Obsah
Investiční slovník

Akademie
4. Úvod do technické analýzy

Technická analýza je z metod využívaných pro odhadování vývoje na trhu cenných papírů nejstarší jak oproti fundamentálnímu, tak i psychologickému přístupu. Za jejího „otce“ je pokládán Ch. H. Dow, který ve 30. letech formuloval svoji Dow Theory. Dow předpokládal, že naprostá většina akcií na trhu vykazuje shodné chování a pro akciový trh jako celek vytvořil dva akciové indexy: Dnes známější Dow Jones Industrial Average, do kterého zahrnul 30 významným průmyslových firem a železniční Dow Jones Rail Average, tvořený nejprve 12 železničními společnostmi, který byl po pozdějším rozšíření na celý sektor dopravy přejmenován z Rail na Transportation. Dowova teorie pracuje s následujícími východisky: Indexy zahrnují všechny relevantní informace. Identifikujeme tři základní trendy – primární (býčí či medvědí), sekundární (korekce primárního trendu v rozsahu jedné až dvou třetin jeho pohybu) a terciární (fluktuace v řádu hodin, dní, nejvýše několika málo týdnů). Primární trend (na příkladu býčího) podle Dowa obsahuje tři fáze – první fázi akumulace (po započtení všech předchozích špatných zpráv), druhou fázi obratu k optimismu a růstu firemních zisků, provázenou objemnějšími nákupy institucionálními investory a tím i silnějším růstem akciových kurzů a třetí vrcholné fázi, kdy investoři z fáze první již prodávají a trend dochází ke svému zlomu a překlápí se do první fáze trendu opačného (v tomto případě medvědího). Primární trend je popsán jako série rostoucích maxim, když každý mezipokles je nižší, než maximum předchozí (býčí) a naopak série poklesu, když každý mezirůst je nižší, než maximum předchozí (medvědí). K dalším předpokladům Dow Theory patří, že trend musí být potvrzen objemy obchodování. To znamená, že na býčím trhu s kurzy rostou objemy, s poklesem kurzů akcií objemy obchodů klesají. Na medvědím trhu naopak s poklesem kurzů akcií objemy obchodů rostou a „mezirůsty“ jsou provázeny nižším objemem obchodů. Posledním předpokladem Dow Theory je vzájemné potvrzení obou zkonstruovaných indexů. Zlom nenastává, dokud oba indexy nevyšlou signál stejným směrem.

Všeobecně můžeme říci, že základními předpoklady technické analýzy jsou zahrnutí všech relevantních informací do aktuálního vývoje na trhu, avšak postupná reakce trhu na tyto informace (což umožňuje existenci špatně oceněných akcií) a opakující se grafické vzorce, takzvané formace, ve vývoji kurzů. Z nich techničtí analytici, předpokládající opakující se lidské reakce na tyto formace, usuzují na opakování shodného vývoje trhu, jako po zaznamenání těchto formací v minulosti. Toto očekávání je poměrně odvážné, proto ponechává široké pole působnosti vlastní úsudek uživatele technické analýzy. Technickými analytiky bylo zkonstruováno značné množství formací a nástrojů technické analýzy, zaznamenávajících a popisujících vývoj na trhu, které dnes rozdělujeme do dvou základních skupin: na techniky grafické a technické indikátory.

Grafické metody slouží především k určování formací potvrzujících trend či aktivujících změnu v dosavadním trendu a k definování hranic podpory (supportu) či naopak rezistence a hledání jednotlivých kanálů trendu. Mezi technickými indikátory můžeme vymezit několik jejich hlavních skupin. K nejpoužívanějším patří klouzavé průměry a metody z nich odvozené, oscilátory a indikátory zaměřené na sledování objemů (objemů obchodů jako ukazatele síly či naopak slabosti trhu). Využívány jsou také indikátory sledující šíři trhu (počet akcií, počet rostoucích a klesajících titulů) a indikátory monitorující chování jednotlivých „hráčských skupin“ na trhu, tazvané indikátory sentimentu (například důvěry, struktury portfolií institucionálních investorů, ukazatel prázdných prodejů, aktivity drobných investorů, put a call opcí, ale například také doporučení analytiků, které je však pohledem teorie bráno jako anticyklický indikátor).

