Když se Hugo Chavez dostal v roce 1999 k moci, Venezuela nepředstavovala právě model ekonomického úspěchu. Ropné bohatství bylo prohýřeno, zemi sužovala vysoká inflace, tempo růstu bylo naopak nízké a téměř polovina populace žila pod hranicí chudoby. Stále šlo ovšem o zemi, která na tom byla ve srovnání s jinými ekonomikami v regionu hodně dobře. Stav vládních financí byl přijatelný, a to díky ropě.
Během prvních šesti sedmi let Chavezovy vlády se mnoho nezměnilo. Jen dal o něco více peněz chudým a udělal řadu kroků proti odborům i vedení firem. V roce 2002 měla Venezuela stále nejvyšší produkt na hlavu v Latinské Americe a neměla problémy se splácením svých závazků. Chavezovi příznivci mohli dokonce poukazovat na klesající míru chudoby a podvýživy. Nyní se ale venezuelská ekonomika nachází v troskách, vláda už ani nezveřejňuje oficiální ekonomické statistiky. Podle neoficiálních informací se inflace pohybuje kolem 150 %, některé odhady ovšem hovoří o více než 800 %. Problém představuje nedostatek potravin, default je v podstatě jistotou, může nastat i celkový ekonomický kolaps. Lépe si vede i Kolumbie.
Venezuela začala mít problémy dlouho předtím, než došlo k poklesu cen ropy. Vládní příjmy se snižovaly už v roce 2008, hlavní příčinou byla klesající těžba ropy. Její zásoby se nezmenšují, prokázané rezervy naopak rostou. Problémem je ovšem to, jak dostat ropu ze země. Na to je potřeba hodně zdrojů a zkušeností a ty státem vlastněná Petroleos de Venezuela nemá od chvíle, kdy Chavez po stávce propustil 18 000 zaměstnanců. K tomu přidal další kroky, které prezentoval jako pokusy o férovější rozdělení národního bohatství. Výsledkem ale byly nižší daňové příjmy.
Vládní výdaje se v reakci na klesající příjmy nejdříve také snížily, v roce 2010 ale začaly prudce růst a poslední roky už probíhá rozhazování plným proudem. Některé odhady hovoří o tom, že deficit dosáhne v letošním roce až 24 % HDP. Saúdská Arábie by měla dosáhnout podobného deficitu, ale rozdíl je v tom, že u ní nejde o chronický jev. Chavez začal v roce 2005 hovořit o socialismu 21. století. Spíše ale jde o to, že vláda se zaměřuje na utrácení veškerých peněz získaných z ropy. Vláda si také půjčila 45 miliard dolarů od Číny a vytiskla obrovské sumy peněz. Lidé tak dnes nosí bankovky v batohu na zádech.
Chavez už mezi námi není, současná krize je ale jednoznačně jeho dílem. Jeho země si nevedla tak zle, on z ní ale udělal trosku. Jsou horší vládci, než byl on. Ti masakrují vlastní obyvatelstvo, nebo ho vedou do nesmyslných válek. V oblasti ekonomické politiky je ale Chavez jedním z nejhorších vůdců v historii.
Autorem je Justin Fox.
Zdroj: Bloomberg