Ekonomové, komentátoři a politici neměli jinou možnost než souhlasit s dohodou o daních, dosaženou mezi prezidentem Obamou a republikány v Kongresu, protože návrat k daňovým sazbám z éry před Bushem by podrazilo ekonomickému oživení nohy. Washington ale neukázal ani náznak úspor a snížil daně daleko za úroveň, které bylo třeba.
Moody’s by těžko dala investiční rating nějaké vládě se stejným rozpočtovým výhledem jako USA, ale u Spojených států je to jiné. Dolar je globální měnou a Washington může v případě, že nikdo nebude chtít kupovat americké vládní dluhopisy, dolary tisknout. Těmi budou spláceny dluhopisy dosahující doby splatnosti a financovány nové výdaje.
Dlouhodobé vládní dluhopisy USA však jsou rizikovou investicí. Za hranicemi USA fungují podobně jako měny v rozvahách bank, mezinárodních společností a bohatých jedinců. Příliš mnoho dolarů nastartuje inflaci, jen obavy z ní přinutí investory požadovat vyšší výnosy na všechna aktiva denominovaná v dolarech. V očekávání dalšího snížení daní došlo k růstu sazeb, přestože Fed provádí masivní nákupy dluhopisů.
Washington bude utrácet a půjčovat si a vládní dluhopisy s dvacetiletou a třicetiletou splatností budou muset nabízet vyšší výnosy. To bude snižovat hodnotu stejných papírů vydaných v roce 2010 a před ním. Toto úrokové riziko dělá z amerických vládních dluhopisů mizernou investici. Pro ratingové agentury je těžké udělit USA rating mezi úrovněmi AAA a D kvůli jejich monopolu na tištění dolarů. K defaultu dojít nemůže, ale investice do těchto dluhopisů jsou i tak velmi ohroženy. Možná by mohl být udělen rating F odvozený od „utečte (flee), než v tom budete až po uši“.
Uvedené je výtahem z „Downgrade US Treasurys to Junk“, autorem je Peter Morici, profesor Smith School of Business, University of Maryland.
(Zdroj: CNBC)