Jestliže jsme u fundamentální analýzy vymezili horizont použití pro budoucí období týdnů, ale zejména měsíců až několika let, u technické analýzy to je období nejbližších dnů až měsíců. Odlišnost časového horizontu pramení z hlavního poslání obou metod. Zatímco u fundamentální analýzy je to nalezení správné hodnoty a na základě ní výběr atraktivního titulu, u technické analýzy je to na základě nastalé tržní situace rozhodnutí o načasování prodeje či koupě akciového titulu. Zatímco fundamentální analýza pracuje s relevantními informacemi minulými a současnými, technická se odkazuje na minulost (minulý vývoj), ze kterého „věští“ budoucí směr. Jednotlivé grafické metody i skupiny technických indikátorů si představíme v následujících kapitolách.

Technické indikátory

Přibližme si použití nejpoužívanějších z technických indikátorů.

Klouzavé průměry

Smyslem klouzavých průměrů je vyhlazení kolísavosti kurzu. Základním cílem je identifikovat směr a sílu nastoupeného trendu a okamžik, kdy došlo k jeho změně. K tomu se používá průsečíků buď křivky klouzavého průměru s kurzem akcie, nebo protnutí dvou klouzavých průměrů – rychlého (krátkého), který vyhlazuje méně, může propustit více matoucích signálů a je počítán z kratšího klouzavého období a pomalého, který vyhlazuje více, je počítán většinou z dvojnásobného klouzavého období a je spolehlivější.

Existuje několik typů klouzavých průměrů. Mezi nejčastěji užívané můžeme zařadit:

  • jednoduchý
  • vážený
  • exponenciální
  • triangulační
  • variabilní

Jednoliniové průměry sledují protnutí kurzu akcie a jejího průměru. Dvouliniové pak sledují průsečíky rychlého a pomalého klouzavého průměru.

jednoliniový průměr

Bollingerovy pásy

Bollingerovy pásy vytvářejí koridor, který vznikne posunutím určitého klouzavého průměru o násobek směrodatných odchylek směrem nahoru a dolu. Prodejní signál by pak mělo znamenat přiblížení či přesah horní hranice kursem akcie a návrat zpět, nákupní signál analogicky u dolní hranice. Využití této metody by mělo přinášet rychlejší signály, než v případě pouze klouzavých průměrů.

Bollingerovy pásy

Metoda MACD

Metoda MACD opět měří odchýlení od nastoupeného trendu, patří k pomalejším indikátorům. Je založena na rozdílech (případně podílech) dvou klouzavých průměrů (12,26). Pokud tato křivka protne linii 0 seshora, jedná se o prodejní signál a naopak. Signály však zde chodí dost pozdě, proto se používá ještě tzv. Trigger Line, což je 9ti denní klouzavý průměr z MACD a sledují se průsečíky těchto dvou linií. Pokud MACD protne Trigger Line zespoda, jedná se o nákupní signál a naopak.

metoda MACD

Jednoduchý dvouliniový klouzavý průměr

U jednoduchého dvouliniového klouzavého průměru se řídíme průsečíky rychlého a pomalého klouzavého průměru. Pokud pomalý protne rychlý zespoda, je to signál k prodeji a naopak.

jednoduchý dvouliniový klouzavý průměr

Exponenciální jednoliniový klouzavý průměr

Exponenciální klouzavý průměr je vážený klouzavý průměr, kde novějším hodnotám se přiřazují větší váhy a váhy se pohybují exponenciálně. Existuje zde mnoho způsobů výpočtu, jeden z nich je následující: <EMA = dnešní hodnota akciového kursu * ep + včerejší hodnota EMA * (1 – ep)>, kde „ep“ je exp. procento a rovná se 2/(n + 1) a „n“ je perioda klouzavého průměru

exponenciální jednoliniový klouzavý průměr

Oscilátory

Hodnota oscilátoru kolísá buď kolem nějaké hodnoty, nebo v rámci nějakého pásma. Můžeme mít buď nestandardní pásma oscilace (subjektivní), sem patří Price Rate of Change a Momentum, nebo standardní pásma oscilace (objektivní), sem patří Index relativní síly a Stochastic.

