Investice do výroby a jejího rozvoje jsou velkým makroekonomickým tématem pokrizových let a to napříč všemi vyspělými ekonomikami (o Číně a zbytku BRIC nemluvě). Jádro příběhu je jednoduché: Investic je málo. Korporátní sektor ve vyspělých zemích je sice stále velmi ziskový, ale namísto reinvestic se zaměřuje hlavně na syslení hotovosti v rozvahách, či její distribuci akcionářům přes dividendy a mnohdy sporné odkupy. Proč je investic tak pomálu nevíme, příčiny mohou být v technologickém pokroku a celkovém posunu „k měkkému“ i v celkově utlumené poptávce.
V tomto prostředí není divu, že si akcie řady strojírenských firem, které jsou na korporátních investicích závislé, nevedou nejlépe. Jako jejich zástupce můžeme považovat akcie německého giganta . Jejich cena je po pětileté stagnaci cca tam, kde byla ve stejném období roku 2011:
Zdroj: FT
Lovit ve vodách bohatých na ryby umí každý a výsledkem je to, že na břehu už nebývá místo. Jinak řečeno, v atraktivních odvětvích jsou většinou valuace vysoko a na významu neodvratně nabývá faktor „ještě větší hlupák než já“. Investiční um se možná daleko více pozná v odvětvích a firmách, které jsou mimo hlavní módní proud a netěší se nadšení davů. Jak čtenář správně tuší, to je přesně ten důvod, proč dnes píšu o strojírenství. V grafu je vyznačen i vývoj cen akcií společností Xylem a Pentair, které ukazují, že ne vše je ve strojírenství a přilehlých pododvětvích tak šedé a stagnující. Zároveň jde o firmy, které by podle očekávaní některých analytiků měly dosahovat hodně slušného růstu zisků. To vše je, myslím, dostatečná motivace, abychom se na ně podívali detailněji.
Podezřele zajímavý Xylem
Začněme dnes prvně jmenovanou firmou. Xylem vyrábí širokou řadu technologií a nástrojů souvisejících s vodou, vodárnami a souvisejícími aktivitami. Společnost drží v posledních pěti letech zhruba stagnující tržby, zisky dokonce dokázala navyšovat. Návratnost vlastního kapitálu a investic je pak na poměrně vysokých číslech (16,5 % a 9 %). Konsenzus na FT předpokládá růst tržeb i zisků jak letos, tak v příštím roce. A analytici ze Zacks dokonce tvrdí, že zisky by měly v následujících pěti letech růst asi 10 % tempem.
Zdroj: FT
Na cash flow společnosti je hezký pohled, protože provozní tok hotovosti roste a hravě pokrývá investice do provozu i investice celkové. V roce 2015 dokázala firma na provozu vydělat 464 milionů dolarů a investovala 132 milionů dolarů. Pro poskytovatele kapitálu v té či oné formě jí tak zbylo asi 330 milionů dolarů (v roce 2014 to bylo o něco málo méně). Akcionářům vyplatila firma na dividendách 100 a na odkupech 160 milionů dolarů a ještě jí tak něco zbylo na navýšení hotovosti v rozvaze. Pokud by se výsledky dále zlepšovaly, firma má jasný prostor pro udržení dividend, respektive pro jejich zvyšování.
Zdroj: FT
Nezkazí nám tento doposud dosti zajímavý obrázek valuace? Beta společnosti je na hodnotě 1,16, požadovaná návratnost tak bude dosahovat asi 8,2 %. Dejme tomu, že firma by akcionářům od nynějška generovala oněch 330 milionů dolarů (rozvaha je velmi silná, dluhy snižovat není třeba). Současná hodnota takového toku hotovosti je 4 miliardy dolarů. To je ale příliš skeptický předpoklad, protože volné cash flow bude pravděpodobně růst. Tato přílišná skepse je potvrzena i tím, že kapitalizace dosahuje téměř dvojnásobné hodnoty: 7,78 miliard dolarů. Na ní se dostaneme, pokud necháme volné CF dlouhodobě růst o necelá 4 %. Pokud by volné cash flow nyní dosahovalo pouze 300 milionů dolarů, dlouhodobý růst by musel být cca na 4,4 %.
Pokud by tedy Xylem dokázal své volné cash flow dlouhodoběji zvyšovat podobným tempem, jako je tempo očekávaného růstu zisků (tj. cca 10 %), jde jednoznačně o přehlíženou hodnotu. A vývoj ceny akcie v letošním roce ukazuje, že investoři tomuto až podezřele zajímavému titulu začínají hodně věřit. Za větší pozornost určitě stojí.