V Česku začínají parlamentní volby. Vláda zároveň žádá EK o schválení veřejné podpory pro dva nové jaderné bloky v Dukovanech. V Německu narušily provoz na mnichovském letišti drony, Francie řeší rozpočtovou krizi, Švýcaři kritizují přílišnou vstřícnost vůči USA a Belgie varuje před riziky financování obrany Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv. Dánsko investuje do kvantových technologií, zatímco Maroko čelí smrtelným nepokojům kvůli výdajům na fotbalové mistrovství světa.
Futures na evropské akciové indexy: Euro Stoxx 50 +0,2 %, FTSE 100 +0,1 % a DAX +0,2 %.
Dnes odpoledne začínají parlamentní volby. Na základě nedávných debat se domníváme, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude vytvoření vlády hnutím ANO (28–32 % v průzkumech) ve spolupráci s Motoristé sobě (~5 % v průzkumech). Tento scénář by byl pro pozitivní, protože obě strany podporují výkup minoritních podílů. Více o ekonomických tématech v programech stran zde.
Česká republika oficiálně požádala Evropskou komisi o odsouhlasení plánované veřejné podpory pro chystanou výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Financování stavby chce stát zajistit formou státní půjčky firmě Elektrárna Dukovany II, v níž od letoška drží majoritní podíl. Rozhodnutí o notifikaci, která je nezbytná pro zajištění financování projektu, se očekává do konce příštího roku.
Německé řízení letového provozu oznámilo, že včera večer pozastavilo provoz na letišti v Mnichově poté, co se v okolí objevilo několik dronů. To ovlivnilo řadu odletů a tisíce cestujících na druhém největším letišti v zemi. Sedmnáct odletů bylo zrušeno a patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Vídně a Frankfurtu.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu se dnes setká s poslanci a dojde k zásadním jednáním o rozpočtu na rok 2026. Jako pátý premiér země za poslední dva roky usiluje o tichou podporu některých opozičních stran.
Švýcarští voliči se domnívají, že jejich vláda je vůči USA příliš vstřícná poté, co Donald Trump uvalil neúměrně vysoké clo na jejich zboží. Přibližně 80 % respondentů v průzkumu pro veřejnoprávní vysílač SRG SSR uvedlo, že Švýcarsko je „příliš přátelské“ vůči této největší ekonomice světa.
Belgie zchladila snahy EU použít zmrazená aktiva Ruské centrální banky jako záruku pro získání financí na obranu Ukrajiny. Návrh na uvolnění 140 miliard eur je podle belgického premiéra Barta de Wevera „velký hazard“, který vyžaduje neprůstřelné sdílení rizik. Jeho komentáře se rozcházejí s optimističtějšími hodnoceními ostatních lídrů EU. Debata probíhá v době, kdy jsou Evropané nervózní kvůli možným hybridním útokům ze strany Ruska. Polsko oznámilo neupřesněný incident na svém baltském pobřeží. Rusko mezitím připravuje plány na možné zabavení aktiv EU jako odvetu.
Nový kvantový investiční fond získal 300 milionů eur od vlastníků společnosti Novo Nordisk a dánské vlády. Cílem je posílit technologickou pozici Evropy zaměřením na kvantové výpočty. Fond byl oznámen v době, kdy se hráči v oblasti soukromého kapitálu snaží prosadit v měnícím se investičním prostředí Evropy. Bankéři uvádějí, že stále více firem zvažuje vstup na burzu, přičemž poprvé po letech se objevují výrazné známky oživení kapitálových trhů. Tuto tendenci potvrzuje i německá platforma pro umělou inteligenci DeepL, která zvažuje primární veřejnou nabídku akcií.
Nejvážnější vlna nepokojů v Maroku od Arabského jara si v noci vyžádala oběti na životech, když vyeskalovaly protesty vedené mladými lidmi kvůli špatným veřejným službám a vysokým výdajům na fotbalové mistrovství světa 2030. Maroko, které bude mistrovství pořádat společně se Španělskem a Portugalskem, plánuje investovat miliardy dolarů do infrastruktury a stadionů. To vyvolává hněv v zemi s 38 miliony obyvatel, kde jsou tyto výdaje vnímány jako přehnané vzhledem k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a nedostatečné státní zdravotní péči a vzdělání.