Podle kapitálových trhů by centrální banky musely přikročit k masivní stimulaci na to, aby situaci dosáhly nějakého úspěchu. Německo je posedlé fiskální zodpovědností, epidemie koronaviru může ale vše změnit a Spojené státy by mohly čelit stejné krizi spojené s koronavirem jako Itálie. To vše přináší pravidelné Perly Týdne.
Ve světě…
Stimulace digitální měnou: FTAlphaville tvrdí, že podle kapitálových trhů by centrální banky musely přikročit k masivní stimulaci na to, aby v současné situaci dosáhly nějakého úspěchu. Analytici se vyjadřují podobně a dodávají, že trhy by proto rády viděly fiskální stimulaci, ale její budoucnost je zatím v Evropě značně nejasná. Zemím na severu se totiž do ní stále nechce, i když německá kancléřka Angela Merkelová možná mění názor (viz i níže). FTAlphaville k tomu dodává, že možná se objeví ještě jiný nástroj, který by mohl být pro stimulaci použit a poukazuje na něj prý nová studie od Bank of England.
BoE se ve studii zaměřuje na digitální měny centrálních bank (CBDC). Hovoří o tom, že s těmito měnami by mohly být komplikace na poli soukromí a také by mohly ohrožovat stabilitu systému ve chvíli, kdy by se veřejnost začala masivně přesouvat k nim a stahovala by vklady z bank. Vedle toho tu je ale řada potenciálních pozitiv, včetně jednodušších plateb a to i přeshraničních, zvýšení odolnosti platebních systémů a v neposlední řadě možnosti nového druhu stimulace.
CBDC by totiž podle BoE mohly zjednodušit přenosové kanály monetární politiky a pomohly by překonat hranici, kam až mohou sazby klesnout. Na to by ale nemohla existovat alternativa v podobě držení hotovosti, protože v opačném případě by lidé při poklesu sazeb pod nulu preferovali právě hotovost. FTAlphaville se ptá, zda jsou podobné úvahy relevantní kvůli tomu, jak dlouho by trvalo zavedení nového systému. Studie prý tvrdí, že digitální měna centrální banky by mohla stát na „konvenčním centralizovaném systému“, takže by nemusela být budována úplně nová technologie.
Itálie - USA: Vox uvažuje nad tím, zda by Spojené státy mohly čelit stejné krizi spojené s koronavirem, jaké čelí Itálie. Poukazuje na to, že ještě před třemi týdny „v Itálii tento problém v podstatě neexistoval“, nyní tu je nejvyšší počet nemocných mimo Čínu a vláda zavedla nevídaná opatření, když v celé zemi vyhlásila karanténu. Jedním z důvodů pro tento extrémní krok je, že koronavir ochromil zdravotní systém a to zejména na severu. To se následně projevuje i u péče o nemocné s rakovinou, HIV, či na péči o těhotné ženy a tak dále. Lombardie je přitom jedním z nejbohatších evropských regionů.
Vox tvrdí, že není jasné, proč se virus v Itálii šířil a šíří tak rychle, teorií je několik. Některé hovoří o tom, že k šíření napomohl právě zdravotní systém, protože epidemie se šířila i díky tomu, že lékaři od počátku nevěděli, že jde o nákazu koronavirem. Jiní hovoří o možném vlivu velkého podílu starších lidí v italské populaci. Bývalý premiér Matteo Renzi pak poukazoval na to, že virus se šířil po deset dní bez toho, aby vláda reagovala a takovému prodlení by se měly ostatní země vyhnout.
Podle Voxu je testování na koronavirus v USA doposud pomalé a neodborné. Biolog Trevor Bedford například tvrdí, že v Seattlu probíhá nedetekovaný přenos u lidí, kteří si nejsou vědomi toho, že jsou nakaženi. Vox píše, že k osmému březnu bylo v USA testováno 1 700 lidí, zatímco v Itálii 50 000 a ve Velké Británii 23 000. O doposud nezaznamenaných a nesledovaných přenosech v USA hovoří i Lawrence Gostin z O’Neill Institute for National and Global Health Law na Georgetown University. Podle některých názorů pak italská zkušenost nemusí být ničím výjimečným a je spíše ukázkou toho, co čeká další evropské země a USA. Vox k tomu dodává, že v Itálii připadají na tisíc lidí 4 lékaři, v USA 2,6. V Itálii je na 1000 obyvatel k dispozici 3,2 lůžek, v USA 2,8.
V Číně podle Voxu došlo k utlumení epidemie díky intenzivní snaze o sledování ohnisek nákazy a jejího šíření. Testy na virus jsou poskytovány zdarma a v některých případech jsou nabízeny lidem doma. V neposlední řadě pak Čína upravila systém předpisu a dodávek léků tak, aby bylo omezeno šíření nákazy a vzájemný kontakt lidí. Něco podobného je zatím v USA prý jen fikcí.
