Evropské vedení to dokázalo. Jeho ekonomická politika je tak špatná, že se podařilo dostat eurozónu do deflace. V prosinci klesly spotřebitelské ceny o 0,2 %, jih měnové unie už ale deflačním tlakům čelí celých 18 měsíců. Ekonomové před nimi varovali již před dvěma lety, nyní se k dřívějším tlakům přidala ukrajinská krize, čínské nadměrné investice a propad cen ropy. Teorie říká, že propad cen ropy by měl být důvodem k oslavám. Jestliže se ale inflace nachází na nule, je situace složitější, protože dochází k posunům v tržní psychologii. Každý centrální bankéř by normálně pozitivní nabídkový šok uvítal, dnes se ale může změnit v takový šok, který bude působit negativně. Tvrdí to hlavní ekonom ECB Peter Praet.
Podle ekonoma už nyní mění domácnosti a firmy své chování a mohlo by dojít k roztočení negativní spirály: Méně investic, nižší potenciální růst, zhoršující se výhled a další pokles investic. Výsledkem by mohla být nová rovnováha s vysokou nezaměstnaností. Podle Praeta by měly být učiněny razantní kroky i ze strany vlád, které by tomu zabránily.
Mario Draghi se současné situaci snažil vyhnout delší dobu. Už v listopadu 2013 cestoval do Berlína, aby německým elitám vysvětlil, že je potřeba jednat. Jeho poselství se podobalo tomu, co tvrdil už Irving Fisher – v zadlužené ekonomice působí pokles cen destruktivně. Pokud se nějaká loď příliš nakloní, stoupající hladina ji už do původní polohy nenarovná. Musí ji narovnat lidé. Japonci se o to snaží již 15 let.
Zatímco periferie strádá, Německu se vede dobře. V prosinci vytvořila jeho ekonomika 27 000 nových pracovních míst, nezaměstnanost klesla na 5 %. Není většího důkazu, že monetární unie nefunguje: Na periferii rostou dluhy, dusí ji deflace, Německo se má výborně. Optimisté tvrdí, že to nejhorší máme za sebou. Simon Ward z Henderson Global Investors poukazuje na to, že peněžní nabídka měřena vývojem agregátu M1 indikuje oživení. Otázkou ale zůstává relevance M1 ve světě s nulovými sazbami a inflací.
Deflační tlaky rostou v celé světové ekonomice a Evropa jim bude čelit nejhůře, protože její systémy jsou hluboce nefunkční. Nemohou za to ale ti, kteří jsou ve funkcích dnes. Draghi představil před šesti týdny v Helsinkách „minimální požadavky na fungující monetární unii“. Jde v podstatě o návrhy na vytvoření superstátu, kde bude ekonomická suverenita sdílena všemi členy unie. Jedná se ovšem o utopii, protože nikde v Evropě se podpora pro takové změny nenajde. Země jádra, které vůči zbytku eurozóny fungují jako věřitelé, v posledních letech bránily jakémukoliv sdílení rizika, či krokům směrem k fiskální unii. Draghi tak v podstatě říká, že měnová unie nemůže fungovat. Nikdo mu nemůže upřít, že se snažil.
Zdroj: The Telegraph