Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako žádoucí a dobrou zprávu pro Německo.
Německý koaliční kabinet, který zemi vládl od prosince 2021, se rozpadl ve středu poté, co zkrachovala koaliční jednání, která měla ukončit hlubokou krizi. Středolevá SPD, ekologická strana Zelených a liberální FDP se v poslední době přely především v otázkách hospodářské a finanční politiky, ale například i migrace. Scholz ve středu žádal, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy, ústavní pojistky, která brání příliš rychlému zadlužování země. Dosavadní ministr financí Christian Lindner, který je zároveň předsedou FDP, to odmítl a navrhl, aby vláda dovedla zemi "spořádaně" k předčasným volbám. Kancléř se poté Lindnera rozhodl zbavit funkce a FDP ještě týž večer oznámila, že z koalice stahuje všechny své ministry.
Scholz ve středu večer v projevu, který byl podle agentury DPA zjevně předem připravený, ohlásil, že požádá Spolkový sněm o vyjádření důvěry 15. ledna, a to s předpokladem, že se mu jí nedostane. V takovém případě může na návrh kancléře prezident rozpustit Spolkový sněm a vypsat nové volby.
Ministr dopravy Volker Wissing z FDP, který patřil k zastáncům pokračování koaliční spolupráce, dnes oznámil, že ve vládě setrvá, ale jako nestraník. Zbylé ministry za FDP prezident Steinmeier dnes odvolal. Lindnera na žádost kancléře, zatímco ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně pro vzdělání a výzkum Bettina Starková-Watzingerová o to požádali sami. Lindnera ve funkci nahradil Scholzův blízký spolupracovník Jörg Kukies, ministerstvo spravedlnosti si k dopravě přibral Wissing. O vzdělání a výzkum se má nově ve vládě starat ministr zemědělství za zelené Cem Özdemir.
Prezident uvedl, že Německo nyní potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu. Dodal, že je v případě splnění podmínek připraven rozpustit Spolkový sněm. V současnosti v něm má Scholzova SPD 207 poslanců, zelení 117 a FDP 91. Dosud se tak trojkoaliční vláda mohla opírat o pohodlnou většinu 415 poslanců. Po odchodu FDP má vláda SPD a zelených podporu jen 325, počítá-li se i hlas čerstvého nestraníka Wissinga. Nadpoloviční většina je přitom 367 poslanců, a je tak zjevné, že avizované hlasování o důvěře kancléř nevyhraje.
V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září, nyní by se podle agentury DPA mohly konat 30. března, protože v té době nejsou v žádné spolkové zemi prázdniny. Naposledy jako Scholz postupoval v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder, který požádal o vyslovení důvěry po zemských volbách v Dolním Sasku, které jeho sociální demokracie prohrála.
Opozice Scholzův harmonogram kritizuje. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz kancléře vyzval, aby požádal parlament o důvěru okamžitě. Volby by se podle něj mohly konat v druhé polovině ledna. Kancléř ale Merzovu výzvu odmítl, chce v příštích týdnech v parlamentu schválit zákony, které podle něj nesnesou odklad. Rudo-zelená koalice ovšem nebude schopna schvalovat zákony sama, podporu bude muset hledat pro každé opatření zvlášť.
Nejistota panuje kolem spolkového rozpočtu na příští rok. Scholzovi, Habeckovi a Lindnerovi se nepodařilo dohodnout na financování některých kapitol. Schvalování rozpočtu bude v současném parlamentu, kde už vláda nemá většinu, velmi problematické. Opoziční předák Merz bude nyní čelit dilematu: pokud odmítne podpořit Scholze ve schválení rozpočtu, mohlo by to negativně ovlivnit i projekty, které sám silně prosazuje, jako je například podpora Ukrajiny.
Merz je oficiálním kandidátem na kancléře opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která má podle současným průzkumů největší šanci vyhrát volby. Získala by mezi 31 a 33 procenty hlasů. SPD si v posledním průzkumu agentury Forsa z 5. listopadu připsala 16 procent, stejně jako krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), zelení deset procent. Do Spolkového sněmu by se dostalo ještě levicově populistické Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
K tomu, aby kancléř urychleně požádal parlament o vyslovení důvěry, vyzvali dnes Scholze také další představitelé opozičních stran, například předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder či spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla.
Německá média dnes napsala, že Berlín postihlo politické zemětřesení, konec rozhádané vládní trojkoalice je ale podle nich dobrou zprávou pro Německo. Řada médií kritizovala kancléře Scholze, který podle nich nese velký díl viny za krach koalice, i když se snaží svalit všechno na předsedu FDP Lindnera. Média také připomínají, že se vládní koalice rozpadla krátce poté, co si Američané zvolili prezidentem znovu republikána Donalda Trumpa. Neuspokojivý stav německého hospodářství by se kvůli Trumpovu plánu na zvýšení cel mohl přitom ještě zhoršit. Vliv by mohl mít rozpad německé koalice také na další pomoc pro Ukrajince. USA a Německo jsou dva největší podporovatelé Ukrajiny při její obraně proti ruské agresi.
(Zdroj: čtk, DPA, Patria, Bloomberg)