Kdo nyní nejvíce přispívá ke globálním nerovnováhám?

Před globální finanční krizí se zvyšovaly nerovnováhy ve světové ekonomice – zatímco rostly přebytky jedné skupiny zemí, prohlubovaly se deficity druhé. Podle profesora ekonomie na INSEAD Antonia Fatáse byl tento vývoj zčásti odrazem globálního přebytku úspor, o kterém hovořil například Ben Bernanke a který může způsobovat dlouhodobý pokles sazeb. Ekonom ale tvrdí, že dnes již globální ekonomika tak velkou nerovnováhu nevykazuje a zajímavý je pohled na strukturální změny v přebytcích a deficitech.

Následující obrázek ukazuje vývoj bilancí běžných účtů (v poměru k HDP) pro vybrané regiony a země. Během let 1998–2008 docházelo k růstu přebytků u zemí vyvážejících ropu, u Číny, vyspělé Asie a u zbytku světa. Eurozóna měla bilanci zhruba vyrovnanou a jedinou výrazně deficitní zemí byly Spojené státy. Po roce 2008 se Čína začala rychle pohybovat směrem k vyrovnané bilanci běžného účtu (MMF očekává, že plně vyrovnaný bude do dvou let). Podobný je vývoj u zemí vyvážejících ropu, naopak eurozóna se přesunula k masivním přebytkům. A Spojené státy jsou stále zemí, která absorbuje většinu přebytků vytvářených ve zbytku světa:


Zdroj: MMF

Japonsko dnes vytváří menší přebytky než v historii, Korea spolu s Tchaj-wanem a Singapurem nyní dosahují vyšších přebytků než tato země. Konkrétní vývoj u zemí vyspělé Asie, která je v současné době hospodářstvím s druhými nejvyššími přebytky, popisuje druhý graf.

Zdroj: MMF

Jaká je situace v eurozóně? Pokud si ji rozdělíme do tří skupin na Německo, deficitní země a přebytkové země, vypadají změny v běžných účtech následovně: Země, které dříve soustavně dosahovaly deficitů, se postupně přesouvaly k přebytkům. Zlom v trendu u nich přinesla poslední finanční krize. Německo jich začalo dosahovat již na přelomu století a od té doby je znatelně zvýšilo. Výsledkem je zmíněný masivní růst celkových přebytků eurozóny:

Zdroj: MMF

Zdroj: Blog Antonia Fatáse