Po celém světě se lidé domáhají změny. Nedávné projevy vůle voličů – především asi hlasování o brexitu ve Spojeném království a prezidentské volby ve Spojených státech – upozorňují na sílící ekonomickou nejistotu. V takovém prostředí je nezbytné, aby lídři formulovali a předložili jasnou vizi inkluzivního hospodářského růstu, která zohlední nejen daňovou a obchodní politiku, ohniska mnoha dnešních debat, ale také digitalizaci.
Digitalizace, představující potenciální ekonomickou hodnotu ve výši 19 bilionů dolarů během příští dekády, má schopnost umožnit zemím nastartovat růst HDP, tvorbu pracovních míst a inovace. Už dnes vidíme hluboký vliv, jejž digitalizace může mít na země, které ji přijmou za stěžejní motor svých hospodářských strategií.
V Indii, například, ministerský předseda Nárendra Módí uskutečňuje strategii, která zemi proměňuje v technologického tahouna a připravuje půdu pro digitální budoucnost. Ve Francii vláda investuje do rozsáhlého národního digitálního plánu, od něhož se očekává vytvoření 1,1 milionu pracovních míst během příštích 3-5 let a přínos 101 miliardy dolarů k HDP během příští dekády.
Zatímco jiné země zavádějí robustní digitální strategie, USA zaostávají. Přestože v internetovém závodění 90. let USA vedly, dnes jsou jedinou velkou vyspělou ekonomikou bez jasného plánu digitalizace. Důsledky už se začínají projevovat: podle Inovačního indexu Bloomberg za rok 2016 jsou dnes USA osmou nejvíc novátorskou zemí světa, přičemž oproti roku 2015 se propadly o dvě příčky.
Poselství je jasné: co se týče digitalizace, nikdo nemá garantované postavení a nelze mrhat časem. I v Silicon Valley na sobě musíme neustále pracovat, abychom si zachovali konkurenční schopnost. Americká ekonomika musí dělat totéž, jinak riskuje ztrátu novátorského náskoku. Jedině s jasným a účinným plánem digitalizace si USA dokážou zabezpečit zachování svého postavení globálního ekonomického lídra v digitálním věku a zároveň splnit poptávku svých občanů po růstu ekonomických příležitostí.
Zaplňování „digitální mezery“
Jsem přesvědčen, že konektivita má schopnost proměnit ekonomiky a vytvářet nové příležitosti. Právě proto nová americká digitální agenda musí napravit skutečnost, že navzdory životu v jedné z nejbohatších zemí světa třetině populace USA stále doma schází širokopásmové připojení.
Povzbuzující jsou iniciativy Smart City podporující konektivitu v Chicagu a Washingtonu. K zaplnění digitální mezery je však zapotřebí komplexnější národní digitální strategie, která bude klást důraz na investice spíš do digitální infrastruktury než jen do fyzické infrastruktury jako v minulosti. Jedině při široké dostupnosti dokážou technologie nadále naplňovat potenciál jednoho z velkých vyrovnávačů ekonomických rozdílů.
Účinný plán digitalizace USA musí podporovat také startupy. Právě mladé společnosti představují budoucnost tvorby pracovních míst – to ony jsou v USA prvořadým zdrojem nových pracovních míst – a technologických přelomů. V USA ovšem startupů ubývá. Podle výzkumu Brookings Institution se poměr startupů (počet nových společností jako procento všech firem) snížil od roku 1978 téměř o polovinu.
Abychom povzbudili novátorství a tvorbu pracovních míst, potřebujeme tento trend zvrátit a nalít do startupového motoru amerického hospodářství víc paliva. K tomu bude nezbytné, aby podniky a vláda spolupracovaly na vytvoření prostředí, které pobízí podnikatele, aby uváděli své vize do života. Stěžejní pro podporu takového ekosystému bude směs legislativy, například v oblasti daňových zvýhodnění pro mladé společnosti, a firemních/rizikových kapitálových investic, které startupům poskytnou finanční zajištění a příležitosti přiučit se od zkušenějších.
Pomůže Trumpova daňová reforma?
Obecněji je zapotřebí, aby američtí lídři vytvořili prostředí, které povzbudí všechny druhy podnikatelského růstu a investic. Trumpova výzva k aktualizaci amerických daňových pravidel v roce 2017 by v této oblasti mohla přinést jistý užitek, za předpokladu, že nová pravidla podpoří domácí investice tím, že pobídnou firmy, aby převedly výdělky zpět ze zahraničí, a sníží daň z příjmu právnických osob, která je aktuálně nejvyšší mezi zeměmi OECD. Tyto kroky by do ekonomiky USA mohly přinést víc než bilion dolarů a současně vytvářet pracovní a ekonomické příležitosti.
Ještě dalším podstatným prvkem účinného plánu digitalizace je vzdělávání a školení. Podniky musí investovat do současných pracovních sil, jimž velkou měrou schází dovednosti nezbytné pro konkurenční soupeření v digitálním věku. Zároveň musíme proměnit svou vzdělávací soustavu, aby si mladší generace osvojila dovednosti, které bude potřebovat, aby si zajistila dobře placená digitální místa budoucnosti. Za tímto účelem musíme překonat zdůrazňování předmětů v oblasti přírodních věd, technologií, techniky a matematiky a přemýšlet o tom, jak technologií a digitalizace využít ve všech oborech.
Digitalizace by do roku 2025 mohla Spojeným státům přinést ekonomickou hodnotu ve výši 5,1 bilionu dolarů a současně podstatně snížit nezaměstnanost. USA ale nedokážou tento potenciál zužitkovat, pokud jejich lídři nebudou účinně spolupracovat napříč partajemi a se všemi odvětvími s cílem popohnat digitální agendu.
Technologie mění všechno: způsoby podnikání, pravidla kapitalismu a celé ekonomické ekosystémy – a to vše nesmírně rychle. USA se musí měnit zároveň s nimi a jednat teď s cílem udělat vše potřebné pro opětovné získání novátorského náskoku a pro úspěch v digitálním věku.