Jan Bureš: Další inflační šok. Co přinese červnové zasedání ČNB?

Inflace v dubnu vyskočila opět velice prudce vzhůru a po několikáté v řadě překonala očekávání naše i trhů - meziměsíční růst o 1,8 % posunul meziroční inflaci na 14,2 %.

Poslední prognóza ČNB přitom předpokládala inflaci na 13,5 % a hned s prvním důležitějším číslem se zdá, že rizika už tak jestřábí prognózy jsou vychýlena jednoznačně pro-inflačním směrem.

Inflaci (meziměsíčně) táhly dál vzhůru zejména vysoké ceny energií (elektřina a plyn) a potraviny. Meziročně je výrazně dražší velká většina spotřebitelského koše. Hlavním tahounem ovšem zůstávají ceny bydlení, kde kromě energií hraje dál výraznou roli také imputované nájemné, které tlačí vzhůru vysoké ceny stavebních materiálů. Současně s tím meziročně dál výrazně zdražují také pohonné hmoty, ceny automobilů, širší spektrum potravin a textilu. Inflace tak prostupuje napříč celým spotřebitelským košem.

A bohužel neřekla poslední slovo. V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 %. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná. Roste však riziko, že i v roce 2023/2024 bude návrat k cíli pomalejší s tím, jak raketově vzrostla inflační očekávání podniků. Pro velkou část z nich se stává novou normou přenášet vstupní náklady automaticky na své finální zákazníky. To může udržovat inflaci déle na vyšších úrovních.

Po dnešních číslech tak ČNB dostává jasnou zprávu, rizika vzhledem k poslední prognóze jsou vychýlena pro-inflačním směrem. Není tak vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před “holubičí rotací” ještě naposledy ve “starém” složení k výraznějšímu růstu sazeb – tj. ne 25-50 bps (náš hlavní scénář), ale spíše 75 bps.