Momentum

Momentum měří zrychlení či zpomalení trendu, podle tohoto indikátoru je trend nejsilnější poté, co je nastoupen a naopak nejslabší před tím, než dojde k jeho změně. Momentum se počítá jako rozdíl (případně podíl) dvou kursových hodnot s určitým odstupem (5 - 25 dnů). Změna trendu se pak pozoruje na průsečících se středovou linií (linie 0). Pokud je hodnota nad linií a roste, je býk a je silný, pokud nad linií a klesá, je býk, ale slabý, nastává pravděpodobnost změny na medvěda (přechod do záporných hodnot); analogicky naopak pod středovou linií.

oscilátor momentum

Price Rate of Change

Princip je prakticky stejný jako u momenta, jde o podíl dvou kursových cen, které nejsou bezprostředně následující, od kterého se odečte jedna a získá se tak jakási procentní změna cen. Rozdíl oproti momentu je dán tím, že není použit rozdíl ale podíl a dále je zde použita jiná perioda.

oscilátor rate of change

Index relativní síly

Tento indikátor je velmi oblíbený, měří vnitřní relativní sílu, počítat lze na základě vzorce: <RSI = 100 – (100 / (1 + RS))>, kde RS = průměr kladných změn v ceně za periodu „n“ / průměr záporných změn v ceně za periodu „n“. Pokud se linie pohybuje v horním pásmu, trh je překoupený a může následovat klesající vlna, tedy změna na medvěda. Prodávat by se tedy mělo, pokud linie přesáhne horní pásmo, vrátí se, opět ho přesáhne a začne klesat. Analogicky v dolním pásmu pro nákupní signál. Tento indikátor patří k pomalejším, signály většinou přináší později.

index relativní síly - RSI

Stochastic

Stochastic měří, ve které části obchodního rozpětí uzavřel kurz, pokud je silný býk, kurz uzavírá v horní části obchodního rozpětí a naopak, uzavírá -li kurz ve střední části obchodního rozpětí, je trend slabý. Stochastic může být rychlý, kde se berou denní hodnoty, ty jsou však značně kolísavé a proto se používá spíše pomalý (Slow), který je vyhlazen klouzavým průměrem. Tak se získá takzvaná křivka K, ke které se zároveň počítá klouzavý průměr - křivka D a sledují se jejich průsečíky (protne –li K křivku D zespoda, jde o nákup).

oscilátor stochastic

Objemové indikátory

Objemové indikátory měří sílu či slabost trhu a vypovídají o síle nastoupeného trendu, opírají se přitom o jeden ze základních principů Dowovy teorie. Rostoucí objem potvrzuje nastoupený trend, klesající objem naopak signalizuje možnou změnu. Typické pro objemové indikátory je, že často přinášejí falešné signály a nejsou tedy příliš spolehlivé. Pracují vždy s objemem obchodů, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s kurzem.

On Balance Volume Index (OBV)

OBV měří, zda peníze plynou do cenných papírů či z nich. Pokud peníze plynou do cenných papírů, platí, že OBV0 = OBV-1 + V0; pokud naopak peníze plynou z cenných papírů, platí, že OBV0 = OBV-1 – V0; a je li P0 = P-1, pak také OBV0 = OBV-1. Dále se pak sleduje aktivita smart money investorů, a to tak, že se porovnávají veličiny OBV a kurz. Pokud je OBV vysoké a P nízké, smart money investoři začali nakupovat, měl(a) bych také kupovat. Pokud je naopak OBV nízké a P vysoké, SM investoři prodávají, já bych měl(a) také. Pokud se však veličiny pohybují stejně, radou je spíše vyčkávat, protože reaguje široká investorská veřejnost.

