Technická analýza je z metod využívaných pro odhadování vývoje na trhu cenných papírů nejstarší jak oproti fundamentálnímu, tak i psychologickému přístupu. Za jejího „otce“ je pokládán Ch. H. Dow, který ve 30. letech formuloval svoji Dow Theory. Dow předpokládal, že naprostá většina akcií na trhu vykazuje shodné chování a pro akciový trh jako celek vytvořil dva akciové indexy: Dnes známější Dow Jones Industrial Average, do kterého zahrnul 30 významným průmyslových firem a železniční Dow Jones Rail Average, tvořený nejprve 12 železničními společnostmi, který byl po pozdějším rozšíření na celý sektor dopravy přejmenován z Rail na Transportation. Dowova teorie pracuje s následujícími východisky: Indexy zahrnují všechny relevantní informace.
Identifikujeme tři základní trendy – primární (býčí či medvědí), sekundární (korekce primárního trendu v rozsahu jedné až dvou třetin jeho pohybu) a terciární (fluktuace v řádu hodin, dní, nejvýše několika málo týdnů):
Primární trend (na příkladu býčího) podle Dowa obsahuje tři fáze – první fázi akumulace (po započtení všech předchozích špatných zpráv), druhou fázi obratu k optimismu a růstu firemních zisků, provázenou objemnějšími nákupy institucionálními investory a tím i silnějším růstem akciových kurzů a třetí vrcholné fázi, kdy investoři z fáze první již prodávají a trend dochází ke svému zlomu a překlápí se do první fáze trendu opačného (v tomto případě medvědího). Primární trend je popsán jako série rostoucích maxim, když každý mezipokles je nižší, než maximum předchozí (býčí) a naopak série poklesu, když každý mezirůst je nižší, než maximum předchozí (medvědí).
K dalším předpokladům Dow Theory patří, že trend musí být potvrzen objemy obchodování. To znamená, že na býčím trhu s kurzy rostou objemy, s poklesem kurzů akcií objemy obchodů klesají. Na medvědím trhu naopak s poklesem kurzů akcií objemy obchodů rostou a „mezirůsty“ jsou provázeny nižším objemem obchodů.
Posledním předpokladem Dow Theory je vzájemné potvrzení obou zkonstruovaných indexů. Zlom nenastává, dokud oba indexy nevyšlou signál stejným směrem.
Všeobecně můžeme říci, že základními předpoklady technické analýzy jsou zahrnutí všech relevantních informací do aktuálního vývoje na trhu, avšak postupná reakce trhu na tyto informace (což umožňuje existenci špatně oceněných akcií) a opakující se grafické vzorce, takzvané formace, ve vývoji kurzů. Z nich techničtí analytici, předpokládající opakující se lidské reakce na tyto formace, usuzují na opakování shodného vývoje trhu, jako po zaznamenání těchto formací v minulosti. Toto očekávání je poměrně odvážné, proto ponechává široké pole působnosti vlastní úsudek uživatele technické analýzy. Technickými analytiky bylo zkonstruováno značné množství formací a nástrojů technické analýzy, zaznamenávajících a popisujících vývoj na trhu, které dnes rozdělujeme do dvou základních skupin: na techniky grafické a technické indikátory.
Grafické metody slouží především k určování formací potvrzujících trend či aktivujících změnu v dosavadním trendu a k definování hranic podpory (supportu) či naopak rezistence a hledání jednotlivých kanálů trendu. Mezi technickými indikátory můžeme vymezit několik jejich hlavních skupin. K nejpoužívanějším patří klouzavé průměry a metody z nich odvozené, oscilátory a indikátory zaměřené na sledování objemů (objemů obchodů jako ukazatele síly či naopak slabosti trhu). Využívány jsou také indikátory sledující šíři trhu (počet akcií, počet rostoucích a klesajících titulů) a indikátory monitorující chování jednotlivých „hráčských skupin“ na trhu, tazvané indikátory sentimentu (například důvěry, struktury portfolií institucionálních investorů, ukazatel prázdných prodejů, aktivity drobných investorů, put a call opcí, ale například také doporučení analytiků, které je však pohledem teorie bráno jako anticyklický indikátor).
Jestliže jsme u fundamentální analýzy vymezili horizont použití pro budoucí období týdnů, ale zejména měsíců až několika let, u technické analýzy to je období nejbližších dnů až měsíců. Odlišnost časového horizontu pramení z hlavního poslání obou metod. Zatímco u fundamentální analýzy je to nalezení správné hodnoty a na základě ní výběr atraktivního titulu, u technické analýzy je to na základě nastalé tržní situace rozhodnutí o načasování prodeje či koupě akciového titulu. Zatímco fundamentální analýza pracuje s relevantními informacemi minulými a současnými, technická se odkazuje na minulost (minulý vývoj), ze kterého „věští“ budoucí směr. Jednotlivé grafické metody i skupiny technických indikátorů si představíme v následujících kapitolách.
Přibližme si použití nejpoužívanějších z technických indikátorů.
