Turecká centrální banka bojuje s poklesem liry a ve snaze zastavit ho vrhá na trh rekordní množství devizových rezerv. V průběhu sedmi aukcí – nejvíc v turecké historii – včera banka prodala 2,5 mld. USD. Během jediného dne se tak rozloučila s 5 % svých čistých devizových rezerv.
Masivní intervence na podporu liry dokládají vrtkavost měnových trhů, které prochází obdobím zvýšené volatility od doby, kdy americká centrální banka ohlásila možný rychlý konec stimulačních nákupů státních a hypotéčních dluhopisů, v jejichž rámci do finančního systému pumpovala desítky miliard dolarů měsíčně. Vidina konce QE spustila odliv kapitálu z většiny ekonomik kategorie emerging markets.
Výprodeje postihly měny, akcie i dluhopisy zemí od Indie přes Turecko po Brazílii, které předtím značně profitovaly z uvolněné měnové politiky hlavních centrálních bank světa. Manažeři amerických či evropských fondů do rozvíjejících se ekonomik investovali kvůli tomu, že nabízely vyšší výnosy než domácí trhy, jejichž úrokové míry byly stimulací stlačeny na minimum. Extrémně uvolněná měnová politika těmto sázkám zajišťovala levný přísun financování. Nyní se karta obrací a investoři své pozice v emerging markets houfně opouští. Výsledkem je pokles hodnoty místních měn a riziko vyšší inflace.
Turecko
Před včerejší intervencí se turecká lira vůči americkému dolaru dostala na rekordní minimum 1,9734, později zkorigovala na 1,9461. Řada hráčů na trhu tvrdí, že tlak na oslabení přetrvává. Od začátku května lira vůči dolaru klesla o 8,6 %.
Jedinou schůdnou alternativou k intervencím pro Turecko se jeví zvýšení úrokových sazeb. K tomu bude možná muset přistoupit, jelikož nemá tak velké rezervy jako například Brazílie, takže se jeho intervenční potenciál může brzy vyčerpat. Podle analytiků má centrální banka v Ankaře k dispozici méně než 45 mld. volných USD. To je zhruba o 10 % méně než na začátku června, kdy intervence začaly.
Ke zvýšení sazeb se turecká centrální banka bude odhodlávat neochotně. V předchozích čtvrtletích je sice ve snaze zbrzdit přítok zahraničního kapitálu postupně snižovala, takže prostor má, avšak prudce zpomalující ekonomika by mohla následky zvýšení sazeb pocítit velmi negativně. Šéf centrální banky Erdem Basci včera slíbil přijmout „razantní“ opatření směrem k utažení měnové politiky. Dodal, že bude pečlivě sledovat vystoupení svého protějšku z amerického Fedu Bena Bernankeho, plánované na 17. července. Měnová rada turecké centrální banky bude zasedat o šest dní později.
Většina analytiků věří, že země dokáže odliv kapitálu ustát, avšak že centrální banka to s předchozím uvolněním měnové politiky přehnala a nyní bude muset zařadit zpátečku. Další tlak na oslabení liry vytváří zhoršující se bilance tureckého zahraničního obchodu. Deficit běžného účtu platební bilance v dubnu vzrostl o 3,6 mld. USD na 51 mld. USD a dosáhl 6,5 % HDP.
Indie
V ještě horším postavení je indická centrální banka. Během pátečního obchodování se rupie přiblížila historickému minimu a dalšímu propadu zabránila jen intervence. Ačkoli to banka nepřiznala a tvrdí, že nemá stanovené cílové pásmo kurzu, obchodníci zaznamenali známky intervence. Podpůrné nákupy rupie prý banka provádí už několik týdnů. Podle vedení banky je však prioritou redukce volatility.
Rupie, která od začátku roku vůči dolaru propadla o víc než 10 %, je mezi většími asijskými měnami výkonnostně nejhorší. Podle analytiků nemá centrální banka dostatečné rezervy na to, aby zabránila dalšímu poklesu rupie. Mezitím rostou ceny importovaného zboží od oleje přes základní potraviny pro hnojiva. Velké firmy přitom tlačí na to, aby centrální banka na příštím zasedání (30. července) snížila sazby, a podpořila tak uvadající růst ekonomiky. Banka zatím letos sazby snižovala třikrát.
Brazílie
Ani brazilský real není schopen s pomocí intervencí odolat tlaku na oslabení. V pátek, po oznámení lepších než očekávaných čísel z amerického pracovního trhu, vůči dolaru klesl na nejnižší úroveň od dubna 2009. Za uplynulý týden si připisuje zápornou bilanci ve výši 1,7 %. Centrální banka se v pátek snažila pokles zastavit prodejem měnových swapů v hodnotě 1,9 mld. USD. Jednalo se o dvanáctou intervenci během pěti týdnů.
Prezident centrální banky Alexandre Tombini v polovině června uvedl, že jeho tým pracuje na omezení inflačních tlaků pramenících z oslabení realu. Podle analytiků je pravděpodobné, že podpůrné nákupy realu budou pokračovat.
(Zdroje: WSJ, The Daily Star, Bloomberg)