On Balance Volume Index - OBV

Další objemové indikátory

Z dalších metod, které můžeme zařadit mezi objemové indikátory, uveďme metodu Price and Volume Trend, která je v podstatě jen modifikací metody předchozí, s tím, že odstraňuje jednu její nevýhodu, totiž zahrnuje i absolutní změny kurzu, jehož procentní změnou se násobí přičítaný (odčítaný) objem. Jako poslední dvě metody v rámci objemových indikátorů připomeňme ještě Negative Volume Index a Positive Volume Index. NVI opět pracuje s kurzem i objemem obchodů, ale bere v úvahu pouze situaci, kdy objem obchodů klesá (V0 < V-1), potom NVI0 = NVI-1 + změna kurzu * NVI-1, jinak platí NVI0 = NVI-1, mapuje aktivitu smart money investorů, říká nám tedy, jak se chovat. PVI je stejně konstruován, bere však v úvahu pouze situaci, kdy objem obchodů roste (V0 > V-1), potom PVI0 = PVI-1 + změna kurzu *  PVI-1, jinak platí PVI0 = PVI-1, tentokráte je však mapována aktivita široké investorské veřejnosti, signály tedy přicházejí značně pozdě a metoda není příliš vhodná.

Indikátory šíře trhu

Indikátory šíře trhu se zabývají trhem jako celkem, zohledňují počet klesajících a rostoucích cenných papírů. Pokud většina cenných papírů roste, je na trhu silný býk, pokud počet rostoucích cenných papírů začne klesat, znamená to možnost změny na medvěda a analogicky z druhé strany. Metoda však není schopná říci, co se bude dít s tím kterým cenným papírem, sleduje trh jako celek, dá se tedy případně použít u akcie s hodnotou beta kolem 1.Z těchto indikátorů pro příklad uveďme jeden z nejznámějších.

Advance - Decline Line

A - D Line sleduje počet akcií, které vzrostly od kterého se odečítá (případně dělí) počet akcií, které poklesly. Případně mohou být hodnoty ještě normalizovány vydělením objemem obchodů. A - D Line může být i kumulativní, kdy se hodnoty načítají za určité období. Dále se sleduje, jak se tato linie pohybuje ve vztahu k indexu. Pokud obě linie rostou, je na trhu býk, který je silný a bude pokračovat. Pokud index roste, ale A - D klesá, býk je slabý a můžeme očekávat změnu na medvěda. Analogicky potom z druhé strany.

indikátor A-D line

Grafické metody – zakreslování kurzů do grafů (též charting)

Charting je „druhou základní nohou“ technické analýzy a jeho podstatou je zaznamenávání kurzovních hodnot do grafů a z nich následně vyčtení aktuálního rozložení sil na trhu či impulzu pro rozhodnutí ohledně prodeje či koupě akcie. Grafické metody se rozvinuly do stovek různých podob, přesto jejich druhy můžeme za účelem přiblížení této metody technické analýzy shrnout do několika málo skupin. Jsou to sloupkové grafy (bar charts), svícové grafy (candle stick), čárové grafy odvozené od sloupkových (line charts) a dále takzvané point & figure charts a graf kladoucí důraz na objem obchodů equivolume chart. Postupně si je přiblížíme.

Sloupkové grafy

Sloupkové grafy sledují tržní kurz akcie a časový horizont. Zanáší se do nich zahajovací (open), maximální, minimální a uzavírací (close) kurzy. Délka sloupku odpovídá rozpětí max a min kurzem, od kterého se směrem doleva vynáší „zobáček“ otevíracího a doprava uzavíracího kurzu. Graf umožňuje znázornění vývoje na trhu, vývoj rozpětí mezi max a min kurzem pak umožňuje získat představu o síle tržního trendu. Vysoké rozpětí odpovídá silnému směru trhu, rozpětí středního charakteru ukazuje na svázanost trhu silnými hranicemi supportu a rezistence a malé rozpětí na „potácení“ trhu před možnou změnou trendu.

sloupkový graf

Čárové grafy

Zatímco sloupkový graf klade důraz kromě uzavíracího také na zahajovací kurz a denní max a min (a rozpětí mezi nimi), pro tu skupinu technických analytiků, kteří kladou důraz na uzavírací kurz, do kterého se podle nich odráží vše podstatné za onen den, je bližší čárový graf. To je graf, kteří všichni dobře známe, jako spojení vývoje kurzu akcie v určité periodě (klasicky tedy uzavírací kurz každého obchodního dne, ale i online vývoj kurzu). Touto skupinou analytiků je close price považována za stěžejní kurz obchodního dne.

