Minulý týden jsme zde rozvíjeli úvahu na téma „akcií pro následující desetiletí“. Proč se ale omezovat pouhým desetiletím a nevydat se na cestu staletími? Investor Sean O'Reilly to učinil a došel k na první pohled možná trochu překvapivému závěru.
Řada z nás bude za kandidáty na akcii pro následující století možná nejdříve navrhovat známá technologická jména. Tedy , Google, či třeba . Logika je jednoduchá – světem hýbou právě nové technologie a tudíž by u nich měla být největší pravděpodobnost velmi dlouhodobého investičního úspěchu. Jenže tu je to, co bych nazval třeba „faktor walkman“. Jinak řečeno, dnešní přelomové technologie, jsou zítřejším středním proudem a pozítří už je nahrazuje něco jiného.
Můžeme se dlouze bavit o tom, kterému z dnešních technologických gigantů tento osud hrozí více a kterému méně. Pravděpodobně ale hrozí všem. Možná bychom se tedy měli vydat opačným směrem – k odvětvím a firmám, které jsou naopak značně ušetřeny technologických změn, módních vlivů a podobně. Jinak řečeno, měli bychom se posunout směrem od relativně adrenalinovějších a zábavnějších firem ke stabilitě až nudě. K něčemu, co tu bylo, je a bude. A tím se dostáváme ke zmíněnému investorovi.
Dimanty a pivo jsou věčné
O'Reilly poukazuje na to, že archeologové nedávno v Číně objevili 5 000 let starý recept na výrobu piva. Jinak řečeno, jedna z nejstarších „výrobních“ činností lidstva se točí kolem tohoto nápoje. Nyní už je tedy celkem jasné, kdo je investorovým kandidátem na akcii pro následující století: Anheuser-Busch InBev. AB InBev minulý rok začal fůzovat se světovou dvojkou a výsledná entita by měla mít téměř 30% podíl na globálním trhu a významný podíl na trzích rozvíjejících se.
Ve vyspělých zemích se dnes už velkým pivovarům s jejich „europivy“ další expanze moc nedaří, podle investora by ale měla být situace jiná právě na rozvíjejících se trzích. Například v Brazílii má AB InBev 64% podíl na trhu, v Argentině 79% podíl, v Jižní Koreji 56% podíl, v Mexiku 51% podíl. Jen v Číně se mu zatím tolik nedaří, protože tamní podíl na trhu dosahuje jen 14%, což je ale i tak v celkovém objemu obrovské číslo.
Na pevných nohou
Je tedy dost dobře možné, že když tu poptávka po pivu je už minimálně 5 000 let, bude tu i dalších 5 000 let. To ale automaticky neznamená, že jí budou uspokojovat dnes existující pivovary. Můžeme sice jednoduše tvrdit, že největší pravděpodobnost přežití existuje právě u těch největších. Třeba ale takové automobilky tuto rovnici „velikost = pevné finanční zdraví“ poměrně úspěšně vyvrací. Jak je tomu tedy v případě AB InBev a SAB Milleru?
První jmenovaná společnost minulý rok na provozu vydělala 14,1 miliard dolarů, v roce 2014 byl provozní tok hotovosti podobný. Investice do provozu se pohybovaly mezi 4,4 – 4,7 miliardy dolarů a firmě tak zbylo více než 9 miliard dolarů na akvizice, dluhovou službu a pro akcionáře. Dividendy dosahují necelých 8 miliard dolarů, takže AB InBev se pomalu blíží vzorci „co vyděláme, rozdělíme akcionářům“. SAB Miller je na tom se schopností generovat hotovost typově podobně: V roce 2015 vydělal na provozu 3,4 miliard dolarů a investoval 1,3 miliard dolarů. Ze zbylých cca 2 miliard dolarů vyplatil 1,9 miliard dolarů na dividendách.
Z pohledu toku hotovosti by tedy mělo jít o velmi životaschopné společnosti stojící na pevných nohou. Podobnou řečí hovoří i jejich návratnosti: Pokud je návratnost investic a vlastního jmění nízká, firma dlouhodobě pálí peníze svými investicemi a takový stav je neudržitelný. SAB Miller má ale 2015 ROE ve výši 11,72 % a AB InBev 9,7 %. Takže ani tento jednoduchý ukazatel nenaznačuje, že by pod naleštěným povrchem bujely problémy, které by firmy v běhu na dalších sto let omezovaly.
Zábava na sto let
Tato úvaha je do určité míry jen pro zábavu. Pokud totiž vybíráme akcie k investicím (ne spekulacím), v podstatě automaticky vybíráme akcie, které by si měly vést dobře následujících pět, deset a sto let. Takto definovaný „stoletý“ problém nám ale umožňuje podívat se na věc z jiného a zajímavého úhlu. I když i zde je samozřejmě problém třeba s počtem akcií – držet, jednu, dvě, tři akcie je zbytečně rizikové. Já sám bych pak v takto zadefinované otázce možná spíše uvažoval o nějaké společnosti spojené s vodohospodářstvím. Voda je totiž v pyramidě našich potřeb ještě o stupeň blíž základu, než pivo (tedy alespoň pro většinu z nás). Jak jsem hlásal v nadpise, tipy na stoleté akcie by měly být tři a ty další dva si necháme pro příští příspěvek.