Nad asijskými ekonomikami z kategorie emerging markets krouží supi. Hospodářský růst zadrhává, deficit běžného účtu se prohlubuje, investoři ztrácejí důvěru, kapitál utíká, měny propadají a akcie s nimi.
Těžkým výzvám čelí miliardová Indie, jejíž měna dnes klesla na historicky nejnižší hodnotu. Thajsko se ponořilo do recese a tamní akcie během dvou dnů odepsaly 6 %. Ještě větší sešup zažila burza v Indonésii, která za dvě seance ztratila 10 %. Rekordní schodek běžného účtu poslal tamní rupii na čtyřleté minimum. Nesplácené úvěry v rozvahách čínských bank se jen kupí. Zpomaluje i Malajsie.
Výprodeje na rozvíjejících se trzích, doprovázené masivním odlivem kapitálu, přichází v době zotavení Evropy, slušných perspektiv Spojených států a očekávání utažení americké měnové politiky, což investorům značně usnadňuje rozhodování o nasměrování prostředků. Centrální banky emerging markets jsou nuceny kvůli propadu kurzů domácích měn omezovat finanční toky a zvyšovat sazby, což ale nijak neulehčuje jejich ekonomikám – kvůli tlaku na inflaci a zdražování úvěrů. Někteří analytici se obávají dominového efektu, který by mohl problémy jedné země rychle rozšířit do zbytku Asie a možná dále. Ne že by se měla opakovat krize z let 1997-98: asijské ekonomiky jsou dnes díky velkým nashromážděným devizovým rezervám a menšímu vnějšímu zadlužení mnohem lépe připravené. Tlak na pokles měn a akcií by však jen tak polevit nemusel.
Podle Richarda Yetsengy, který vede oddělení tržních analýz v australské ANZ Bank, představuje Indie „mikrokosmos“ toho, co se právě teď děje na emerging markets s tím, že nejnovější výprodeje nespustila žádná domácí událost. „Indický deficit státního rozpočtu a běžného účtu se na vysokých úrovních pohyboval nejméně dva roky. Až teprve když začaly růst výnosy amerických dluhopisů a kohout levných peněz byl utažen, začalo se to projevovat na měnách,“ tvrdí Yetsenga s odkazem na úvahy Fedu o omezení či ukončení stimulačních nákupů amerických státních dluhopisů (QE), které dosud do finančního systému dodávaly levnou likviditu.
Ztrátu atraktivity rozvíjejících ekonomik dokládají statistiky investičních toků. Za prvních sedm měsíců roku do ETP produktů navázaných na podkladová aktiva bohatých ekonomik přiteklo 156 mld. USD, z toho 102 mld. USD do Spojených států, jejichž akcie jsou letos k nezastavení, a 28 mld. USD do vzmáhajícího se Japonska. Fondy orientované na emerging markets naopak zaznamenaly odliv 8 mld. USD. Zdá se, že trend, v jehož rámci do rozvíjejících se trhů v uplynulých čtyřech letech přitekly téměř 4 biliony USD, se obrací.
Hodně dostává zabrat zejména rozvojová Asie. Index MSCI Asia Pacific v posledních třech měsících ztratil 7,7 %. Americký S&P 500 ve stejné době klesl o 1,2 % níž, evropský Stoxx Europe 600 o 1,6 % níž. Poslední prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF) snížila odhad letošního růstu regionu emerging Asia o 0,3 % na 6,9 %.
V Indii se vláda premiéra Manmohana Singha potýká nejen s rozsáhlou korupcí, ale i brzdami strukturální povahy. Kvůli zastavení pádu rupie, která za poslední dva roky ztratila 28 % hodnoty, byly omezeny investice indických subjektů v zahraničí a lidé se připravují na tvrdší opatření. Vláda musí najít prostředky na financování obrovského schodku běžného účtu i svého vlastního rozpočtu. Země přitom musí za devizy dovážet velké množství energetických surovin, takže prodražování importů enormně poškozuje konkurenceschopnost, a navíc roztáčí inflaci. Ta už se teď pro spotřebitele pohybuje kolem 10 %. Centrální banka kvůli propadající rupii v červnu přestala snižovat sazby a zařadila zpátečku, čímž však začala omezovat dostupnost úvěrů. Vláda loni zahájila velké liberalizační tažení, omezila dotace paliv a otevřela řadu sektorů zahraničnímu kapitálu. Nejasně definovaná pravidla ale zatím příliš zájemců nepřilákala.
Do potíží se dostává i Thajsko, které poprvé od vypuknutí finanční krize vězí v recesi (kontrakce HDP dva kvartály za sebou). Vývoz, který byl hlavním tahounem ekonomiky, prudce zpomalil a oslabila i domácí poptávka. Vysoké zadlužení domácností i firem omezuje účinnost měnové politiky. Růstovou a exportní prognózu nedávno snížil i Tchaj-wan. Hlavní ekonom Světové banky Kaushik Basu včera zpomalení asijských ekonomik označil za součást „velmi, velmi globálních“ jevů.
Také Yetsenga z ANZ Bank poukazuje na celosvětové souvislosti problémů rozvíjející se Asie: „Náklady na kapitál vzrostly – a to se všude projevuje. I Asie je vystavena vyšší globální ceně kapitálu. Země jako Malajsie a Thajsko v posledních letech výrazně navyšovaly dluhovou zátěž. Z vnější perspektivy vypadají solidně, ale mají vysoké úrovně vnitřního zadlužení.“ Podle Yetsengy by na toto mohly doplatit i Singapur s Hongkongem, jejichž realitní trh se přehřívá.
I jiní analytici hovoří o Malajsii jako o další rizikové zemi, která by se mohla dostat do potíží. Malajský ringit od začátku roku klesl o 8 % na tříleté minimum, přičemž prodejní tlak v posledních týdnech nabírá na intenzitě. Mezi země se stabilnějšími vyhlídkami jsou řazeny Filipíny či Jižní Korea.
(Zdroje: CNBC, Bloomberg, WSJ)