Hlavní ekonom Jan Hatzius zveřejnil novou analýzu, ve které se ptá na míru zpomalení americké ekonomiky. O svém pohledu hovořil v obsáhlém rozhovoru na Yahoo Finance, který začal s tím, že americké hospodářství zůstává v tomto cyklu evidentně za svým růstovým vrcholem. Co bude podle ekonoma dál?
Zmíněné zpomalování tempa růstu neznamená, že by nastávalo výrazné ochlazení. Hatzius míní, že hospodářství stále roste znatelně nad předchozím trendem a pro následujících několik čtvrtletí odhaduje tempo růstu na 4 – 4,5 %. Pro tento stále poměrně optimistický výhled existují tři hlavní argumenty: Za prvé, spotřebitel má v USA stále dosti hotovosti a úspor. K tomu se zlepšuje vývoj na straně pandemie. A v neposlední řadě nyní dochází ke snižování zásob tak, jak pokračují určité problémy ve výrobě. I to by se ale mělo změnit a výroba by se měla rozjet na vyšší obrátky.
Druhá polovina příštího roku ale již bude „výrazně pomalejší“, protože pominou zmíněné faktory. Kdy dojde k tolik diskutovanému zlepšení ve výrobních vertikálách? Podle ekonoma se nedá čekat, že by k tomu došlo ještě letos, ale změna začne na počátku příštího roku. Navíc bude postupně slábnout poptávka v sektoru zboží a bude se přesouvat ke službám. K tomu ji začne brzdit i fiskální politika.
K diskusi o tom, zda současná vyšší inflace přetrvá delší dobu, nebo ne, Hatzius uvedl, že nyní je poptávka velmi silná a táhne dolů zásoby s tím, jak výroba nestíhá. Jak bylo uvedeno, tento stav by se měl postupně měnit, což se projeví i na inflaci. Zde ekonom opět zmínil vliv obratu ve fiskální politice, která se stane brzdou poptávky i v případě, že by se americkému prezidentovi Bidenovi podařilo prosadit svůj dlouhodobý fiskální balíček. Na konci roku 2022 a na počátku roku 2023 by americké hospodářství kvůli tomu mělo růst asi o 2 %.
Jak ekonomiku ovlivňují vysoké ceny nemovitostí? Hatzius míní, že na jednu stranu omezují ochotu a schopnost lidí nakupovat novou nemovitost, na stranu druhou se může projevovat efekt bohatství. Tedy to, že vyšší ceny nemovitostí vedou spotřebitele vlastnící nemovitost k vyšším výdajům. Nicméně podle ekonoma je tento efekt obvykle slabý a celkově nečeká, že by se realitní trh v USA stal faktorem výrazně ovlivňujícím další vývoj v ekonomice.
Jaké je riziko stagflace? Podle ekonoma dnes není namístě hovořit o kombinaci vysoké inflace a pomalého růstu, protože ekonomická aktivita se drží vysoko. Jak bylo zmíněno, to by se mělo postupně změnit příští rok, ale Hatzius míní, že stejně tak budou slábnout inflační tlaky. Takže ani potom nebude panovat stagflační prostředí. Hatzius podle svých slov patří k těm, kteří hovoří jen o přechodné vyšší inflaci. Míní totiž, že současné inflační tlaky pramení z přechodných problémů ve výrobním sektoru a inflace se bude postupně pohybovat směrem k inflačnímu cíli Fedu. A to v kombinaci se zpomalujícím tempem růstu, což ale nemusí být negativní jev s ohledem na vysokou zaměstnanost.