Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak vysoká je optimální minimální mzda?

Jak vysoká je optimální minimální mzda?

27.02.2022 14:23
Autor: Redakce, Patria.cz

V mnoha zemích se nyní hovoří o „ambiciózních minimálních mzdách, které by dosahovaly 60 % průměrné mzdy či ještě vyššího podílu.“ Na stránkách VoxEU to tvrdí Gabriel Ahlfeldt, Duncan Roth a Tobias Seidel a prezentují závěry své analýzy týkající se dopadů různé výše minimální mzdy na celou ekonomiku. Dá se učit optimální minimální mzda a úroveň, od které tato mzda již znatelně poškozuje hospodářství jako celek?

Ahlfeldt a jeho kolegové uvádějí, že EU chce prosadit minimální mzdu ve výši 60 % národního mediánu, v Německu se hovoří o 70 % mediánu, což by představovalo výrazný nárůst od současné výše minimální mzdy. Tématu se přitom věnuje řada analýz, jejich výsledky jsou ale podle ekonomů smíšené. Ahlfeldt tvrdí, že práce jeho týmu vedla k následujícímu závěru: „Ambiciózní úroveň národní minimální mzdy může vést ke snížení mzdové nerovnosti bez negativního efektu na celkové bohatství. To ve srovnání se stavem, kdy by minimální mzda neexistovala.

K uvedenému ale ekonomové dodávají jednu podstatnou věc: Vysoká minimální mzda „pravděpodobně způsobí významný úbytek pracovních míst“. Dopad na zaměstnanost je přitom podle dat omezený do úrovně minimální mzdy nastavené na méně než 50 % celonárodní průměrné mzdy. Na vyšších úrovních se ale stále silněji projevuje negativní dopad na zaměstnanost.

Data a závěry se týkaly Německa, kde se nyní federální minimální mzda pohybuje blízko 48 % průměrné mzdy. Podle dat se tak zdá, že doposud měla taková minimální mzda jen omezený negativní dopad na zaměstnanost a počet pracovních míst. Ekonomové ale v souladu se závěry své analýzy varují před tím, aby byl tento omezený dopad extrapolován i pro vyšší úrovně minimální mzdy. Jinak řečeno, to, že současná minimální mzda neměla výraznější dopad na počet pracovních míst, neznamená, že by tomu tak bylo i při jejím zvýšení. Studie dokonce naznačuje, že by platil opak.

Pokud by německá vláda chtěla maximalizovat zaměstnanost, minimální mzdu by podle studie měla nastavil na 38 % mzdy průměrné či 42 % jejího mediánu. Jenže pak by nedošlo ani k výraznému zlepšení příjmové nerovnosti. Jestliže by vláda chtěla dosáhnout výrazně většího zlepšení, minimální mzda by měla být nastavena u 58 % průměrné mzdy, ale zde se již bude více projevovat negativní efekt u zaměstnanosti.

Jde o volbu, která může být podle ekonomů z politického hlediska frustrující. Určitým řešením by mohly být rozdílné minimální mzdy pro jednotlivé oblasti. Ekonomové tvrdí, že pokud by například byla minimální mzda nastavena na 50 % průměru dané správní oblasti, celkové bohatství by podle modelu vzrostlo až o 4 % a k tomu by se přidal určitý pozitivní dopad na zaměstnanost.

Zdroj: VoxEU

 

Čtěte více:

Mzdový vývoj není hrozbou pro budoucnost. Čím hlavně lákají firmy nové zaměstnance?
16.01.2022 16:02
Americká ekonomika si vede dobře a v podstatě se nachází tam, kde by b...
Sedm trendů na kapitálových trzích, které letos (také) sledovat
12.01.2022 13:48
Více než polovina ESG fondů v loňských prvních pěti měsících překonáva...
Víkendář: Inflace, fiskální politika nahrazující tu monetární a neznámé příčiny hlubokých změn na trhu práce
15.01.2022 9:53
Část současné vyšší inflace je přechodného rázu. Podobně, jako tomu b...
Silný růst mezd i zaměstnanost. Americký trh práce potvrzuje sílu
04.02.2022 15:26
Lednová čísla z trhu práce v zámoří určitě poznamenaly jednorázové fak...
Rostoucí sazby nemusí vést k lepším výsledkům bank. Perou se o talenty a tlačí na ně fintech, upozorňuje Goldman Sachs
09.02.2022 13:39
Bankám prospívají rostoucí sazby, protože zvyšují jejich úrokové marž...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
03.07.2022
9:43Víkendář: Nástup elektromobilů a dekarbonizace poslední míle
02.07.2022
12:24Víkendář: Hledá se alternativa k plošné stimulaci
01.07.2022
22:06Pozitivní závěr chmurného týdne, Meta -0,76 %  
18:38Vstup Coloseum na burzu: Odpovídá CEO Jan Mužátko a Q&A. Zhlédněte záznam webináře!
17:33Ani závěr týdne kvůli datům není zelený  
17:01Index ISM podpořil sázky na recesi a pokles sazeb  
16:56Atlanta věští pokles, akcie jsou naladěny trochu jinak
16:20Newsweek: Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data
15:32Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard Kč
15:16Jak se Meta přemístila z růstových do hodnotových ETF
14:55UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a. s.: Oznámení o provedení zápisu fúze ve veřejném rejstříku
13:38Recese straší trhy. Investoři prchají jak z akcií, tak z dluhopisů
12:21Děkujeme za přízeň! Patria opět mezi oceněnými brokery soutěže Zlatá koruna 2022
11:43Akcie se snaží zvedat, ale evropská inflace byla vyšší a rizikem je americké ISM  
11:23Inflace v eurozóně v červnu opět překonala rekord, zrychlila na 8,6 procenta
11:10Perly týdne: Medvědí trhy nekončí učebnicově, naše reality mezi nejnafouknutějšími na světě
10:53Podmínky v průmyslu se v červnu poprvé od srpna 2020 zhoršily
9:37Evropská unie v červnu poprvé dovezla více plynu ve formě LNG z USA než skrze plynovody z Ruska
9:14Rozbřesk: Technická stagflace je oč tu teď běží. Dlouhé úrokové sazby kolabují
8:52Evropa načne nové pololetí negativně, ČEZ bez nároku na dividendu  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data