Spojené státy si dnes připomněly památku obětí 11. září 2001, kdy při nejtragičtějších teroristických útocích moderní historie islamističtí teroristé zaútočili na cíle v USA. V New Yorku se na místě, kde stávala dvojčata Světového obchodního centra shromáždily tisíce lidí, aby spolu s americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho předchůdci Barackem Obamou a Billem Clintonem uctily památku téměř 3000 lidí, kteří přesně před dvaceti lety přišli o život. Projevům amerických politiků dominovalo téma jednoty v politicky rozdělené zemi.
Biden nejprve navštívil vzpomínkovou akci v New Yorku a poté další dvě místa, kde teroristé udeřili - Shanksville ve státě Pensylvánie a pak zamířil k Pentagonu ve Washingtonu. Na žádné ceremonii nepromluvil. V předvečer útoků ale zveřejnil video, ve kterém vyzval Američany k jednotě, uctil památku obětí a poděkoval lidem, kteří při záchranných akcí nasazovali své životy.
K jednotě vyzval Američany i George Bush, který byl prezidentem v době útoků. Dny sounáležitosti, kterou Američané ukázali po 11. září "se dnes zdají být vzdálené", prohlásil na pietní akci v Shanksvillu. Dnešní společnost podle něj rozděluje konflikt, zášť a strach. V podobném tónu po něm hovořila i viceprezidentka USA Kamala Harrisová, která uvedla, že jednota je zásadní pro prosperitu, bezpečnost a postavení Spojených států.
Vzpomínkové akce dnes odstartovala ceremonie v New Yorku, kterou zahájila minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první unesené letadlo narazilo do severní věže WTC. Obřad rámcovalo celkem šest minut ticha, které připomněly nárazy tří unesených letadel do cílů v New Yorku a ve Washingtonu, pád newyorských dvojčat a havárii čtvrtého letounu, který se u Shanksville zřítil po vzpouře cestujících a nedoletěl k plánovaným cílům ve Washingtonu. Během obřadu se jako každý rok předčítala jména všech obětí. Následovala pietní akce u Pentagonu, do jehož západní strany před 20 lety narazil třetí unesený letoun, a vzpomínka pro pozůstalé obětí letu 93 u Shanksville.
Ceremonie k 20. výročí útoků se letos konaly ve stínu pandemie covidu-19 a nedávného stažení amerických vojenských jednotek z Afghánistánu, napsala agentura AP. USA zahájily invazi do Afghánistánu krátce po útocích z 11. září a letos v létě se po dvacetileté přítomnosti v zemi stáhly.
Zemi krátce poté rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán, které před útoky poskytovalo útočiště jejím osnovatelům, teroristické síti Al-Káida.. Dvacetiletou válku v Afghánistánu ve svém projevu připomněl předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, podle kterého se uzavřela "tato hrozná kapitola v historii našich národů".
Vzpomínku tragickým událostem 11. září dnes věnovalo i mnoho zahraničních státníků, včetně britské královny Alžběty II. či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří politici při této příležitosti připomněli, že teroristické hrozby přetrvávají do dnešních dní. "O 20 let později není boj proti terorismu u konce. Vždy zůstaneme ostražití," prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli. "Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí," uvedl na twitteru český premiér Andrej Babiš.
Odborník: Útok na "dvojčata" v USA byl strategickým šokem, obdobně jako covid
Teroristický útok na USA 11. září 2001 byl podle zástupce ředitele Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Josefa Procházky strategickým šokem, obdobně jako covid. V odborné literatuře se do té doby nesetkal se scénářem, který by takovou krizovou situaci předvídal. Důsledky útoků jsou podle něj navíc dodnes zřejmé v posílených bezpečnostních opatřeních, jako je třeba omezování osobní svobody. Procházka to řekl v rozhovoru s ČTK. Od útoku na "dvojčata" dnes uplynulo 20 let. Centrum funguje pod brněnskou Univerzitou obrany.
