Inflační náraz, jehož jsme v posledních měsících svědky, nemá v případě řady zemí v posledních několika desetiletích obdoby. Německá inflace se například v březnu dostala na úrovně, které bylo možné pozorovat naposledy na začátku 80. let minulého století. Že nás asi ani v příštích měsících na cenové frontě nečeká zrovna nic pěkného, bohužel věští mimo jiné i vývoj cen průmyslových výrobců.
Soustřeďme se nejprve opět na Německo (data jdou dále do minulosti než u nás). V jeho případě rostou ceny v průmyslu (i bez energií) dokonce násobně rychleji než ve zmíněných 80. letech. Prozatím navíc růst nenašel vrchol. Dodejme, že ceny spotřebitelské mají typicky za cenami v průmyslu pár měsíců zpoždění, takže k optimismu v tomto směru opravdu zatím moc důvodů není.
Pro lepší interpretaci toho, co se děje, je však vhodné soustředit se nejen na vývoj cen, ale na jeho důvody. Ani ceny producentů totiž nepadají jen tak z nebe a různé příčiny mají zpravidla odlišné následky. A to i pro ostatní makroekonomické ukazatele, jako je například inflace spotřebitelská. Z tohoto pohledu je zajímavý nedávno publikovaný výzkum MMF, který se snaží rozlišit nabídkové a poptávkové faktory, které stojí za vývojem cen v průmyslu v různých zemích včetně Česka.
MMF naznačuje, že v období po COVIDu je český průmysl v historickém i mezinárodním srovnání poměrně výrazně ovlivněn negativními nabídkovými šoky (vedou zároveň k nižší produkci a vyšším cenám). Analýza bohužel také ukazuje, že nabídkové šoky se v Česku ve srovnání například s Německem do jádrové spotřebitelské inflace propisují o poznání významněji.
To ale není celý příběh, neboť asi polovina z růstu cen výrobců jde na vrub šokům poptávkovým (vedou zároveň k vyšší produkci a vyšším cenám). A jejich dopad do jádrové spotřebitelské inflace je ještě silnější, trvanlivější a s rychlejším náběhem než v případě nabídky.
I výsledky MMF tak ukazují, že nejhorší máme pravděpodobně ještě před sebou.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna na úvod nového týdne dále posilovala a dostala se během dne až k EUR/CZK 24,30. Úrokový diferenciál hraje ve prospěch české měny, stejně jako jestřábí vyznění posledního zasedání ČNB. Rizikem pro korunu zůstává zejména další vývoj války na Ukrajině, konkrétně případné zpřísnění sankcí na dovoz energetických komodit, po kterém včera volal např. francouzský prezident.
Eurodolar
Eurodolar se vrátil pod 1,10, k čemuž přispěly dolarové úrokové sazby, jež se pohnuly lehce vzhůru (naopak sazby v eurozóně více méně stagnovaly).
Pomineme-li rétoriku Fedu, tak z fundamentálních dat bude určitě stát za pozornost podnikatelská nálada v sektoru služeb v USA (index ISM), přičemž odhady HDP pro první kvartál zpřesní i výsledek americké obchodní bilance za únor. Trh však bude vyčkávat na zítra zveřejněný zápis z posledního sezení Fedu.