Už zítra se opět Ministerstvo financí ČR (MF) vydá na finanční trhy půjčit si dalších šestnáct miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let. Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu. A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 mld. korun s průměrnou splatností cca 8 let.
Od začátku roku MF získalo na tuzemském dluhopisovém trhu už téměř 107 mld. korun, a to převážné od domácích investorů. Ti zahraniční o české korunové papíry moc velký zájem nejeví. Jejich přítomnost už dříve poklesla pod padesát procent dosažených loni v září a podle posledních dostupných údajů na konci března dosahovala „jen“ 35,5 %. Vypadá to tak, že nerezidenti dosud preferovali především brzo splatné bondy a poté, co je zinkasovali, další si už nepořizují…, nehledě na velmi atraktivní úrokový diferenciál, nehledě na prognózy „slibující“ další posílení koruny. A nejinak tomu bude zřejmě i v dalších měsících. Stát se tedy bude muset i nadále spoléhat spíše na domácí zájemce a současně bude muset s ohledem na růst výnosů na dluhopisovém trhu počítat i s vyššími náklady.
Na druhou stranu pozice MF na finančních trzích není nikterak slabá. Díky konsolidaci veřejných financí ve státní pokladně má k vykrývání svých (krátkodobých) potřeb pár stovek miliard korun a současně slibně se vyvíjí i rozpočet. Za první čtyři měsíce skončil sice jen téměř na nule, nicméně rychlý růst daňových příjmů a alespoň prozatím výdajová opatrnost nahrávají lepšímu než plánovanému výsledku ve výši mínus padesát miliard. Nakonec zakončit rok docela solidního ekonomického růstu s takovým saldem by nevypadalo zrovna nejlépe, i když zájemců o financování státního dluhu je stále (či zatím) dost.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna i včera pokračovala v oslabování a na chvíli dokonce zdolala hranici 25,70 EUR/CZK. Stejně jako ostatním měnám v regionu jí nesvědčí napětí na světových trzích, zvyšující zájem o americký dolar. Ani se stávajícím úrokovým diferenciálem tak není koruna dostatečně atraktivní pro zahraniční investory, aby jí konečně začali posunovat k úrovním prognózovaným centrální bankou. České měně přitom nepomohl ani docela jestřábí komentář jediného člena bankovní rady, který na posledním hlasování o sazbách zvedl ruku pro jejich zvýšení. I nadále platí, čím více vzdálená je koruna od prognózy, tím pravděpodobnější je další růst úrokových sazeb v ČR.
Zahraniční forex
Dnešek je bez významnějších událostí a tak eurodolar může být ve vleku politiky - především té italské, neboť se bude čekat, zda prezident jmenuje premiéra vybraného koalicí Hnutí pěti hvězd a Ligou severu.
Kromě toho, že regionální měny budou sledovat, jak se daří ostatním emerging markets (zejména TRY), tak forint se musí mít na pozoru před dnešním zasedáním MNB. Žádná změna v uvolněné měnové politice se neočekává.
Ropa
Ropa se nadechuje k dalšímu ataku hranice 80 USD/barel, povzbuzena děním okolo Íránu i Venezuely. V prvním případě totiž včera americký ministr zahraniční Pompeo vystoupil s jestřábím projevem, ve kterém uvedl, že na Írán budou uvaleny „nejtvrdší sankce v historii“. Těm se teoreticky může Írán ještě do 5. listopadu vyhnout, pokud by splnil 12 podmínek, za nichž by byly USA ochotny znovu přistoupit k jednacímu stolu. Jelikož ale tyto podmínky zahrnují např. ukončení jaderného a balistického programu či veškerých vojenských aktivit na Blízkém východě, jejich splnění se jeví jen málo reálné. A ve Washingtonu jsou si toho dobře vědomi…
Americká administrativa zároveň během včerejšího dne přispěchala s reakcí na venezuelské volby a uvalila další finanční sankce na latinsko-americký režim. Ty cílí na nákup venezuelského státního dluhu a dluhu státní ropné společnosti PDVSA. Zda americký prezident plánuje další sankce, například na dovoz maziv z USA, které jsou klíčové pro smíchání s venezuelskou těžkou ropou, zůstává zatím nejasné.