Procházka před dvaceti lety pracoval v Ústavu strategických studií Vojenské akademie v Brně, dnes Univerzity obrany. Pracoviště se zabývalo mimo jiné i otázkami spojenými s hodnocením bezpečnostního prostředí a vojenskými návaznostmi. "Nepamatuji si, že bych se do té doby v odborné literatuře nebo analytických studiích setkal se scénářem, který by predikoval obdobnou krizovou situaci. Z mého pohledu se jednalo o strategický šok," uvedl Procházka.
Pokud podle něj není taková situace předvídána a není promítnuta do systému krizového plánování, lidé na ni nejsou dostatečně připraveni. Takže rozhodování a konání jsou zhoršené a zatížené chybami, protože jsou přijímána především adhoc opatření a využívána neodzkoušená řešení. "Rozhodovací proces je prostě zatížen nejistotou a neúplnými informacemi. Nakonec situaci s covidem lze do jisté míry považovat za velmi podobný strategický šok a víme, jak obtížné je nalézt účinná řešení," uvedl Procházka.
Tradiční slabinou podle něj byla účinná komunikace s veřejností. Řešení situace ale podle něj ukázalo i některé mezery v připravenosti na podobné situace i v dalších oblastech - v legislativní, organizační, materiálního vybavení policie a armády i ve schopnostech různých systémů vzájemně spolupracovat.
Opatření krizového řízení v Česku pak podle něj kopírovala přístupy ve všech západních zemích. Okamžitá opatření směřovala především k zajištění větší bezpečnosti na letištích, posílení ochrany prvků kritické infrastruktury, vládních institucí a podobně. Kromě okamžitých opatření ale byla podle něj přijata i celá řada dlouhodobých systémových kroků, která v krizovém řízení platí dosud. Procházka uvedl, že jedna z významných záležitostí se dotkla například ochrany společného aliančního vzdušného prostoru a rozhodování o použití vojenských prostředků v případě zneužití civilního letadla k teroristickým účelům.
Z dnešního pohledu je podle něj zřejmé, že se svět po 11. září změnil. "Ta nejzásadnější věc je, že platíme stále větší a větší cenu za naši bezpečnost. Tuto cenu nelze vyjádřit z pohledu finančního, ale v podobě stále významnějšího omezování naší osobní svobody," řekl Procházka. V tomto ohledu se výrazně posunul rozvoj a využití nových technologií především v biometrii a dalších metodách identifikace jednotlivců. Zvýšené možnosti také nabízí monitorování všech druhů komunikace, ať na sociálních sítích, tak i v sítích mobilních operátorů.
"Všude přítomné kamerové systémy mě osobně občas znepokojují, i když jejich užitečnost nelze popřít. Až neuvěřitelně dnes působí například záběry ve filmech ze 70. a 80. let minulého století, kdy se lidé na letištích pohybovali v podstatě volně, bez kontrol. Člověk si až povzdechne, jak to byla tenkrát uvolněná doba, i když samozřejmě terorismus se projevoval i tenkrát," uvedl Procházka.
Vondra: Západ se po útoku na USA naučil víc bránit, dopady byly i ideové
Západ se po teroristickém útoku před 20 lety na Spojené státy naučil víc bránit, zlepšil koordinaci zpravodajských služeb, posiloval bezpečnost lidí, někdy i na úkor osobních svobod. Velkým testem prošla Severoatlantická aliance (NATO), jež navzdory krizím a rozdílným pohledům zůstala silná a soudržná. Dopad útoku byl též ideový a konceptuální. V rozhovoru s ČTK to řekl místopředseda ODS Alexandr Vondra, který se v srpnu 2001 vracel do Prahy zpět z Washingtonu, kde více než čtyři roky působil jako český velvyslanec.
"Zpráva o útoku na dvojčata mě zastihla odpoledne v pražské hospodě Na Klamovce, kde jsem natáčel rozhovor pro dokumentární film o nedávno zemřelém legendárním kytaristovi a kapelníkovi Plastic People. Obrázky, které jsem viděl v televizi v hospodské kuchyni, byly šokující," uvedl. V té době se stal vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze v roce 2002. Bylo mu jasné, že se příprava konference z bezpečnostního hlediska hodně zkomplikuje.
