V oblasti správy aktiv se rozhořela docela lítá bitva. Vede ji Adam Nash, který stojí v čele společnosti Wealthfront, a firma Charles Schwab. Wealthfront poskytuje automatizované služby investorům – je robotickým poradcem, což je služba, která v posledních letech nabírá na popularitě. Schwab je tradičním brokerem, který nyní také rozjíždí robotické poradenství. Vzájemně svádí nesmírně zajímavou bitvu. Ta totiž ukazuje, jak se celé odvětví pohybuje směrem k automatizaci. A zároveň je z ní vidět, jaké problémy doprovází snaha o odlišení se od konkurence v novém světě pasivních investic.
Nash tvrdí, že služby Schwabu nejsou pro klienty přínosné. Vedou prý je k tomu, aby drželi velkou část aktiv v hotovosti a ne v rizikovějších investicích. To by mělo snížit návratnost jejich portfolia, ale také zvýšit jeho bezpečnost. Nash rovněž kritizuje používání ETF založených na tzv. chytrých betách. Jde většinou o pasivní fondy, které používají alokační triky – alokace se například provádí na základě stejných vah namísto toho, aby využívala alokaci založenou na kapitalizaci. Nash tvrdí, že nejde o dobrý nápad a navíc jsou podle něho poplatky Schwabu příliš vysoké.
Schwab samozřejmě podnikl protiútok. Mimo jiné říká, že většina investorů má velkou averzi k riziku, a tudíž chce držet část aktiv v hotovosti. Používání chytré bety je podle společnosti také v pořádku a tvrdí, že část poplatků má naopak nižší než Wealthfront. Do tohoto sporu se vměšovat nechci, obě strany mají silné argumenty a popsané spory představují témata širokých diskusí v celém odvětví. Chci se věnovat tomu, kam směřuje celé odvětví.
Boj týkající se roboporadenství jasně ukazuje, jak velké změny celé odvětví čeká. Wealthfront už nyní spravuje 2 miliardy dolarů. Ve srovnání s tradičními správci aktiv to není moc, meziročně ale došlo k desetinásobnému růstu této částky. Navíc fakt, že velké společnosti jako Schwab se také vydaly tímto směrem, naznačuje, že uvedený podnikatelský model bude hrát významnou roli. Celý finanční svět se podle všeho otáčí směrem od aktivních fondů. Pravděpodobně je za tím několik trendů včetně růstu popularity ETF a špatných výsledků řady fondů. V podstatě se ukazuje, že teorie Eugena Famy a Johna Bogleho jsou správné.
Můžeme se ptát, co nahradí aktivní manažery? Jakou formu bude svět pasivních investic mít? Jednou z odpovědí jsou právě roboporadci. V podstatě jde o kombinaci jednoduchých alokačních vzorců s hezkými uživatelskými rozhraními. Algoritmy jsou většinou tak jednoduché, že by je student financí zvládl za jeden den. Koneckonců představují základ pasivního investování. Hodnota takového přístupu spočívá hlavně v behaviorální oblasti. Investoři totiž podléhají dlouhé řadě vlivů, včetně snahy honit se za vysokými výnosy a časovat trh. Roboporadci by takové chování měli eliminovat.
V podstatě ale můžeme říci, že indexové fondy jsou také roboporadci, jen nemají svá vlastní uživatelská rozhraní. Tito poradci mají hodnotu jen v případě, pokud je u nich investování mnohem jednodušší než nákup nějakého pasivního fondu. Jde tak v zásadě o technologii fungující na základě behaviorálních financí. Prodávat lidem korekce jejich behaviorálních chyb je ale dost těžké. Většina z nás si totiž vlastní slabosti nepřiznává, nebo o nich neví. Investoři o sobě většinou neuvažují na rovině korekcí chyb, ale na rovině dosahování výjimečných návratností. V podstatě jsme vycvičeni k lovu a namísto pečlivě vybraných cílů a optimalizace rizika se ženeme za vyššími zisky.
Roboporadci se tak ocitají v podobné pozici jako poradci tradiční. Nabízejí pasivní produkt, stojí za nimi ale lidé, kteří chtějí výjimečné zisky. To nevyhnutelně povede k tomu, že roboporadci začnou pracovat s aktivním investováním – s chytrými betami, rozdílnými alokacemi, apod. Mám dojem, že právě tento faktor představuje klíč sporu mezi Nashem a Schwabem. Pravda je ale taková, že roboporadci mohou k výjimečným ziskům přispět pouze minimálně. V delším období je absolutně nemožné, aby mohli na tomto poli uspět. Můžeme doufat, že investoři se budou postupně stále více spokojovat s průměrnými návratnostmi. I kdyby se tak ale stalo, je otázkou, proč by si namísto placení roboporadce hned nekoupili nějaký pasivní fond. A jde o klíčovou otázku pro celé odvětví.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg