V mnoha zemích se nyní hovoří o „ambiciózních minimálních mzdách, které by dosahovaly 60 % průměrné mzdy či ještě vyššího podílu.“ Na stránkách VoxEU to tvrdí Gabriel Ahlfeldt, Duncan Roth a Tobias Seidel a prezentují závěry své analýzy týkající se dopadů různé výše minimální mzdy na celou ekonomiku. Dá se učit optimální minimální mzda a úroveň, od které tato mzda již znatelně poškozuje hospodářství jako celek?
Ahlfeldt a jeho kolegové uvádějí, že EU chce prosadit minimální mzdu ve výši 60 % národního mediánu, v Německu se hovoří o 70 % mediánu, což by představovalo výrazný nárůst od současné výše minimální mzdy. Tématu se přitom věnuje řada analýz, jejich výsledky jsou ale podle ekonomů smíšené. Ahlfeldt tvrdí, že práce jeho týmu vedla k následujícímu závěru: „Ambiciózní úroveň národní minimální mzdy může vést ke snížení mzdové nerovnosti bez negativního efektu na celkové bohatství. To ve srovnání se stavem, kdy by minimální mzda neexistovala.“
K uvedenému ale ekonomové dodávají jednu podstatnou věc: Vysoká minimální mzda „pravděpodobně způsobí významný úbytek pracovních míst“. Dopad na zaměstnanost je přitom podle dat omezený do úrovně minimální mzdy nastavené na méně než 50 % celonárodní průměrné mzdy. Na vyšších úrovních se ale stále silněji projevuje negativní dopad na zaměstnanost.
Data a závěry se týkaly Německa, kde se nyní federální minimální mzda pohybuje blízko 48 % průměrné mzdy. Podle dat se tak zdá, že doposud měla taková minimální mzda jen omezený negativní dopad na zaměstnanost a počet pracovních míst. Ekonomové ale v souladu se závěry své analýzy varují před tím, aby byl tento omezený dopad extrapolován i pro vyšší úrovně minimální mzdy. Jinak řečeno, to, že současná minimální mzda neměla výraznější dopad na počet pracovních míst, neznamená, že by tomu tak bylo i při jejím zvýšení. Studie dokonce naznačuje, že by platil opak.
Pokud by německá vláda chtěla maximalizovat zaměstnanost, minimální mzdu by podle studie měla nastavil na 38 % mzdy průměrné či 42 % jejího mediánu. Jenže pak by nedošlo ani k výraznému zlepšení příjmové nerovnosti. Jestliže by vláda chtěla dosáhnout výrazně většího zlepšení, minimální mzda by měla být nastavena u 58 % průměrné mzdy, ale zde se již bude více projevovat negativní efekt u zaměstnanosti.
Jde o volbu, která může být podle ekonomů z politického hlediska frustrující. Určitým řešením by mohly být rozdílné minimální mzdy pro jednotlivé oblasti. Ekonomové tvrdí, že pokud by například byla minimální mzda nastavena na 50 % průměru dané správní oblasti, celkové bohatství by podle modelu vzrostlo až o 4 % a k tomu by se přidal určitý pozitivní dopad na zaměstnanost.
Zdroj: VoxEU