čárový graf

Svícové grafy

Svícový graf, neboli candle stick, pracuje opět s open kurzem, max, min a close kurzem. Tento graf, původem z japonské kultury, je konstruován obdélníkovým tělem, znázorňujícím rozpětí open a close kurzu a „knoty svíce“, vyčnívající vzhůru a dolů, znázorňující denní max a denní min. V případě, že close je vyšší než open, tělo (onen obdélník) svíce je plné, je-li naopak close níže než open, je tělo jen obrysové a prázdné. Ze zakreslování těchto svící do grafu vznikají technickými analytiky uznávané formace, které ukazují dle jejich mínění na potvrzení či naopak na změnu trendu na trhu (viz přiložená grafika).

svícový graf

Uveďme zde několik technickými analytiky uznávaných formací, které rozdělme do dvou skupin: ukazující na změnu trendu a naopak potvrzující trend.

Formace ukazující na změnu trendu:

Doji – je obvykle založena za mělkého trhu při nízkém rozpětí open a close kurzu, volatility a nerozhodného trhu. Řečí technických indikátorů období slabého momenta na trhu.
Konec základního růstového trendu a obrat k sestupu očima analytiků sázejících na formace ukazuje „náhrobní kámen“ či „náhrobek“.

svícový graf - typ doji - náhrobní kámen

Může-li se trh naopak povozit na rikše, bavíme se o tržní situaci provázené vysokou volatilitou oběma směry. Také ona přivolává změnu trendu.

svícový graf - typ doji - rikša

Kladivo , případně opačná formace „šibenice“ či „oběšenec“ ukazují na obrat na trhu, změnu jeho trendu. Kladivo je pokynem ke startu vzhůru z tržního dna, oběšenec naopak „smrtí“ dosavadního růstového trendu, který se zlomí z vrcholu, na kterém oběšenec visí, k poklesu.

svícový graf - šibenice

„Mrak“ či „Černý mrak“ je utnutím dosavadního růstového trendu ztělesněného bílou svící následou černou, která se vytvoří z vyššího openu trhu proti předcházejícímu dni.

svícový graf - černý mrak

Také známá formace „harami“ odráží nejistotu a nerozhodnost na trhu. Obvykle předznamenává změnu jeho vývoje.

svícový graf - harami

Formace potvrzující trend:

Charakteristickou formací potvrzující trend a to o to silněji v případě, že následuje období klidného vývoje se stabilními kurzy, jsou „tři vojáci“, kteří potvrzují býčí trend. Opakem jsou ve shodné sestupné formaci „tři vrány“, potvrzující medvěda na trhu.

svícový graf - tři vojáci

Point & figure grafy

Srdci hráčů piškvorek může být blízký takzvaný point & figure chart. Místo šikmých řad se však v tomto grafu pohybujeme ve sloupcích nahoru a dolů. Jeho princip je relativně jednoduchý. Graf konstruujeme tak, že při růstu kurzu o předem stanovenou změnu do grafu zakreslíme do pole sloupce písmeno x. Proti kurzové změně (označováno jako box size) si stanovíme protisměrnou částku (takzvanou reverse amount), typicky dvojnásobek box size. Roste-li nadále kurz o box size a více, připisujeme x, klesne-li následně o reverse, vepíšeme do nového sloupce vedle O. Vzájemným poměřováním x sloupců vyvozujeme nákupní a porovnáním O sloupců prodejní signál. Ten je získán, pokud sloupec (směrem vzhůru či naopak směrem dolů) přesáhne hladinu sloupce předcházejícího.

svícový graf point figure

Equivolume grafy

Zatímco všechny dosud představené typy grafů zachycovaly kurz, případně maxima a minima, chyběla nám informace k objemu obchodů. Na ten klade důraz Equivolume graf. Kurz a objem v tomto typu grafu tvoří rám určitého tvaru (čtverec, vertikální či horizontální obdélník). Výška rámce je rozpětím mezi max a min kurzem za určené období výpočtu, naopak šířka je poměrem aktuálního objemu obchodů za sledované období vůči celkovému objemu obchodů zachycenému v šířce grafu. Tvar vzniklého rámce je pro nás informací o žádanosti sledovaného cenného papírů. Ležaté rámce (tedy nízké rozpětí na vysokém objemu) se tvoří poblíž obratu na trhu. Naopak vysoké rámce (vysoké max/min rozpětí vůči menšímu objemu obchodů) typicky znamenají pokračování trendu.

svícový graf point figure