace budou vyvíjet v souladu s prognózami. Uvedl také, že japonská ekonomika zatím odolává tlakům vyvolaným vyššími cly na dovoz zboží do Spojených států. "Co se týče japonské ekonomiky, mají (americká) cla dopad na zisky výrobců. Zatím však neovlivňují japonskou ekonomiku jako celek," prohlásil.
Centrální banka oznámila, že se rozhodla prodávat své podíly v burzovně obchodovaných fondech (ETF) a realitních investičních fondech (REIT). Objem prodejů by měl v případě ETF činit kolem 330 miliard jenů (zhruba 46 miliard Kč) ročně a v případě REIT kolem pěti miliard jenů (zhruba 700 milionů Kč) ročně, uvedla banka v dnešní zprávě. Ueda upozornil, že tímto tempem prodeje potrvá více než 100 let, než se banka zbaví všech svých investic do ETF, které uskutečnila ve snaze o podporu domácí ekonomiky.
Japonská vláda dnes oznámila, že spotřebitelské ceny v Japonsku se v srpnu bez zahrnutí čerstvých potravin meziročně zvýšily o 2,7 procenta. Meziroční míra inflace tak byla nejnižší za devět měsíců, zůstala však nad dvouprocentním cílem centrální banky. "Dnešní údaje o inflaci jsou převážně v souladu s našimi očekáváními," uvedl Ueda.
Japonská centrální banka loni v březnu ukončila mnohaleté období záporných úrokových sazeb, když svou základní sazbu zvýšila z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Koncem července téhož roku přikročila k dalšímu zvýšení sazby, a to na 0,25 procenta. Naposledy úroky zvýšila letos v lednu.
Pro zachování úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo sedm z devíti členů bankovní rady. Dva členové se vyslovili pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. To podle analytiků signalizuje rostoucí tlak na zpřísňování měnové politiky uvnitř banky.
Další kroky japonské měnové autority by ale mohla komplikovat politická nejistota v zemi. Japonský premiér Šigeru Išiba se tento měsíc rozhodl odstoupit z funkce. Vyhověl tak rostoucímu tlaku, aby přijal zodpovědnost za neúspěch v červencových volbách do horní komory parlamentu. Išiba ve funkci strávil necelý rok, vládní koalice za tu dobu ztratila většinu v obou komorách parlamentu.
Mezi favority na Išibova nástupce patří bývalá ministryně hospodářské bezpečnosti Sanae Takaičiová, která je kritikem zvyšování úrokových sazeb. "Vzhledem k vyhlídkám na zpomalení americké ekonomiky a další snižování sazeb (americkou centrální bankou) by mohlo být pro japonskou centrální banku čím dál obtížnější postupovat opačným směrem a zvyšovat sazby," upozornil ekonom Šiničiro Kobajaši ze společnosti Mitsubishi UFJ Research and Consulting.