Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Jak Írán zareaguje na nové sankce

Project Syndicate: Jak Írán zareaguje na nové sankce

07.05.2018 6:50

Íránský rial ztratil od prosince 2017 třetinu své hodnoty. Prudké znehodnocení směnného kurzu 10. dubna přimělo tamní vládu k tomu, aby zastavila domácí transakce v zahraniční měně a zakázala držení zahraničních měn v hodnotě přesahující 10 000 eur.

Po třech desetiletích relativně liberální hospodářské politiky, kdy úřady povolovaly devizové transakce v soukromém sektoru, a dokonce i odliv kapitálu, představuje tento krok vlády radikální změnu kurzu. Není to pouze z íránských obav z opětovného zavedení sankcí ze strany USA po 12. květnu, kdy se očekává, že americký prezident Donald Trump dostojí svému slibu z předvolební kampaně a od jaderné dohody s Íránem z roku 2015 odstoupí. Írán se už spíše adaptuje na nový svět, v němž vyhlídka na sblížení se Západem slábne.

Už dnes zapříčinila hrozba obnovení amerických sankcí krizi rialu. A Trumpova administrativa využívá jaderné dohody, dříve známé pod názvem Společný komplexní akční plán (JCPOA), k tomu, aby se pokusila donutit Írán k přijetí dalších omezení jeho jaderného programu a také programu balistických raket. V případě JCPOA usedl Írán k jednacímu stolu necelý rok po předchozím zhroucení směnného kurzu – v říjnu 2012 o 200% . Domněnka, že vláda Trumpovým požadavkům ustoupí, není tedy zcela mimo mísu.

Rok 2018 však není rok 2012. Íránci jsou dnes v otázce nápravy vztahů se Západem, a zejména s USA, mnohem méně optimističtí. Pokud tedy USA nesplní své závazky dané JCPOA, bude pro íránské lídry obtížné, ne-li přímo nemožné, další ústupky odůvodnit.

Rezistentní ekonomika

Jak ukázaly rozsáhlé prosincové a lednové protesty, Íránci jsou navíc mnohem méně optimističtí i ohledně schopnosti prezidenta Hasana Rúháního zajistit větší prosperitu. Zhroutí-li se Rúhánímu naděje na tržní reformy a hlubší integraci se Západem, bude možná nucen změnit kurz a přijmout „preferenci Východu před Západem“ hlásanou nejvyšším íránským vůdcem, ajatolláhem Alím Chameneím.

Íránským stoupencům tvrdé linie, kteří už dlouho brojí proti Rúháního protržním a proglobalizačním reformám, by to zajisté vyhovovalo. Upřednostňují strategii „rezistentní ekonomiky“. S tou přišel poprvé v roce 2012 Chameneí a dnes získává půdu pod nohama. Opírá se o nahrazování dovozu a upřednostňuje domácí investice před zahraničními ve snaze snížit závislost Íránu na západních ekonomikách a posílit jeho odolnost vůči hospodářským sankcím.

Zdálo se, že po uzavření JCPOA potřeba rezistentní ekonomiky vymizela. Íránské hospodářství se po dvou letech záporného růstu v roce 2016 výrazně zotavilo, neboť byly zrušeny mezinárodní sankce. Ekonomika rostla tempem 12,5 % ročně, do značné míry díky zdvojnásobení ropného exportu. Od té doby však zotavení citelně zpomalilo. V roce 2017 se tempo růstu vrátilo zhruba na 4 % a očekává se, že zůstane nízké i v příštích několika letech.

Vysoká nezaměstnanost a nesolventní banky

Stejně tak platí, že jakmile JCPOA vstoupila v platnost, vzniklo v íránské ekonomice 600 000 nových pracovních míst, avšak ani to nestačí k absorbci prudkého přírůstku počtu mladých lidí v zemi. Nezaměstnanost je dnes dokonce na historickém maximu, což platí zejména o mladých Íráncích s vysokoškolským vzděláním. Podle sčítání lidu provedeného v roce 2016 je ve skupině vysokoškoláků ve věku 20 - 29 let bez zaměstnání 36 % mužů a 50 % žen.

Jedním z důvodů nedostatečné nabídky pracovních míst je skutečnost, že vedoucí představitelé Íránu nedokázali v zemi zlepšit podmínky pro soukromé investice. V žebříčku podnikatelského prostředí „Doing Business“, který vypracovává Světová banka, obsadil Írán v letošním roce 124. místo, stejně jako loni. Liberalizačním reformám stojí v cestě mocné osobní zájmy, a íránská ekonomika tak zůstává stejně nekonkurenceschopná jako dříve.

