Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Michael Spence, který se mimo jiné zaměřuje na téma ekonomické nerovnosti, byl hostem na Bloomberg Finance. Domnívá se, že USA potřebují značné investice do infrastruktury, včetně věcí, jako je dostupnost dostatečně kvalitního internetového připojení. Nepovedou ale plánované fiskální výdaje a investice k vysoké inflaci tak, jak o tom někteří lidé uvažují? Spence odpověděl s tím, že celkově je to otázka správně nastavené fiskální a zároveň monetární politiky.
Podle Spencova názoru bude návrat k normálu probíhat až do roku 2022, včetně oživení sektorů, na které pandemie dolehla nejvíce a které jsou zároveň největšími zaměstnavateli lidí s nižšími mzdami. Po pandemii pak bude růst tažen zejména novými technologiemi, „zelenou revolucí“ a zdravotní péčí.
Spence míní, že americká vláda má před sebou hodně práce, protože v USA panuje velká příjmová nerovnost a země potřebuje značné investice do infrastruktury, včetně věcí, jako je dostupnost dostatečně kvalitního internetového připojení. Dobrou zprávou podle ekonoma je, že nyní jsou u vlády lidé, kteří podobná témata berou vážně. „Jde o velkou výzvu, ale jsem optimista,“ dodal Spence.
Hodně pracovních míst by podle ekonoma mohlo zaniknout kvůli automatizaci – podle jeho slov na to poukazuje řada studií, které se tímto tématem zabývají. To může přinést tenze i na poptávkové straně ekonomiky, což opět souvisí s rozdělením celkových příjmů. Pokud totiž dojde k vlně automatizace, příjmy budou ještě více vychýleny k vlastníkům kapitálu. A to se následně může projevit i na agregátní poptávce, protože jejich spotřeba se liší od spotřeby ostatních domácností. Zánik pracovních míst způsobený automatizací by se tak mohl nakonec spojit se zánikem pracovních míst vyvolaným nedostatečnou poptávkou.
Federální vláda může podle ekonoma pomoci například investicemi do digitální infrastruktury tak, aby více lidí získalo přístup k internetu a souvisejícím technologiím. Sama vláda toho dosáhnout nemůže, ale může mít na posun tímto směrem velký vliv. K tomu se přidává otázka „měkkého kapitálu“, někdy nazývaného lidský kapitál. Spence se domnívá, že bychom měli přijít s lepším názvem, ale každopádně jde mimo jiné o kvalifikaci a vzdělání lidí. I zde má podle ekonoma vláda významnou roli.
Nepovedou ale plánované fiskální výdaje a investice k vysoké inflaci tak, jak o tom někteří lidé uvažují? Spence odpověděl s tím, že celkově je to otázka správně nastavené fiskální a zároveň monetární politiky. Podle jeho názoru byla pak politika po velké finanční krizi příliš vychýlena směrem k monetární stimulaci, nyní „táhnou všichni“ a dá se pochopit, že se hovoří o možnosti vyšší inflace. Klíčem je ale „nalezení lepší rovnováhy mezi fiskální a monetární stranou“.
Obecně to znamená, že pokud je v ekonomice hodně fiskální stimulace, měla by se stahovat stimulace monetární. Spence poukázal na to, že podle některých názorů je „přehnaná strana fiskální“, ale podle něj dává rozumný plán investic do infrastruktury natažený do deseti let smysl. Na druhou stranu ale přišel čas, kdy „centrální banky již odvedly svou práci“ a pomohlo by i to, kdyby se zvýšilo reálné úročení vkladů.
K jakémusi normálu se podle ekonoma začíná vracet i Evropa. V jejím případě to ale stále znamená pomalejší tempo ekonomického růstu „v případě, že nedojde k některým fundamentálním změnám“. Jinak řečeno, evropský normál leží ve srovnání s USA níž, jak co se týče ekonomického růstu, tak zvyšování produktivity. A to ze „strukturálních důvodů“.
Zdroj: Youtube, Bloomberg Markets