Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o získání přibližně desetiprocentního podílu ve výrobci čipů , sdělil agentuře Bloomberg úředník Bílého domu a další osoby obeznámené s touto záležitostí. USA by se v takovém případě staly největším akcionářem společnosti.
Federální vláda zvažuje potenciální investici do Intelu, která by zahrnovala přeměnu některých nebo všech grantů společnosti z amerického zákona o čipech a vědě (US Chips and Science Act) na akcie, uvedly zdroje Bloombergu. by měl v rámci zákona o čipech obdržet celkem 10,9 miliard dolarů v podobě grantů na komerční a vojenskou výrobu. Společnost může také podle zákona z roku 2022 čerpat až 11 miliard dolarů v podobě půjček.
Výše grantu, který byl původně určen k postupnému vyplácení, jakmile splní cílové cíle projektu, zhruba postačuje na zaplacení cílového podílu. Při současné tržní hodnotě Intelu by 10% podíl ve výrobci čipů měl hodnotu přibližně 10,5 miliardy dolarů. Přesná výše podílu, stejně jako to, zda se Bílý dům skutečně rozhodne v plánu pokračovat, ale zůstává otázkou, dodaly zdroje.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai se odmítl k situaci vyjádřit, pouze uvedl, že žádná dohoda není oficiální, dokud ji neoznámí administrativa. Ministerstvo obchodu, které dohlíží na zákon o čipech, se také odmítlo vyjádřit. na žádost o komentář nereagoval.
Miliardová investice SoftBank
V souvislosti s investicí do u vyšla v úterý také zpráva, že investiční společnost SoftBank nakoupí akcie tohoto výrobce čipů v hodnotě dvou miliard dolarů. Transakce představuje projev důvěry v ze strany japonského technologického giganta, který se snaží investovat v USA ve větším měřítku. Intel si klade za cíl dokázat, že se může opět stát technologickým lídrem poté, co zaostal za TSMC ve smluvní výrobě čipů a za Nvidií v designu čipů.
Investoři zpočátku tleskali zprávám o vládní investici do Intelu, což odstartovalo největší týdenní růst akcií od února. V pondělí ale akcie nejprve klesly o 3,7 procenta poté, co Bloomberg informoval o potenciální velikosti amerického podílu ve firmě, pak se po dohodě se SoftBank zotavily.
Velkou otázkou je, zda by státní kapitál pomohl oživit podnikání Intelu. Výrobce čipů trpí stagnací prodejů a pokračujícími ztrátami a snaží se znovu získat svou technologickou výhodu. Generální ředitel Lip-Bu Tan usiluje o obrat, ale jeho úsilí se z velké části zaměřuje na snižování nákladů a rušení pracovních míst.
Trumpova administrativa se obzvláště zaměřuje na podporu rozsáhlého projektu u v Ohiu, domovském státě viceprezidenta J. D. Vance. Společnost opakovaně odkládá rozšíření tamního závodu, který má být podle jejího tvrzení největší polovodičovou továrnou na světě.
Kromě Intelu představitel Bílého domu také naznačil možnost, že by administrativa mohla převést další grantové akce v rámci zákona o čipech na podíly v majetku. Není jasné, zda se tato myšlenka v rámci administrativy široce rozšířila, nebo zda úředníci tuto možnost prodiskutovali s jakýmikoli společnostmi, kterých by se mohla dotknout.
Většina peněz ze zákona o čipech byla vyčleněna za bývalého prezidenta Joa Bidena – více než 85 procent přímého financování bylo rozděleno do závazných smluv.
Zdroj: Ministerstvo obchodu, Bloomberg
Zákon o čipech vyčlenil 39 miliard dolarů na výrobní granty (plus půjčky a daňové úlevy) na revitalizaci amerického polovodičového průmyslu po desetiletích přesunu výroby do Asie. Použití peněz ze zákona o čipech na podíl v Intelu by znamenalo, že výrobce čipů nutně nedostane větší vládní příliv, než se očekávalo, ale jen takový, který bude v rychlejším časovém horizontu.
Agresivnější role ve strategických odvětvích
Pokud Trumpova administrativa přistoupí k podílu v Intelu, zapadalo by to do nedávného trendu, kdy Washington hraje agresivnější roli ve strategických odvětvích. Trumpův tým už dříve dosáhl dohody o 15% podílu z prodeje čipů Nvidie a AMD v Číně a získal tzv. zlatou akcii ve společnosti United States Steel Corp. jako součást dohody o vypořádání prodeje japonskému konkurentovi.
Nápad na podíl v Intelu pak odráží bezprecedentní oznámení ministerstva obrany z minulého měsíce, které má získat prioritní podíl v hodnotě 400 milionů dolarů v nepříliš známém americkém producentovi vzácných zemin MP Materials Corp. Tato dohoda by z Pentagonu udělala největšího akcionáře společnosti s přibližně 15% podílem.
Zdroj: Bloomberg