Americká centrální banka Fed bude podle většiny o nastavení měnové politiky rozhodujících členů o ústupu od měnové expanze uvažovat teprve ve chvíli, kdy kdy bude zřejmé, že domácí trh práce přesvědčivě roste. Fed to uvedl v zápisu z posledního zasedání výboru z 18. až 19. června. Na něm se členové výboru Fedu (FOMC) shodli, že pokud se bude ekonomika vyvíjet podle předpokladů, začne centrální banka zřejmě už v letošním roce omezovat nákupy dluhopisů. Do poloviny příštího roku by je pak mohla zcela zastavit, dohodl Fed v červnu. Čerstvé komentáře ale nejsou tak vyhraněné.
Červnové prohlášení Fedu vyvolalo prudkou negativní odezvu na trhu akcií a amerických dluhopisů. Měnová stimulace v podobě masivních nákupů dluhopisů přináší na trh levnou likviditu, která růst akciového trhu vybudila. Trhy již přijaly variantu, že Fed začne omezovat tyto nákupy v září, dnešní zápis ale naznačil, že to není až tak jisté. "Vysoce akomodativní měnová politika je právě tím, co americká ekonomika po dohlédnutelnou budoucnost potřebuje," uvedl šéf Fed Ben Bernanke. Americká ekonomika minulý měsíc vytvořila 195 tisíc nových míst, míra nezaměstnanosti zůstala na úrovni 7,6 %. "Potřebujeme dosáhnout významného zlepšení výhled pro vývoj trhu práce v kontextu cenové stability," konstatovat Bernanke a zopakoval, že "celkový vzkaz Fed je pokračující podpůrná politika". Uvedl rovněž, že hospodářský růst nyní brzdí vyšší daně a škrty v rozpočtových výdajích.
„Několik členů soudilo, že začít s omezováním nákupů aktiv bude zřejmě nutné už brzy," uvádí zápis. "Mnozí členové ale naznačili, že než bude vhodné tyto nákupy zpomalit. bude zapotřebí dalšího zlepšení vyhlídek trhu práce," dodává se v dokumentu. Většina tvůrců měnové politiky tak stojí za nikoli bezprostředním utahováním měnové politiky a odchodem od QE.
Fed drží od konce roku 2008 základní úrok téměř na nule a nehodlá jej zvyšovat, dokud míra nezaměstnanosti v USA neklesne pod 6,5 procenta. Od roku 2009 pak praktikuje takzvané kvantitativní uvolňování (QE).
Nestandardní měnová politika Fedu má nyní podobu nákupů dluhopisů od bank za 85 miliard dolarů měsíčně. Fed tím tlačí dolů dlouhodobé úrokové sazby (dlouhý konec výnosové křivky), čímž podporuje ekonomiku a finanční trhy (zejména trh bydlení skrze sazby hypoték). To letos podstatně přispělo k výraznému růstu akciových indexů na Wall Street na rekordní maxima.
Trhů se po posledním zasedání zmocnila mírná panika, protože se vedle ústupu od nákupů dluhopisů začaly obávat, že Fed zároveň s tím začne zvyšovat i úrokové sazby. To následně řada zástupců Fed v minulých dvou týdnech vyvracela, dokonce otevřeným vyjádřením, že trhy reakci na Fed přehnaly. "Mnozí členové dali najevo, že rozhodování o velikosti a složení nákupů aktiv je odlišné od rozhodování o úrovni sazby na federální fondy (základní sazby mezibankovního trhu)," píše se v zápisu.
Kurz dolaru reagoval na vyjádření zápisu výrazným poklesem, protože vyhlídky na zpřísnění měnové politiky a zvýšení výnosů z držení americké měny se o něco odložily. Při dnešní nejsilnější hodnotě pro dolar 1,2962 k euru se měnový pár posunul až na 1,3201 USD/EUR. Aktuálně obchoduje na hladině 1,3030 USD/EUR. Do vývoje na měnách promluvil také vedikt japonské centrální banky, která vidí ekonomiku nejlepší za posledních dva a půl roku.
Fed minulý měsíc předpověděl, že americká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 až 2,6 procenta, v příštím roce pak očekává zrychlení na 3,0 až 3,5 procenta. Míra nezaměstnanosti se podle Fedu v závěru příštího roku bude pohybovat od 6,5 do 6,8 procenta.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, AP, čtk)