Společnost představila svou kryptoměnu pojmenovanou Libra. Podle firmy by měla být „stabilní“ a její uživatelé by podle prezentovaného dokumentu „měli vědět, že budoucí hodnota měny bude podobná té současné“. Jak na svém populárním blogu podotýká profesor ekonomie Antonio Fatás, chce stabilitu zajistit za pomoci aktiva nazvaného „Library Reserve“ a tento mechanismus by měl připomínat fungování systémů pevného měnového kurzu. Ekonom ovšem tvrdí, že koncept představený Facebookem je matoucí a zavádějící.
„Je překvapivé, že s tím, kolik toho známe o systému pevných měnových kurzů, dokument neposkytuje detailnější popis toho, jak chce Libru spravovat. Zaměňuje také systém pevného měnového kurzu s tím, že měna je kryta nějakými aktivy. A vše namísto toho zaštiťuje mýtem o tom, že tradiční fiat měny nejsou kryty žádnými aktivy,“ píše ekonom.
Fatás vysvětluje, že u běžných měn funguje základní pravidlo „aktiva = pasiva“. To znamená, že tyto měny jsou plně kryty hodnotou aktiv, která drží centrální banka ve své rozvaze. Jinak řečeno, každá centrální banka, která vydává svou měnu, má aktiva, jejichž hodnota se rovná hodnotě závazků. To ale samo o sobě není žádnou garancí stability této měny. Tato stabilita se odvíjí od monetární politiky, kterou centrální banka sleduje. Tedy od toho, zda tato politika zajistí, aby hodnota měny byla stabilní relativně k hodnotě zboží a služeb a tudíž aby inflace byla stabilní a nízká.
Některé centrální banky jdou ještě dál a ukotví měnový kurz ke kurzu jiné měny, která je obvykle považována za stabilní. Pak hovoříme o systému pevného měnového kurzu. Ten vyžaduje, aby se centrální banka zavázala k intervencím na měnových trzích tak, aby udržela onen pevný kurz. Může tak ohlásit, že kurz měny bude jedna ku jedné k americkému dolaru a pak musí měnu nakupovat a prodávat tak, aby tento kurz udržela.
Fatás říká, že zatím žádný takový závazek ohledně Libry neučinil, jen obecně tvrdí, že její hodnota bude stabilní vůči koši měn. Pokud se nezaváže k intervencím, pak se pohybuje ve světě flexibilních kurzů, kde je stabilita daná nastavením a dodržováním inflačního cíle. Jestliže se k intervencím zaváže, může podobně jako některé centrální banky čelit obavám z toho, že svůj závazek nebude schopen dodržet. Stává se tak v případech, kdy centrální banka nemá dostatek zahraničních aktiv, který by mohla na udržení pevného kurzu využít. U Libry se o něčem takovém nehovoří a Fatás se domnívá, že by musela být kryta právě zmíněným košem měn, na který by byl její kurz navázán. To by ale podle něj byl neobvyklý a zmatený systém.
Pokud nebude existovat jasně nastavený systém, jak držet kurz Libry na stabilní úrovni, jde ve skutečnosti přes všechny deklarace o systém flexibilního kurzu. Jeho stabilita pak bude záviset na důvěře. Ne na tom, že je k dispozici dost aktiv na krytí hodnoty této měny. To platí jak o Libře, tak o každé centrální bance, která vydává své vlastní peníze, uzavírá ekonom.
Zdroj: Blog Antonia Fatáse