Dlouhodobě se vede debata nad cenou ropy. Všechno začalo za polovinou roku 2014, kdy jsme cenu ropy viděli naposledy v trojciferných číslech. Od té doby se cena sesunula relativně rychle k 60 USD za jeden barel. Pak ovšem přišel další propad až pod hladinu 30 USD za jeden barel.
Standardní přístup k celé věci je ten, že vidíme, to co už část populace zažila v minulých letech. A aktuálně se hraje pouze o to, jestli se producenti ropy dohodnout na zmrazení objemu produkce ropy. Což by mohlo mít za následek konec nadprodukce ropy.
Ovšem tím teprve začíná další boj producentů s doslova obřími zásobami vytěžené ropy v objemu 1 miliardy barelů, které budou nadále působit jako závaží na cenu ropy. Podle odhadů IEA může trvat i roky než se tyto obrovské zásoby ropy podaří rozpustit na trhu.
Jinými slovy – zastavení nadprodukce, vůbec nemusí znamenat, že by se cena ropy měla začít zvedat.
Bohužel i jedna komodita může mít paralelně více příběhů. Ten další je bohužel o to smutnější, že může mít dopad na investice obchodníků, kdy mohou finančně zablokovat své peníze v ropě.
Nedávný propad cen ropy nápadně připomíná kolaps cen uhlí v roce 2008. Některé zásoby se tak v tu chvíli staly finančně nedostupné – prostě se náklady na těžbu vyšplhaly nad potenciální výnos z těžby.
Důvodem k tehdejšímu propadu cen uhlí byly silné ekologické tlaky omezování emisí do ovzduší zejména pak v Číně, která s tím má problém dodnes ovšem z trochu jiných důvodů. Amerika také přijala určité standardy na emise. Navíc do toho přišlo snížení cen plynu a co je podstatné, firmy začaly investovat masivně i do obnovitelných zdrojů.
Je možné, že to samé se odehrává na ropě? Na vlády a další organizace roste tlak na to, aby přijímaly opatření v boji s klimatickou změnou, což samo sebou nese pokles objemu poptávky po fosilních palivech s tím, jak jsou provozy efektivnější, a průmyslové podniky prošpikované chytrými technologiemi optimalizující výrobu.
A u toho to samozřejmě nekončí, zdá se, že dominantním druhem energie do budoucna bude elektřina. A nejsme tak daleko od doby, kdy i doprava bude plně elektrifikovaná, autonomní a automatizovaná.
Domy budou mít stacionární baterie, které budou dobíjené buď ze sítě napájené jádrem, nebo obnovitelnými zdroji. Což sebou nese blahodárné účinky na objem spotřebované energie a objem emisí vypouštěných do ovzduší. Bohužel to nese neblahé efekty pro ropu.
Můžeme se snadno dostat do stavu, kdy ropa přestane být strategickou surovinou a stane se zdrojem pro výrobu plastů a dalších běžných věcí, které vyrábíme již dnes. Ale ten klíčový význam paliva se zmenší anebo celkově se ztratí.
Jednoduše řečeno, nebavíme se o cyklické změně (propadu, kterých už jsme zažili několik) ale o strukturální změně.
A to je z pohledu investora nebezpečné, protože se v budoucnu může stát, že se cena ropy také zpět na nějaké úrovně, kterým říkáme normální, vrátit nemusí a cena pod 40 – 50 USD za barel se může stát novým normálem.
Chytří investoři budou extrémně citliví na náznaky rostoucích opatření proti klimatické změně, které by mohly vést k nenávratnému poklesu poptávky a možnosti, že se jejich majetek stane doslova uvězněný ve fosilních palivech.
Zdroj: Reuters, Bloomberg, Project Syndicate