Aktuální novela zákona o soudních poplatcích je nejvýznamnější od roku 2001, kdy došlo naposled k zásadnější novelizaci a obměně sazebníku soudních poplatků. Novela jednotlivé položky sazebníku přehodnotila. Převážnou část mechanicky zvýšila a některé i pozměnila koncepčně. Například soudní poplatek ve sporech vyvolaných konkursem nebude vybírán jednotnou pevnou sazbou ve výši 1 000 Kč, ale procentní sazbou z žalované částky (u návrhů, jejichž předmětem bude peněžité plnění). Došlo rovněž ke zvýšení maximální hranice soudního poplatku z jednoho na dva miliony korun. U žalob na peněžité plnění nad 40 mil. korun se současně připočte procento ze žalované částky, jež přesahuje 40 milionů, a to až do výše 250 milionů korun.

Zrušila se řada osvobození od soudních poplatků, a to jak věcných, tak osobních. Nově tak budou muset hradit soudní poplatek například věřitelé, kteří podají návrh na zahájení insolvenčního řízení. V průběhu legislativního procesu se však nepodařilo prosadit veškeré navrhované změny novely, takže nadále zůstává osvobozeno od soudních poplatků třeba řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem.

Cílem novelizovaného zákona je posílit motivaci účastníků sporu k smírnému řešení, a částečně tak ulehčit přetíženým soudům. Proto novela zavedla možnost vrácení 80 % uhrazeného soudního poplatku v případě vyřešení věci smírem. Smír ale musí soud schválit dřív, než bude ve věci samé rozhodnuto. Motivační funkci vrácení soudního poplatku novelizovaný zákon zachoval i v případech zastavení řízení před prvním jednáním, a to typicky v důsledku zpětvzetí žaloby. Zohledněny jsou však náklady, které v těchto případech soudům vznikají. Poplatníci tak nedostanou zpět uhrazený poplatek celý, ale snížený o 20 %.

Novela zavedla velmi diskutované doměření soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v případech, kdy soud elektronický platební rozkaz nevydá, nebo v případech, kdy je po jeho vydání podán odpor a proběhne klasické sporné řízení. Nově nebude soud vyzývat při vadách návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k jejich odstranění, ale návrh se bude rovnou odmítat. Současně však novela stanovila, že bude-li návrh na zahájení řízení odmítnut před prvním jednáním, soud vrátí celý zaplacený soudní poplatek.

Když soud nevrátí poplatek včas, zaplatí úrok

Velmi pozitivní je zavedení podmínek, za kterých je soud povinen účastníkovi poukázat úrok ze zaplaceného soudního poplatku nebo přeplatku, pokud nedodrží lhůtu pro jeho vrácení (např. v případě zpětvzetí návrhu nebo uzavření smíru). V praxi jde o poměrně častý případ. Soud bude povinen vrátit zaplacený poplatek nebo přeplatek na soudním poplatku do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho vrácení. Pokud lhůtu nedodrží, bude poplatník oprávněn požádat o stanovení úroku z vratitelného přeplatku podle daňového řádu, přičemž soud bude povinen tento úrok stanovit a vyplatit do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Úrok z přeplatku podle daňového řádu odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 14 procent. Tento úrok náleží ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula stanovená lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho poukázání poplatníkovi. Úrok se nepřizná, je-li nižší než 100 Kč. V současné době činí repo sazba 0,75 %. Úrok z přeplatku bude tedy v případě prodlení v období od 1. září do 31. prosince 2011 činit 14,75 % ročně.

Soudní poplatky se budou vybírat za řízení zahájená před 1. září 2011 a za návrh na provedení úkonu podaný před 1. září 2011 podle dosavadních předpisů. Za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost podávané po 1. září letošního roku se však soudní poplatky vyberou již podle novely.

Soudní poplatky: nejdůležitější změny