Konec černé nuly: Jamie Powell z FTAlphaville se domnívá, že „Německo je posedlé fiskální zodpovědností“, což se projevuje na politice „černé nuly“. Němci toto rozpočtové pravidlo zbožňují natolik, že na ministerstvu financí lze spatřit sochu černé nuly a když s funkce ministra odcházel Wolfgang Schäuble, zaměstnanci ministerstva vytvořili ze svých těl obraz tohoto pravidla. Někteří ekonomové ale tuto politiku nechápou a poukazují již řadu let na to, že Německo by v prostředí nízkých sazeb mělo spíše investovat do své zastaralé infrastruktury.
Podle Powella se minulý rok dokonce objevily náznaky změn, protože růst německé ekonomiky začal znatelně chladnout kvůli Trumpově obchodní válce. Nakonec z toho nic nebylo, ale epidemie koronaviru může vše změnit. Ministr financí Olaf Scholz již před časem ohlásil konec takzvané dluhové brzdy. A podle Powella by Německo mohlo upustit politiku černé nuly i kvůli tlaku šéfky ECB Christine Lagardeové. Ta volá po agresivních krocích, které by eliminovaly ekonomické dopady současné epidemie. „Pohroma biblických proporcí je nakonec tím, co ukončí tuto kalvinistickou doktrínu“, míní Powell.
Dezinfekční zneužívání: BuzzfeedNews si všímá toho, že na sociálních sítích je intenzivně kritizována saúdskoarabská společnost Aramco, která nedávno vstoupila na burzu. Kritiku spustily fotografie „migranta, který byl donucen obléci se jako přístroj na dezinfekci“ a poskytovat jí u vstupu do ředitelství firmy. Uživatelé na Twitteru to hodnotili s tím, že jde o další ukázku toho, jak jsou v Saúdské Arábii zneužíváni zaměstnanci z cizích zemí.
Ženy v nevýhodě: Eurostat tento týden porovnává mezeru mezi odměnami mužů a žen v jednotlivých zemích EU. Podle následujícího grafu jsou na tom ženy ve srovnání s muži nejhůře v Estonsku, protože jejích mzdy tu jsou o téměř 23 % nižší, než u mužů. O více jak pětinu jsou odměny žen nižší v Německu a podobná je situace i u nás. Průměr mzdové mezery v celé EU dosahuje necelých 15 % a nejnižší je rozdíl mezi odměnami žen a mužů v Rumunsku, kde by měl dosahovat pouhá 3 %:
a u nás doma...
Český elektromobil: Centrum.cz píše tento týden o tom, že „Luka EV je auto české výroby vyráběné automobilkou MW Motors, která byla založena na podzim roku 2017 a jejím majitelem je Maurice Ward. Ir, který se v 90. letech přestěhoval do Česka“. Tato firma podle portálu postavila už několik prototypů, v posledních měsících „ladila použitou techniku a řešila homologaci, nyní už se vůz blíží finální podobě. Prodávat se začne ve druhé polovině tohoto roku“.
Kolik aut chce firma prodávat, prý bude záviset na poptávce, ale už nyní podle ohlasu věří, že by mohlo vznikat zhruba tisíc aut ročně. „Firma MW Motors poskytla jeden exemplář německému výrobci motorů Wankel s tím, aby do něj namontoval svůj rotační motor jako generátor elektřiny. Tento motor umí spalovat nejen benzin nebo diesel, ale také vodík“, píše centrum.cz. Motivem této spolupráce je, aby obě společnosti zjistili, zda technologie funguje. A „podobnou technologii už má dostat elektromobil od Mazdy“.
Na Moravě Řecko: Novinky.cz píší tento týden o tom, že „zemědělci kvůli klimatu mění své postupy“. Dlouhodobé výzkumy počasí a klimatu totiž „ukazují, že během následujících desetiletí lze očekávat významné změny. Přinejmenším část území ČR je na cestě k jiné klimatické kondici než doposud. Pro zemědělce to znamená přehodnotit některé zavedené postupy“.
Mezinárodní výzkumný program Stargate například ukazuje, že na jižní Moravě za posledních 34 let stoupla průměrná roční teplota o 1,52 stupně, zatímco průměrné roční srážky se naopak snížily o 41,06 mm. Doba slunečního svitu se v průměrné hodnotě zvýšila o 271,8 hodiny za rok. „Odborníky to vede k hypotézám, že zanedlouho bude přinejmenším ve jmenované oblasti charakter podnebí blízký tomu, jak jej známe z Řecka, Chorvatska nebo z Itálie“, píše portál.
Portál v této souvislosti zmiňuje pásové střídání plodin – „podstatou je střídání ozimých a jarních plodin, případně meziplodin, v pásech o šířce 20 až 40 metrů. Jsou sety tak, aby jejich směr co nejlépe kopíroval vrstevnici. Střídání plodin v pásech zajišťuje rovnoměrnou ochranu pozemku před vlivy eroze, a to po celý rok. Takový způsob ve srovnání s hospodařením po spádnici zlepšuje zadržování vody ve svahu dvakrát až čtyřikrát. Zabrání se tak i erozi půdy“.