Jak je situace vážná, pochopil Vondra i poté, co následně navštívil přátele v USA a viděl, jak si tam i rodiny připravují sklepy ve svých domovech na možnou válku. "Bylo jasné, že Američané si atak nenechají líbit. Začala válka proti teroru. V Afghánistánu, v Iráku, i jinde ve světě. Její dozvuky trvají dodnes," poznamenal.
Za úspěch považuje, že se islámským teroristům nepodařilo takový útok zopakovat, síť Al-Káida byla ochromena a Usáma bin Ládin dopaden. "Přesto se velkoměsta v Evropě i jinde ve světě dál stávala terčem útoků radikálních islamistů proti civilistům s cílem vyvolat strach a nervozitu," uvedl Vondra.
Kromě toho, že se Západ naučil lépe bránit a NATO prošlo testem, když vůbec poprvé aktivovalo článek pět o společné obraně, byl podle Vondry dopad útoku ideový. "Oslabil optimismus Francise Fukuyamy a jeho teorie o konci dějin, naopak posílila realistická teorie Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Radikální islám proti všem," zmínil.
Následné operace v Afghánistánu a Iráku podle něj vojensky svých cílů dosáhly. Afghánistán už nevytvářel zázemí pro velké teroristické útoky, v Iráku padl diktátor Saddám Husajn a země už tak podle Vondry není velehrozbou pro region ani svět. Politicky ale obě akce selhaly, míní.
Snaha vytvořit z Afghánistánu modelovou a stabilní zemi v regionu byla podle něj od počátku odsouzená k neúspěchu. V Iráku určitá naděje byla, neboť má lepší geografické, ekonomické i sociální podmínky. "Jenže po jeho dobytí udělali spojenci řadu chyb - třeba tím, jak rozprášili bezpečnostní složky v celé vertikále místo toho, aby jen odřízli jejich vedení - a pak už jim nezbývalo sil na to, aby v pokračujících konfliktech našli na domácí scéně podporu pro setrvání," řekl Vondra. Investice Západu, zejména USA, tak přišly vniveč.
Z Afghánistánu se letos po téměř 20 letech stáhla spojenecká vojska. O Tálibánu, který nastoupil v zemi k moci, si Vondra nedělá iluze. "Snad se aspoň v zájmu svého přežití poučil, že znovu hostit doma organizace typu Al-Káida znamená spáchat politickou sebevraždu. V takovém případě by Západ musel reagovat. Vojenské, zejména vzdušné prostředky k tomu má," řekl Vondra.
Očekává zvýšenou migraci ze země, na kterou se Evropa musí připravovat. "Můj názor je velmi konzervativní. Ano - dejme ochranu vybraným jednotlivcům, kteří pro nás pracovali a máme je bezpečnostně prověřené. To vláda při evakuaci správně udělala. Ale jinak sem žádný nekontrolovaný proud lidí nepouštějme. Hranici musíme chránit," dodal.
Afghánci jsou podle něj frustrovaní. "Jedni na nás pohlíží jako na okupanty, druzí v nás vidí 'zrádce', kteří je exitem nechali na holičkách. V obou případech se může jednat o velké bezpečnostní riziko," doplnil Vondra.
Poté, co v srpnu Tálibán ovládl většinu Afghánistánu, stáhlo Česko ze země pomocí tří letů 195 lidí. Šlo o zaměstnance ambasády, ostrahu, ale také o tamní tlumočníky a spolupracovníky, které pro tyto účely vybraly armáda a diplomacie. Podle zprávy ministerstva vnitra v Česku ze 169 převezených Afghánců požádalo o mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, 152 evakuovaných. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu.
Americký prezident Joe Biden nedávno podepsal výnos, jehož cílem je odtajnění vyšetřovacích spisů k atentátům z 11. září 2001, a to během následujících šesti měsíců. Vondra nečeká nějaké zásadní odhalení, spíše jen upřesnění již známých faktů. "Možná nejzajímavější mohou být některé informace o tom, co o aktivitách Al-Káida věděla Saúdská Arábie a zda nemohla učinit víc pro jejich včasné odhalení," uvedl.
(Zdroj: čtk, ČT, Reuters)