Americký bankám se navzdory chatrnému hospodářskému oživení dosud dařilo, v poslední době i díky třetímu kolu kvantitativního uvolňování, které bylo spuštěno v září a v jehož rámci americká centrální banka měsíčně odkupuje hypotéční dluhopisy v hodnotě desítek miliard USD. Velké finanční domy obchodované na Wall Street však varují, že nečinnost zákonodárců tváří v tvář blížícímu se fiskálnímu útesu, tedy automatickým škrtům ve státním rozpočtu a zvyšování daní, nyní představuje největší riziko pro americkou ekonomiku.
Na jeho eliminaci mají velký zájem samy banky. Řada jich na svých rozvahách drží produkty citlivé na pohyby úrokových sazeb a z případné krize a následného zvýšení výnosů amerických obligací by mohly vyjít s nemalými ztrátami. Vzhledem k stále probíhající prezidentské kampani a neschopnosti Kongresu dohodnout se uvázla jednání o kompromisu na mrtvém bodě, což bankéře stále více znervózňuje.
Celkem hrozí bezprecedentní souběh rozpočtových restrikcí v objemu zhruba 600 miliard dolarů, z toho 100 mld. USD v rámci automatických výdajových škrtů a více než půl bilionu dolarů co do vypršení daňových úlev. Podle Mezinárodního měnového fondu by se taková rozpočtová konsolidace rovnala 4 procentům hrubého domácího produktu, což by ji řadilo k největším od roku 1940. Senátní rozpočtový výbor už v srpnu připustil, že pád z fiskálního útesu by vyústil v hlubokou recesi a připravil zhruba 2 miliony lidí o práci.
Spoluzakladatel finanční skupiny Carlyle David Rubenstein v pátek prohlásil, že krátkodobá dohoda o zmírnění škrtů na posledních chvíli není příliš pravděpodobná. Ať už se prezidentem stane republikán, či demokrat, bude se podle Rubensteina muset vypořádat s neudržitelným stavem amerických veřejných financí. Jestli se s tímto úkolem lépe popere úřadující prezident Barack Obama, nebo jeho republikánský vyzyvatel Mitt Romney je prý nemožné odhadnout.
Výkonný ředitel Lloyd Blankfein minulý týden uvedl, že vybřednutí z fiskální bažiny je nezbytné pro zachování plynulého pohybu kapitálu v ekonomice, což by mohlo pomoci nastartovat skomírající pracovní trh. „Musíme náš rozpočet dostat na udržitelnou trajektorii, na níž by byl předvídatelný,“ naléhá na vládu a Kongres Blankfein.
Jeho protějšek Jamie Dimon z konkurenčního ústavu J.P. Morgan se domnívá, že politici propásli příležitost, když nepřijali návrhy obsažené v dokumentu Simpson-Bowlesovy Národní komise pro fiskální zodpovědnost a reformu, ustavené před dvěma lety prezidentem Obamou. Pokud by byla fiskální politika upravena podle doporučení komise, zažívala by prý teď americká ekonomika razantní oživení.
Naléhavosti problému ubírá skutečnost, že přes všechny potíže a bezprecedentní výši zadlužení si nyní Spojené státy půjčují velmi levně (sazby jsou poblíž historických minim), hlavně díky fiskální krizi v eurozóně, která nejnověji nejvíc ohrožuje Španělsko. Podle Dimona by se však mohlo jednat o příslovečný klid před bouří. Výprodej amerických obligací je prý „prakticky jistý“, otázkou je jen načasování a rozsah. „Fiskální disciplína přijde - ať už nám bude vnucena, nebo si ji uděláme sami a správně,“ myslí si šéf J.P. Morgan.
Ekonomové odhadují výši újmy v případě naplnění hrozby až na 720 mld. USD, což by smazalo zhruba 4,6 procenta HDP Spojených států. A na místě by byla rovněž otázka, zda by byli investoři ochotni nadále půjčovat zemi, která má za daných okolností veřejný dluh 16 bilionů dolarů a 1,1bilionový deficit rozpočtu. Vedení obřího investičního fondu dokonce odhaduje výši případných škod na 807 mld. USD. Finanční trhy prý s takovým negativním scénářem nepočítají a investoři ho tudíž nezahrnuli do cen finančních instrumentů v důvěře v „záchranu na poslední chvíli“. Pokračující extrémně uvolněná měnová politika by přitom mohla Americe pomoci recesi zabránit. „Index S&P je poblíž rekordních maxim a volatilita je přitom obzvlášť malá. To nás vede k závěru, že trhy nezahrnuly problém fiskálního útesu do svých cen a předpokládají, že QE3 převáží ostatní faktory,“ uvádí .
(Zdroje: CNBC, Bloomberg)