Charting je „druhou základní nohou“ technické analýzy a jeho podstatou je zaznamenávání kurzovních hodnot do grafů a z nich následně vyčtení aktuálního rozložení sil na trhu či impulzu pro rozhodnutí ohledně prodeje či koupě akcie. Grafické metody se rozvinuly do stovek různých podob, přesto jejich druhy můžeme za účelem přiblížení této metody technické analýzy shrnout do několika málo skupin. Jsou to sloupkové grafy (bar charts), svícové grafy (candle stick), čárové grafy odvozené od sloupkových (line charts) a dále takzvané point & figure charts a graf kladoucí důraz na objem obchodů equivolume chart. Postupně si je přiblížíme.
Sloupkové grafy
Sloupkové grafy sledují tržní kurz akcie a časový horizont. Zanáší se do nich zahajovací (open), maximální, minimální a uzavírací (close) kurzy. Délka sloupku odpovídá rozpětí max a min kurzem, od kterého se směrem doleva vynáší „zobáček“ otevíracího a doprava uzavíracího kurzu. Graf umožňuje znázornění vývoje na trhu, vývoj rozpětí mezi max a min kurzem pak umožňuje získat představu o síle tržního trendu. Vysoké rozpětí odpovídá silnému směru trhu, rozpětí středního charakteru ukazuje na svázanost trhu silnými hranicemi supportu a rezistence a malé rozpětí na „potácení“ trhu před možnou změnou trendu.
Čárové grafy
Zatímco sloupkový graf klade důraz kromě uzavíracího také na zahajovací kurz a denní max a min (a rozpětí mezi nimi), pro tu skupinu technických analytiků, kteří kladou důraz na uzavírací kurz, do kterého se podle nich odráží vše podstatné za onen den, je bližší čárový graf. To je graf, který všichni dobře známe, jako spojení vývoje kurzu akcie v určité periodě (klasicky tedy uzavírací kurz každého obchodního dne, ale i online vývoj kurzu). Touto skupinou analytiků je close price považována za stěžejní kurz obchodního dne.
Svícové grafy
Svícový graf, neboli candle stick, pracuje opět s open kurzem, max, min a close kurzem. Tento graf, původem z japonské kultury, je konstruován obdélníkovým tělem, znázorňujícím rozpětí open a close kurzu a „knoty svíce“, vyčnívající vzhůru a dolů, znázorňující denní max a denní min. V případě, že close je vyšší než open, tělo (onen obdélník) svíce je plné, je-li naopak close níže než open, je tělo jen obrysové a prázdné. Ze zakreslování těchto svící do grafu vznikají technickými analytiky uznávané formace, které ukazují dle jejich mínění na potvrzení či naopak na změnu trendu na trhu (viz přiložená grafika).
Uveďme zde několik technickými analytiky uznávaných formací, které rozdělme do dvou skupin: ukazující na změnu trendu a naopak potvrzující trend.
Formace ukazující na změnu trendu:
Doji – je obvykle založena za mělkého trhu při nízkém rozpětí open a close kurzu, volatility a nerozhodného trhu. Řečí technických indikátorů v období slabého momenta na trhu.
Konec základního růstového trendu a obrat k sestupu očima analytiků sázejících na formace ukazuje „náhrobní kámen“ či „náhrobek“.
Může-li se trh naopak povozit na rikše, bavíme se o tržní situaci provázené vysokou volatilitou oběma směry. Také ona přivolává změnu trendu.
Kladivo , případně opačná formace „šibenice“ či „oběšenec“ ukazují na obrat na trhu, změnu jeho trendu. Kladivo je pokynem ke startu vzhůru z tržního dna, oběšenec naopak „smrtí“ dosavadního růstového trendu, který se zlomí z vrcholu, na kterém oběšenec visí, k poklesu.
„Mrak“ či „Černý mrak“ je utnutím dosavadního růstového trendu ztělesněného bílou svící následou černou, která se vytvoří z vyššího openu trhu proti předcházejícímu dni.
Také známá formace „harami“ odráží nejistotu a nerozhodnost na trhu. Obvykle předznamenává změnu jeho vývoje.
Formace potvrzující trend:
Charakteristickou formací potvrzující trend a to o to silněji v případě, že následuje období klidného vývoje se stabilními kurzy, jsou „tři vojáci“, kteří potvrzují býčí trend. Opakem jsou ve shodné sestupné formaci „tři vrány“, potvrzující medvěda na trhu.
Equivolume grafy
Zatímco všechny dosud představené typy grafů zachycovaly kurz, případně maxima a minima, chyběla nám informace k objemu obchodů. Na ten klade důraz Equivolume graf. Kurz a objem v tomto typu grafu tvoří rám určitého tvaru (čtverec, vertikální či horizontální obdélník). Výška rámce je rozpětím mezi max a min kurzem za určené období výpočtu, naopak šířka je poměrem aktuálního objemu obchodů za sledované období vůči celkovému objemu obchodů zachycenému v šířce grafu. Tvar vzniklého rámce je pro nás informací o žádanosti sledovaného cenného papírů. Ležaté rámce (tedy nízké rozpětí na vysokém objemu) se tvoří poblíž obratu na trhu. Naopak vysoké rámce (vysoké max/min rozpětí vůči menšímu objemu obchodů) typicky znamenají pokračování trendu.
