Schodek českých veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout z letos odhadovaných 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 3,6 procenta HDP. Vládní dluh by měl naopak stoupnout do roku 2023 na 47,4 procenta HDP z letos plánovaných 39,4 procenta. Vyplývá to Konsolidační strategie veřejných financí ČR, kterou ministerstvo financí poslalo poslancům. Materiál má ČTK k dispozici.
Loni byly české veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP a vládní dluh skončil na 30,2 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
"Hledat dnes opatření, která přijmout za čtyři či šest let ke konsolidaci veřejných financí, je opravdu předčasné," napsala mimo jiné v předmluvě strategie ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V této souvislosti vyzvala k zaměření úsilí na oživení ekonomiky a zlepšení ekonomických vyhlídek. "Jsem si navíc jistá, že konkrétní specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období této vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu nemůže být dlouhodobě udržitelná," dodala. Strategii na další roky by podle ní měla připravit nová vláda vzešlá s parlamentních voleb v příštím roce.
Strategie počítá stejně jako makroekonomická prognóza letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. V roce 2022 počítá MF ve strategii s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a o rok později s růstem o 2,1 procenta.
"V základním scénáři, tedy ve variantě předloženého návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu, se výše zadlužení v celém horizontu zhruba pohybuje mezi 40 a 50 procenty HDP. Takovýto vývoj by nezakládal žádná omezení vyplývající z dluhové brzdy a zřejmě by ani nevedl ke změně ratingu ČR. Následky současné krize a doprovodného fiskálního stimulu na výši zadlužení budou patrné několik dekád. A to nejenom v ČR," uvádí materiál.
Strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, by měl letos stoupnout na 3,1 procenta HDP z loňských 1,1 procenta HDP. Příští rok by měl stoupnout na 4,5 procenta a následně klesat na 4,1 procenta v roce 2022 a na 3,7 procenta v roce 2023. "Poté již meziroční zlepšení strukturálního salda plně odpovídá minimální trajektorii stanovené zákonem, tedy o 0,5 procentního bodu ročně. Konsolidace trvá až do dosažení úrovně střednědobého rozpočtového cíle nyní platného pro ČR, tedy do výše strukturálního deficitu 0,75 procenta HDP," uvádí dokument.
Jde přitom o základní scénář využitý při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Ten nepočítá s přijetím změn v daňovém balíčku, mimo jiné se zrušením superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. V případě přijetí daňových změn by strukturální deficit příští rok stoupl na více než šest procent. V takovém případě odhaduje MF pokles k střednědobému rozpočtovému cíli 0,75 procenta HDP o rok později, tedy v roce 2030.
Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta HDP. Zároveň v rámci této změny plán vlády dosud počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy ovšem dále rozpočtová pravidla rozvolňuje a maximální výši strukturálního deficitu pro příští rok neuvádí.
Sněmovna vyzvala ministryni financí v létě při schvalování navýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard Kč k vypracování konsolidační strategie. Jako termín určila konec září.