Za chabý výkon Íránu je do značné míry na vině i Rúháního ekonomický tým, který se nedokáže popasovat s navršujícími se hospodářskými problémy. Jestli někdy Rúhání držel klíč od dveří k prosperitě, jak s oblibou tvrdil ve své prezidentské kampani v roce 2013, pak nedokázal včas najít klíčovou dírku.

Téměř pět let po Rúháního zvolení zůstává íránská bankovní soustava nesolventní. Íránské banky, které nesou zátěž nesplacených úvěrů nahromaděných během realitního boomu v prvních letech nového tisíciletí, nemohou kvůli sankcím od roku 2012 poskytovat investiční úvěry. Ve snaze přilákat vklady nabízejí úrokové sazby, které o deset procentních bodů převyšují inflaci, a předchozí vkladatele vyplácejí z nových vkladů. Vláda už několik pyramidových her odhalila a překazila. Pro zbytek nesolventních bank v zemi je však jedinou možností čekat na další realitní boom.

A aby toho nebylo málo, neustále vysoké úrokové sazby stlačily fixní investice zhruba na úroveň 20 % HDP, což je přinejmenším o deset procentních bodů méně, než je zapotřebí ke snížení nezaměstnanosti. Veřejné investice přitom nedosahují ani 3 % HDP, což postačuje sotva na financování údržby a oprav stávající infrastruktury. A protože naděje na vydatný příliv zahraničního kapitálu slábne, existuje jen malá pravděpodobnost, že se investice výrazně zvýší.

Zahraniční investoři přistupovali k Íránu obezřetně už před Trumpovým zvolením - podepisovali projekty, ale otáleli s faktickým vyčleňováním zdrojů. Podle Mezinárodního měnového fondu se v roce 2016 přislíbilo na nejrůznější projekty 12 miliard dolarů ze zahraničních zdrojů, ale skutečně se proinvestovalo jen 2,1 miliardy dolarů. A poté co teď vláda zavedla nová omezení kapitálových toků, se atraktivita země pro zahraniční investory ještě sníží.

Kapitálové kontroly jsou samozřejmě v souladu s „rezistentní ekonomikou“ upřednostňovanou konzervativci, z nichž jeden nedávno přiživil obavy z odlivu kapitálu prohlášením, že za pouhých pár měsíců odteklo ze země 30 miliard dolarů. Ve skutečnosti to pravděpodobně bylo 10 miliard.

Každopádně platí, že podle toho, zda a jak rychle se JCPOA v následujících měsících rozpadne, mohou být kapitálové kontroly pouhým začátkem velkého obratu. V situaci, kdy se ekonomická rozhodnutí přesunou z trhů na vládu, se Rúháního snaha vytvořit konkurenceschopnou a globalizovanou íránskou ekonomiku se skřípěním brzd zastaví.

Autor: Džavád Salíhí-Isfahání je profesorem ekonomie na Virginské polytechnické univerzitě (Virginia Tech), vysoce postaveným členem Brookingsova institutu pro oblast globální ekonomiky a rozvoje a výzkumným členem Ekonomického výzkumného fóra (ERF) v Káhiře.

Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org

 

Čtěte více:

Jedna nevšední teorie napovídá, co by se mohlo stát v Íránu
11.01.2018 6:26
V tak represivní zemi, jakou je Írán, můžeme jen těžko odhadnout, kam ...
Co je hnacím motorem íránských protestů?
14.01.2018 22:35
Rychlé rozšíření občanských nepokojů v íránských městech a velkoměstec...
Trumpovy kroky vnesly na ropný trh zvýšenou míru nejistoty
16.03.2018 16:04
Vývoj posledních dvou týdnů vytrhl ropný trh z lehké letargie, jíž v p...
Írán zakazuje obchodování s kryptoměnami
23.04.2018 11:50
Íránská centrální banka zakázala místním bankám, finančním institutům ...
Podle Netanjahua Írán lže, USA považuje izraelské informace za přesvědčivé
01.05.2018 12:15
Írán po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval ...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.03.2024
11:23Japonský jen slábne i s vyššími sazbami. Akcie v Evropě beze směru  
11:06Jan Bureš: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
10:05Unilever oddělí podnikání se zmrzlinou do samostatného podniku a zruší 7500 míst
9:10Rozbřesk: Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU, nervózní koruna vyhlíží zasedání ČNB
8:43Japonsko opustilo režim záporných sazeb, Nvidia představila nové čipy a futures jsou v červeném  
8:05Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní sazbu
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:58ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v únoru meziročně opět klesly

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení