Po měsících odkladů a zákulisních jednání Madrid připravuje žádost o záchrannou půjčku od evropského fondu ESM a ECB tak bude moci začít nakupovat dluhopisy země. Uvedl to včera na meetingu s novináři vysoce postavený úřadník španělského ministerstva financí a zbavil tak Madrid stigmatu nerozhodnosti. Podle deníků Wall Street Journal a Financial Times, které s ministerským úřadníkem hovořili, je již celá věc jen otázkou správného načasování.
Španělská vláda podle včerejších informací uvolněných novinářům světových médií hodlá kývnout na záchrannou úvěrovou linku od ESM, pouze aby tak splnila podmínku danou ECB pro možnost nákupu dluhopisů zemí eurozóny na sekundárním trhu. Samotné prostředky z ESM Madrid prý čerpat nehodlá, protože to nepotřebuje.
Podobně vyznívá i rozhovor ČTK se španělským velvyslancem v České republice Pascualem Navarrem. "Zvažujeme možnost požádat o druhou finanční pomoc, abychom pokryli nadměrné náklady na financování dluhu," řekl Navarro. Španělsko už v létě požádalo své partnery v eurozóně o 100 miliard eur na pomoc bankovnímu sektoru. Madrid ale předpokládá, že celá částka nebude nutná, jako reálné se jeví čerpání zhruba 40 až 50 miliard eur.
Navarro dodal, že rozhodující bude hlavně vývoj výnosů státních dluhopisů, od nichž se odvíjí cena, za kterou je Španělsko schopno se samo financovat na trhu. "Náklady na obsluhu dluhu jsou vysoké," přiznal španělský velvyslanec v rozhovoru pro ČTK. "Pokud to bude nezbytné, požádáme o finanční pomoc. Španělská vláda neříká, že to udělá, učinila by to ale ve chvíli, kdy uzná, že je to absolutně nezbytné," uvedl Navarro.
Vysoce postavený úřadník španělského ministerstva financí ale včera při setkání s pozvanými novináři naznačil, že míč není až tak na straně Madridu, jak by se mohlo zdát. Španělsko podle něho totiž usiluje o „posunutí žádosti o finanční pomoc dále“, ale zatím nemá jistou další podporu od svých evropských partnerů. Ti podle něho vyjádřili obavy, že by se v důsledku posunu ve Španělsku mohla nervozita přesunout na hluboce zadluženou Itálii.
Dluhová pozice
Výnos desetiletých státních dluhopisů Španělska se v posledních dnech pohybuje kolem 5,8 procenta. To je výše, kterou je země podle velvyslance v ČR Pascuala Navarra schopna nějaký čas akceptovat. Madrid tedy v současné době není pod žádným velkým tlakem, aby si musel žádost o pomoc podávat okamžitě. To se ale může změnit, pokud se výnosy dlouho nesníží, anebo pokud by naopak ještě vzrostly.
Španělsko musí za celý letošní rok prodat státní dluhopisy za zhruba 186 miliard eur (asi 4,6 bilionu Kč), aby umořilo splatné závazky. Většinu už má prodanou a minimálně do konce letošního roku by nemělo mít se splácením dluhu problém. Potíže by ale mohly nastat hned na začátku příštího roku, neboť Španělsko patrně nesplní původní cíl snižování deficitu.
Výpadek daní a nutnost podpořit zadlužené autonomní oblasti si příští rok velmi pravděpodobně vyžádají ještě vyšší finanční nároky než letos. Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, žádost o finanční pomoc by tedy záchranné mechanizmy eurozóny zatížila mnohem víc, než žádost Řecka, Irska a Portugalska. Španělé ale odmítají, že případná mezinárodní finanční pomoc by znamenala záchranu celé ekonomiku, jako je tomu například v případě Řecka. "Tam je třeba změnit celou ekonomiku, zatímco my už jsme potřebné změny udělali dřív," dodal velvyslanec.
S&P po downgradu Madridu zhoršuje i pohled na banky
Ratingová agentura Standard & Poor's dnes zhoršila úvěrové hodnocení některých španělských bank, včetně finančních gigantů (7,32 USD, 0,00%) a (6,02 EUR, 1,93%).
Rating společnosti , která je největší bankou v eurozóně, klesl o dva stupně na úroveň BBB. Jeho výhled je navíc negativní. se podobně jako další španělské banky potýká s problémy na domácím realitním trhu, zatím je však kompenzuje díky rozsáhlým aktivitám v zahraničí.
Agentura S&P již minulý týden snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Španělska o dva stupně na BBB minus. Krok odůvodnila prohlubující se hospodářskou recesí.
(Zdroj: WSJ, FT, ČTK, S&P)