Z hlediska cyklu se akcie obvykle dělí na defenzivní a cyklické. Tedy ty, které na cyklus tak citlivé nejsou a jejich citlivý protipól. Zejména poslední roky se ale taky v souvislosti s cyklem hovoří o jiném rozdělení. Na něj se dnes podíváme spolu s tím, jaké jsou nyní nejpopulárnější investiční pozice.
1 . Technologicko finanční cykly – historie: Graf od BofA je nazván „vítězové QE“. Mají jimi být technologie a sektor zdravotní péče, jako jejich protipól je v grafu vyobrazena energetika a sektor finanční (jde o podíly uvedených sektorů na kapitalizaci světových trhů):
Zdroj: Twitter
Nosným tématem grafu je očividně QE/sazby, ale míchá se tu témat více. U energetiky jsou, dovolím si napsat, sazby podružné. Cyklicky se energetických akcií promítají ceny ropy, ale již řadu let tu hraje zřejmě dominantní roli strukturální posun ve světové ekonomice a společnosti – snaha o odklon od fosilních paliv. Tento příběh se přitom v poslední době dočkal významného zvratu. Nejdříve kvůli tomu, že předchozí období přineslo podinvestování těžebních a výrobních kapacit a pak kvůli vývoji na východě Evropy.
Podobně jako v energetice nehrají podle mne sazby a monetární politika žádnou výraznou roli u zdravotní péče. Jde o sektor, kterému se nevěnuji, ale je zřejmé, že dlouhodobě jej mimo jiné výrazně ovlivňují změny v regulaci a vládní politice.
2 . Technologicko finanční cykly – fundament: Zbývají nám dva skutečné „sazbové“ protipóly, kterými jsou technologie a finanční sektor. Proč? Jak již bylo mnohokrát napsáno a řečeno, technologické společnosti jsou často růstové – pomyslné těžiště jejich toku hotovosti je posunuto hodně do budoucnosti. Pokud jej tedy diskontujeme na současnou hodnotu, pohyb sazeb (požadované návratnosti) mění tuto hodnotu více, než u akcií s těžištěm více posunutým do současnosti.
To je čistě matematická/valuační záležitost. A chování technologických akcií by někdy až budilo dojem, že investoři nedělají nic jiného, než sedí na excelem a diskontují aktuálními sazbami. K tomu se u technologií hovoří o tom, že „nabízí růst“ a proto jsou atraktivnější v době ekonomického útlumu (tj. i nižších sazeb) a naopak. Jak jsem tu ale před časem demonstroval, fundamentálně má tento pohled docela vážné trhliny.
Proti technologiím pak v sazbovém slova smyslu stojí finanční sektor, protože jemu růst sazeb v principu prospívá. Kvůli tomu, že zvyšuje jeho úrokové marže a ziskovost. V grafu se obě křivky chovají značně inverzním způsobem a celkově tak můžeme hovoři o technologicko finančních cyklech. Jednou z výjimek z modelového chování je současná relativně malá ochota technologií oslabovat ve srovnání s tím, jak moc si přidává druhá skupina akcií – viz graf.
3 . Nejpopulárnější pozice: O dalším vývoji bychom pak u výše uvedeného hovořili zejména ve vztahu k vývoji sazeb. Což je makrotéma úzce související i s tím, jak velký útlum ekonomiky se (ne)dostaví. Tomu se tu věnuji průběžně, nyní už jen přidám druhý graf, který ukazuje aktuální výsledky průzkumu BofA, zde týkající se neoblíbenějších pozic:
Zdroj: Twitter
Nejpopulárnější jsou stále komodity a ropa (volně tedy i energetika), na třetím místě nacházíme americké technologie se stále dost vysokou oblibou. Na předposledním místě banky, které minulý měsíc do žebříčku ani nevstoupily. Takový dost smíšený obrázek. Ale pozice technologií a bank by šlo interpretovat i tak, že akcie v moc velký růst sazeb nevěří.