Americký výrobce čipů v reakci na jejich globální nedostatek rozšíří produkci. V americkém státě Arizona vzniknou za 20 miliard dolarů, v přepočtu necelých 443 miliard korun, dvě nové továrny a firma bude čipy vyrábět i na zakázku pro externí zájemce. V úterý to oznámil nový generální ředitel Pat Gelsinger. Za tím účelem vznikne samostatná obchodní divize, jejíž budování podle šéfa firmy potrvá roky.
Problém s nedostatkem polovodičů mají v období pandemie mimo jiné světové automobilky. , , , , , Fiat Chrysler či Nissan musely kvůli výpadkům dodávek i zastavovat nebo přerušovat výrobu.
Intel výrobě čipů dominoval po desetiletí, v poslední době ale nabral ve srovnání s asijskou konkurencí zpoždění ve vývoji. Od doby, kdy společnost představila svůj první chytrý telefon se jen těžce přizpůsoboval odklonu od osobních počítačů k mobilním zařízením. je stále ziskový, ale největší rozkvět z éry PC má dávno za sebou, uvedla agentura AP. mu loni zasadil další ránu, když oznámil, že pro své počítače Mac bude používat vlastní čipy.
Gelsinger v úterý také uvedl, že v nejbližších měsících oznámí i rozšíření kapacit v Evropě. Akcie Intelu po úterním oznámení posílily o více než tři procenta.
Intel je jednou z mála posledních společností, která čipy navrhuje i vyrábí. Konkurenti a si navržené čipy nechávají vyrábět u smluvních partnerů.
Krok Intelu podle agentury Reuters pomůže vyrovnat technologickou rovnováhu ve světě a posílí Evropu a Spojené státy. Vzhledem k napětí ve vztahu k Číně se vlády obou kontinentů začaly obávat koncentrace výroby čipů na Tchaj-wanu.