Podle společnosti Inc. se ukazuje, že letošní zdánlivě hladký přechod na rychlejší režim vypořádání amerických akcií nebyl pro mnohé hráče v odvětví zdaleka jednoduchý. Podle průzkumu mezi účastníky trhu se ukázalo, že přechod na systém známý jako T+1, který proběhl koncem května, byl náročnější, než se očekávalo, a to od přepracování složitých procesů financování až po přesun obchodníků přes oceán. Faktické změny z pohledu klientů Patria Finance jsme popsali v textu zde.
Rozsah potřebných změn, které se dotkly více divizí včetně financování, FX a půjčování cenných papírů, zaskočil mnoho lidí v oboru, ukázal průzkum. Zdá se, že dopady změny se projevily nerovnoměrně - například správci aktiv byli zasaženi vyššími náklady na financování, zatímco bankám a dalším zprostředkovatelům náklady klesly.
„Zdá se, že každá oblast byla ovlivněna více, než se původně předpokládalo, od financování přes počty zaměstnanců, půjčování cenných papírů až po sazby za selhání,“ uvedla ve středu zveřejněné zprávě pobočka banky na Wall Street zabývající se službami v oblasti cenných papírů. „Došlo k přesměrování investičních rozpočtů, zpoždění nekritických projektů a vypůjčení nezbytných zdrojů.“
Změna T+1 byla pro finanční průmysl globální událostí, protože se dotkla všech institucí a investorů s hotovostí na amerických kapitálových trzích. Změna přinesla řadu problémů, včetně výrazného zkrácení času, který byl k dispozici na dokončení důležitých kroků obchodního procesu.
Rozsáhlé přípravy pomohly zajistit zdánlivě hladký přechod, ale průzkum naznačuje, že práce ještě není hotová. Banka zjistila, že 33 % projektů souvisejících s přechodem na T+1 - především v podobě další automatizace a také dodatečného náboru zaměstnanců - je třeba ještě realizovat, a to pravděpodobně až v roce 2025.
O něco více než polovina bank a makléřů uvádí, že T+1 významně ovlivnil počet zaměstnanců v jejich firmách. Je to proto, že nové pracovní postupy je „vystavují velkému objemu manuálního zpracování a vyřizování výjimek vyvolaných jejich klienty“, uvádí se ve zprávě.
Mnozí z nich přesouvají zaměstnance, aby lépe sladili své pracovní dny s klíčovými obchodními procesy, přičemž přibližně 38 % respondentů uvedlo, že v důsledku přechodu přesouvají zaměstnance, obvykle v týmech FX a financování. Průzkum, kterého se zúčastnilo přibližně 500 účastníků trhu, zaznamenal velké rozdíly, pokud jde o dopad T+1 na náklady na financování.
Největší dopad pro makléře a custodiány mělo zhruba 30% snížení clearingové marže, přičemž přibližně 80 % prodejců označilo tento vývoj za silně ovlivňující jejich podnikání.
Naproti tomu 46 % respondentů z řad nákupčích uvádí, že během procesu vypořádání musí pokrýt značné mezery ve financování, protože se pohybují mezi režimy T+1 a T+2 (druhý z nich je v Evropě a na globálním měnovém trhu stále standardem).
„Zdá se, že trh považuje další vlnu očekávaných přechodů na T+1 v Evropě, potenciálně v roce 2027, za spouštěč dalšího kola pohybů na trhu,“ uvádí zpráva . „Hotovost, financování a řízení likvidity zůstávají hlavní překážkou přechodu ve Velké Británii i v Evropě, přičemž na druhém místě jsou starší technologie.“
Vzhledem k přetrvávajícímu nesouladu na globálních trzích se nyní pozornost obrací k pravděpodobnosti, že i další jurisdikce - včetně Evropské unie, Velké Británie a Austrálie - nakonec své vypořádací cykly zrychlí.