Aktualizováno Podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera ukazují předběžná data o tuzemském HDP za 3. čtvrtletí "přinejlepším pohyb na dně". Rychlý odhad HDP za 3Q zmařil naděje na úspěšné ukončení dlouhé recese, jelikož podle něj česká ekonomika klesla mezikvartálně o 0,5 procenta a meziročně se pokles prohloubil z 1,3 na 1,6 procenta. V předchozím druhém čtvrtletí HDP ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,6 procenta a česká ekonomika se dostala z nejdelší recese, během níž šest čtvrtletí klesala.
Obdobně se vyjádřil již ve středu viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Uvedl, že předběžná data o vývoji českého hospodářství ve 3. čtvrtletí ukazují, že se ekonomika může vrátit do recese. Další člen bankovní rady Kamil Janáček minulý týden řekl, že pokud se předběžné údaje o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí potvrdí, je ekonomika v poněkud horším stavu, než ČNB předpokládala.
Singer se dále vyjádřil k cílování inflace, které ČNB v rámci měnové politiky využívá. Upozornil, že během posledních 12 let počet zemí, které cílují inflaci, převýšil počet zemí, které se zaměřují na cílování peněžní zásoby, jež vychází z předpokladu, že růst cen je determinován množstvím peněz v oběhu. Důvodem, proč se peněžní zásoba jako koncept podle guvernéra opouští, je problém s měřením množství peněz v ekonomice.
V roce 2001 podle Singera 16 zemí využívalo cílování inflace a 42 zemí cílování peněžní zásoby. Loni již cílování inflace využívalo 32 zemí a peněžní zásobu 29 zemí.
Guvernér zároveň dodal, že země využívající cílování peněžní zásoby poměrně často intervenuji. Intervence se ovšem podle něj nevyhýbají ani zemím, které v rámci měnové politiky cílují inflaci. Patří mezi ně například Švýcarsko nebo Švédsko.
Při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, volí centrální banka jeden z několika možných měnověpolitických režimů. Čtyřmi základními typy těchto režimů jsou režim s implicitní nominální kotvou, cílování peněžní zásoby, cílování měnového kurzu a cílování inflace.
U cílování inflace centrální banka s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačních očekávání. Tento režim zahrnuje do svého rozhodovacího schématu podstatně větší množství informací než jen měnový kurz nebo peněžní agregáty, například také trh práce, dovozní ceny, ceny výrobců, mezeru výstupu, nominální a reálné úrokové sazby, nominální a reálný měnový kurz, hospodaření veřejných rozpočtů a podobně.
Bývalý prezident Václav Klaus následně na dnešní konferenci "Evropská ekonomika a její perspektivy" uvedl, že vyjádření guvernéra Singera nebude komentovat. Klaus přitom zahájení intervencí ze strany ČNB kritizoval s tím, že je považuje za chybný a riskantní krok. Cílování inflace pak označil za mylnou doktrínu. "Respektuji vždy a důsledně téma konference a do těchto věcí se nebudu pouštět a komentovat to nebudu, i když si myslím, že by to bylo velmi snadné," uvedl.
Poté ovšem Klaus médiím řekl, že intervence nebyla potřebná a nutná. "Pro mne je hlavní chybností akce to, že ta akce nebyla potřebná, nebyla nutná, pro mne byla akcí to jisté míry svévolnou. Byla akcí, která vyplývá primárně z toho, že už ti naši centrální bankéři trošku byli smutní a nervózní z toho, že oni nemají co dělat, že oni nemají žádný prostor pro další snižování sazeb, vypadá to, že jsou pasívní, vypadá to, že jsou neakční. Ten jejich pokus vstoupit do hry byl hlavním motivem. Teď se přít, kreslit si na tabuli vzorečky a grafy a říkat kvůli tomuhletomu jsme to udělali, je věc druhotná. Já si myslím, že to byl takový abstinenční pocit našich centrálních bankéřů, chtěli už něco udělat," dodal Klaus.
Intervence mají podle dřívějšího vyjádření Klause "velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady", mezi které patří zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. Všechny současné členy bankovní rady jmenoval právě Klaus.
ČNB chce kurz koruny v rámci intervencí držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok vedle Klause kritizovala řada ekonomů, podnikatelů i prezident Miloš Zeman. Naopak premiér Jiří Rusnok krok ČNB hájí.
Podle zdrojů dnešního vydání deníku E15 centrální banka při posunu kurzu k 27 Kč/EUR intenzivně nakupovala eura tři dny a stálo ji to 200 miliard korun, za něž nakoupila přibližně sedm miliard eur.
(Zdroj: čtk, Reuters)