Když Fed ohlásil nové kolo kvantitativního uvolňování (QE), částečně bylo cílem snížit výnosy dluhopisů ve střední části výnosové křivky. Jedním z argumentů pro QE je, že jde jednoduše o přirozenou extenzi konvenční politiky; výnosy na krátkém konci křivky leží tak nízko, že Fed musí intervenovat na trhu s dluhopisy, aby jeho kroky měly vůbec nějaký význam.
Výnosy desetiletých dluhopisů jsou ale nyní výrazně výše, než tomu bylo na počátku listopadu, kdy bylo QE oznámeno. Vysvětlení se zdá evidentní: Investoři se obávají, že tištění peněz vyvolá inflaci. Inflační očekávání ale můžeme měřit pomocí dluhopisů navázaných na inflaci TIPS. Rozdíl mezi jejich výnosem a výnosem obyčejných dluhopisů ukazuje inflační očekávání. Na počátku listopadu byla tato očekávaná inflace 2,4 %, dnes leží na stejné úrovni. Žádná změna.
Krátkodobé ukazatele inflace, včetně cen komodit, se také pohnuly špatným směrem (ve smyslu vysvětlení pohybu výnosů). Není ani pravděpodobné, že výnosy by se pohnuly kvůli menší averzi k riziku. Pokud irská krize něco způsobila, měl by to být útěk směrem k americkým vládním dluhopisům. Navíc nejde jen o problém v USA, protože britské dluhopisy rostly také. Další kolo QE v Británii může přijít, ale po lepším než očekávaném růstu a horší inflaci není zdaleka jisté.
Je to tedy tak trochu záhada. Simon Derrick, stratég z Bank of New York Mellon, uvedené také nedovede vysvětlit a myslí si, že by se v brzké době mohl směr pohybu výnosů otočit. Doposud ale QE2 nefunguje.
Uvedené je výtahem z „Wrong direction“.
(Zdroj: Buttonwood’s notebook)