Dolarový index letos oslabuje asi o 2,5 %, ale zdá se, že nikdo si není moc jistý příčinami jeho poklesu. Roger Blitz na stránkách FTAlphaville dokonce tvrdí, že potenciálních důvodů je celá řada, ale jeho rozhovory s analytiky, stratégy a ekonomy ukazují, že nějaký konsenzus prostě neexistuje a jednotlivá tvrzení si navíc nejednou odporují. Namísto hledání toho nejlepšího tak svým čtenářům poskytuje dlouhý seznam toho, co přichází v úvahu.
Za prvé, zaznívá tvrzení, že současné oslabování dolaru je jen pokračováním trendu, který začal již v předchozím roce. Ten byl vyvolán předchozím příliš silným kurzem. Současný vývoj je tak jen nezbytnou korekcí na fundamentálně rozumnější kurz americké měny.
Za druhé, nejde ani tak o oslabování dolaru, jako o posilování dalších měn. K němu dochází díky síle řady ekonomik a očekávanému posunu centrálních bank k utaženější monetární politice a zvedání sazeb. Týká se to zejména eurozóny a Japonska.
Za třetí, globální oživení si udržuje svou sílu a to podporuje poptávku po rizikových aktivech, která nesvědčí dolaru.
Za čtvrté, roste poptávka po kapitálu ve světě mimo USA a to tlačí na oslabování dolaru.
Za páté, Donald Trump stále více hovoří o protekcionismu, a to tlačí dolar dolů (i když zde bychom mohli namítnout, že obchodní válka by zvýšila ceny zboží dováženého do USA a vyšší inflace by táhla nahoru sazby a tudíž pravděpodobně i dolar).
Za šesté, Trumpova vláda podporuje slabý dolar. Například ministr financí Steven Mnuchin na setkání v Davosu uvedl, že „slabší dolar je pro nás výhodný, protože vytváří příležitosti a podporuje obchod“. Dolar poté rychle oslabil na tříletá minima i přesto, že Trump prohlášení ministra mírnil.
Za sedmé, Čína se drží stranou. Nenechává svou měnu oslabit, ale je spokojená s jejím posilováním. Peking se totiž obává nařčení z manipulace měnového kurzu. Čínská centrální banka PBoC už také nenakupuje stejný objem amerických vládních obligací jako v minulosti.
Za osmé, centrální banky mění strukturu svých rezerv a posouvají se směrem od dolaru.
Za deváté, výnosy amerických obligací sice rostou, ale ještě nedosahují úrovně, která by vyvolala dolarovou rally.
Za desáté, investoři se spálili při dolarové rally po prezidentských volbách. Tuto zkušenost nechtějí opakovat, tudíž teorie o slabém dolaru berou za své.
Za jedenácté, Fed se ve skutečnosti kloní k hrdličkám mnohem více, než se investoři domnívají.
Za dvanácté, ECB a Bank of Japan pochopily, že jejich snahy o zamezení růstu kurzu domácích měn jsou marné, a tudíž je nyní nechávají k dolaru volně posílit.
Za třinácté, Spojené státy už nejsou na globální scéně považovány za tak spolehlivého partnera jako dříve a Trump je vnímán jako prezident podporující slabý dolar.
Za čtrnácté, daňové reformy zvýší fiskální deficity a takový vývoj jde obvykle ruku v ruce se slabším dolarem.
Za patnácté, začíná dolarový medvědí trh, který střídá předchozí býčí trh.
Za šestnácté, zaznívá názor, že období mimořádně nízkých sazeb úplně zamíchalo s očekáváním trhu a jeho hodnocením toho, co by mělo působit na růst a na pokles dolaru.
Zdroj: FTAlphaville