Na tvrdá data, která by naznačila, zda se firmy v Evropě začínají obávat prohlubování obchodní války, si ještě budeme muset docela dlouho počkat, avšak v mezičase tu máme alespoň dávku indikátorů mapujících nálady v podnikatelském sektoru. Včera to byly jednak ty domácí v podobě konjunkturálního průzkumu mezi podniky v průmyslu, stavebnictví, ve službách a samozřejmě i samotnými spotřebiteli, a vedle toho i indexy nákupních manažerů (PMI) ve Francii, Německu a v eurozóně. Dnes se k nim připojí ještě asi ten nejsledovanější ukazatel – a sice Ifo, které v posledních měsících rozhodně mnoho radosti finančním trhům nepřineslo. Zvláště v případě očekávání německých firem, které už v posledních měsících nebyly zdaleka tak optimistické jako na přelomu roku.
Přesto včera zveřejněný německý PMI za červenec naznačil, že by rozmáhajícím se chmurám mohlo být prozatím učiněno za dost, když celkový PMI překonal hranici 55 a dostal se tak na pětiměsíční maximum. Hlavní zásluhu na tom měly výsledky z průmyslu, především pak průzkumy nových zakázek naznačující oživení poptávky po německých výrobcích. To čísla z Francie už tak optimisticky nevyznívala. A stejně tak ani celková čísla za celou eurozónu nedopadla zrovna nejlépe a naznačují další mírné zpomalení ekonomického růstu. Německo se tak opět dostává do kontrastu se zbytkem eurozóny, nicméně rizika na obzoru v podobě tvrdého brexitu a dalšího zesílení obchodní války s USA mohou tamní dobrou náladu velmi rychle zchladit. A to i případě, že se reálně nic hrozného nestane. Stačí totiž, když rozhodování firem i spotřebitelů opanuje strach, který pak už sám o sobě zařídí zbytek.
Obavy rozhodně zatím nepanují ani v české ekonomice. Nálada podnikatelského sektoru i spotřebitelů sice mírně poklesla, avšak i nadále zůstává relativně docela vysoko. Nemění se ani tradiční starosti podniků s nedostatkem zaměstnanců, který je stále větší překážkou pro jejich další rozvoj. V průmyslu dokonce větší než zakázky, kterých mají firmy nasmlouváno na dalších skoro devět měsíců. Celkově i zde se ovšem dá říct, že podniky očekávají další – nicméně jen mírné – zvolnění tempa růstu produkce v dalších třech měsících. No však vlastně už nemalá část z nich ani nemá kam růst.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se i v průběhu včerejška postupně vracela na ztracené pozice a pozdě odpoledne se už dokonce dostala pod hranici 25,70 EUR/CZK. A dílčí zisky si připisovaly i další měny v regionu. Korunu mohly v průběhu včerejška potěšit další nové jestřábí komentáře z ČNB, když se šéf měnové sekce, připravující mj. prognózu na zasedání bankovní rady, rozpovídal o rychlém zvyšování úrokových sazeb s ohledem na vývoj ekonomiky a především pak setrvalou odchylku kurzu. Lze to chápat tak, že nová prognóza bude výrazně odlišná od té květnové, která předpokládala stabilitu úrokových sazeb až do konce roku. Tentokrát bude výhled klást důraz na rychlejší postup ČNB a nejspíše bude i podporovat navýšení sazeb už příští týden.
Výnosy na českém bondovém trhu před dnešními aukcemi opět mírně narostly, ale s ohledem na zprávy z ČNB jejich nárůstu ještě nemusí být zdaleka konec. Zvlášť pokud nová prognóza bude indikovat razantnější nárůst krátkých sazeb nejen v letošním, ale především pak v příštím roce s ohledem na fakt, že ČNB míří se sazbami v delším horizontu až ke třem procentům.
Zahraniční forex
Eurodolar se i nadále drží v relativně úzkém pásmu okolo 1,17 EUR/USD. Včerejší index PMI v eurozóně sice nedopadl nikterak slavně, nicméně výsledek v samotném Německu byl o poznání povzbudivější, což ovšem ani tak euru zásadněji nepomohlo. Dnes bude eurodolar s napětím sledovat schůzku šéfa Evropské komise Junckera s americkým prezidentem Trumpem, kde přijde na přetřes otázka celních tarifů. Na řadu pak přijde rovněž ostře sledovaný ukazatel Ifo.
Žádné významné překvapení nenabídlo včerejší zasedání maďarské centrální banky. Ta - bez ohledu na nedávné ztráty forintu - nadále setrvává v holubičím módu a uvolněnou měnovou politiku hodlá praktikovat nejméně do poloviny roku 2019. Překvapení se naopak zrodilo v Turecku, kde centrální banka - pod tlakem prezidenta Erdogana - zachovala úrokové sazby beze změny, což ve světle rychle rostoucí inflace trhy zklamalo a znovu způsobilo těžké časy liře.