Americká centrální banka „konečně snížila sazby, ale neměli bychom čekat, že to něco výraznějšího změní na reálné ekonomice“. Na stránkách The to tvrdí profesor ekonomie Austan Goolsbee s tím, že akciový trh byl podle všeho z uvedeného kroku zklamán, protože index S&P 500 v den tohoto „mírného snížení sazeb“ poklesl o 1,1 %. Prezident Trump volal po „velkém poklesu sazeb“ a i on „pravděpodobně očekával více“.
Goolsbee tvrdí, že před sebou můžeme mít další pokles sazeb, ale chybu dělá možná ten, kdo čeká, že díky němu dojde k nějakým výraznějším změnám v celé ekonomice. Tedy že například zabrání útlumu či recesi. Nejde jen o to, že sazby již leží dost nízko a nemohou klesnout tak, jak bylo běžné během předchozích recesí. Nový výzkum totiž hlavně ukazuje, že snižování sazeb už nemá na ekonomiku takový dopad jako dříve.
Americký produkt nyní roste pomaleji, protože postupně vyprchal efekt fiskální stimulace. Podle Mezinárodního měnového fondu zpomaluje i globální ekonomika. Pokles sazeb by měl podle tradičního pohledu vést domácnosti k vyšším nákupům zboží dlouhodobé spotřeby a firmy k vyšším investicím. Jenže se ukazuje, že tento efekt je nyní slabší. Jinak řečeno, slábne přenosový mechanismus monetární politiky.
Goolsbee poukazuje na studii, kterou představil Federal Reserve Bank of Minneapolis spolu s University of California. Podle ní spotřebitelé utrácejí za zboží dlouhodobé spotřeby v určitých cyklech. Po určitou dobu jsou tyto jejich výdaje nižší a pak se náhle zvednou v době, kdy jsou ceny atraktivní a financování levnější. Jenže po dlouhé době nízkých sazeb se podle ekonomů nedá předpokládat, že by jejich současný pokles vyvolal takovou vlnu nákupů. Jinak řečeno, „velký nákup“ už učinila celá řada lidí a k dalšímu se jen tak přesvědčit nenechají.
Podobný efekt může vysvětlit, proč nedávné snížení daňové zátěže korporátního sektoru mělo jen velmi omezený dopad na firemní investice. Firmy totiž po dlouhém období nízkých sazeb provedly většinu zamýšlených investic a další pokles sazeb na tom pravděpodobně mnoho nezmění. Fed tak má menší prostor pro následující snižování sazeb a přínosy plynoucí z jejich poklesu jsou zároveň menší a menší. Goolsbee tak dochází k závěru, že radost z poklesu sazeb by neměla být přehnaná.
Profesor dodává, že nezaměstnanost se stále drží velmi nízko, spotřebitelská důvěra vysoko a ekonomický růst pohybující se kolem 2 % je stále mnohem lepší než recese. Pokud by hrozil její příchod, podle některých názorů by měla zasáhnout hlavně fiskální politika. Goolsbee se ale domnívá, že rozpočtové deficity jsou už nyní na úrovních, které vyvolávají obavy, a prostor pro jejich další růst může být omezený.
Zdroj: The New York Times