Španělský vládní dluh se letos těsně přiblíží 80 procentům ročního hrubého domácího produktu, na rekordní úroveň poté, co výše rozpočtového deficitu v loňském roce více než dvojnásobně překročila limit stanovený Evropskou unií. Poměr celkového dluhu k HDP se má na konci roku zvýšit z 68,5 procenta na konci roku 2011 na 79,8 procenta, což je nejvýše od obnovení demokracie v zemi v roce 1978, uvedla vláda.
Čistá emise dluhu by se však měla snížit z 48,2 mld. EUR v roce 2011 v souladu se záměrem snížit letos rozpočtový schodek na 5,3 procenta HDP z 8,5 % v loňském roce, uvádí vládní plán. Vláda chce v letošním rozpočtu pomocí úspor a zvýšení firemních daní ušetřit 27 miliard eur. Vedle rozpočtového deficitu, který má letos výrazně klesnout, vláda počítá s dalšími negativními dopady ekonomické recese a růstem nákladů na dluhovou službu. Sdělil to dnes při podrobné prezentaci rozpočtu na letošní rok v parlamentu ministr financí Cristóbal Montoro.
Ještě na začátku minulého měsíce přitom vláda počítala pro letošní rok se schodkem 5,8 procenta HDP a objevily se zprávy, že zemi tak mohou hrozit sankce ze strany EU, s níž se dříve Madrid dohodl na maximální výši schodku 4,4 procenta. Španělsko překročilo dohodnutý deficit také v loňském roce, kdy schodek namísto šesti procent HDP dosáhl 8,5 procenta HDP.
Úsporný plán předsedy vlády Mariana Rajoye počítá s nejdrastičtějšími škrty za více než 30 let. Někteří ekonomové včetně Antonia G. Pascuala z varují, že úspory a navyšování daní v takovém objemu přilijí do ohně ekonomické recese, což výrazně zkomplikuje možnost dosažení plánovaného třetinového osekání rozpočtového deficitu. Ten Rajoy plánuje dále stlačit k požadované 3% hranice v poměru k HDP v roce 2013. Ekonom Guillaume Menuet nicméně očekává, že úroveň rozpočtového schodku se letos nepodaří snížit pod 6,6 procenta. „Zavádění nezbytných kroků zaměřených na podporu potenciálu ekonomického růstu pravděpodobně bude mít negativní krátkodobé důsledky na ekonomickou aktivitu,“ říká Guillaume.
K růstu poměru dluhu k HDP přispějí na straně vládních výdajů zvýšené úroky z vládních dluhopisů, výdaje na záchranu bank, náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie a španělský příspěvek ke druhé záchraně Řecka. Na straně ekonomiky jej zvýší propad španělské ekonomiky, jejíž HDP má letos klesnout o 1,7 procenta po růstu o 0,7 % v roce 2011 a poklesu o 0,1 % v roce 2010.
Španělská vláda předpokládá, že ji úrokové platby budou letos stát zhruba 2,75 procenta HDP. Tamní ministerstvo financí čelí povinnosti letos splatit 149,3 mld. EUR. Podle dokumentů k rozpočtu hodlá emitovat hrubý objem dluhopisů 186,1 mld. EUR a zvýšit zároveň prodej dlouhodobého dluhu na úkor pokladničních poukázek. I tak však průměrná splatnost španělského dluhu nevzroste, ale klesne na 6,2 z 6,4 roku.
Španělská vláda čelila v únoru podezření, že vědomě a cíleně manipulovala s makrodaty za rok 2011, aby negativa dopadla na bedra vlády předchozí a ona sama měla více prostoru pro příznivý výsledek roku letošního. EU pohrozila, že proti nově zvolené vládě zasáhne. Španělsko mělo cíleně nadhodnotit rozpočtový schodek za 2011, aby tak letošní data působila příznivěji.
Španělsko prochází hlubokou ekonomickou krizí a nezaměstnanost v zemi je na rekordní úrovni kolem 23 procent, což je nejvíce v EU. Někteří ekonomové se obávají, že Madrid bude nakonec muset požádat o mezinárodní finanční pomoc, jak už to učinilo Řecko, Irsko a Portugalsko. Vláda tyto úvahy odmítá, musí ale o tom přesvědčit Evropskou unii a investory. Letos a příští rok musí Madrid ušetřit celkem 60 miliard eur, aby do roku 2013 dosáhl na Bruselem předepsaný maximální rozpočtový deficit ve výši tří procent.