Rozsáhlý návrh novely stavebního zákona, který v červnu schválila Poslanecká sněmovna, se týká mimo jiné možnosti stavebníka začít stavět na základě certifikátu autorizovaného inspektora namísto stavebního povolení. Má to ale zásadní problém – § 117 sice dovoluje stavebníkovi získat povolení stavět takřka obratem, ale vůbec nechrání osoby, které by jinak byly účastníky stavebního řízení.

Inspektor dnes totiž může problematické osoby pominout a vůbec je nezařadit do okruhu těch, které vyzývá k vyjádření ke stavbě. Pokud je vůbec osloví a jejich vyjádření obsahuje námitky, může tyto námitky inspektor „vypořádat“ po svém. Dotčené osoby se pak o vydání certifikátu ani nedozvědí, jelikož příslušné oznámení se vůbec nezveřejňuje na úřední desce. Současná podoba stavebního zákona navíc neobsahuje ani náznak informace, zda je možné se proti certifikátu po jeho oznámení stavebnímu úřadu odvolat.

Za víc než pět let, co je § 117 stavebního zákona účinný, měly správní soudy s jeho výkladem plné ruce práce. Postupně dovodily, že inspektor musí „vypořádat námitky“ k úplné spokojenosti zúčastněných (jinak musí předat věc k dořešení stavebnímu úřadu) a že odvolat se proti certifikátu opravdu nelze, ale je možné domáhat se nápravy žalobou u správního soudu.

Dohadům a nejasnostem by novela měla konečně učinit přítrž, protože přináší řadu důležitých změn.

(i)  Autorizovaný inspektor bude povinen bez zbytečného odkladu oznámit stavebnímu úřadu, že se stavebníkem uzavřel smlouvu o kontrole projektové dokumentace stavby (neboli nově se stavebnímu úřadu oznámí nejen vydání certifikátu, ale rovnou i uzavření smlouvy se stavebníkem);

(ii)  K oznámení stavebnímu úřadu o vydání certifikátu bude nutné připojit souhlasy osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení (nově nebude stačit vyjádření osob s případnými námitkami, ale je třeba zajistit bezpodmínečný souhlas se stavbou);

(iii)  Okruh osob, jejichž souhlas se stavbou je třeba zajistit, si inspektor bude moci ověřit dotazem u stavebního úřadu (nejasnosti v otázce okruhu těchto osob zákon dosud nijak neřešil);

(iv)  Oznámení o vydání certifikátu se zveřejní na úřední desce po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky řízení, bude umožněno nahlížet do podkladů (dosud se oznámení o vydání certifikátu nezveřejňovalo);

(v)  Proti oznámení stavebnímu úřadu o vydání certifikátu budou přípustné námitky osob, které by jinak byly účastníky řízení (nově lze namítat, že finální dokumentace neodpovídá té, ke které byl vydán souhlas, popřípadě že souhlas nebyl opatřen) a výhrady dotčených orgánů; tyto námitky, resp. výhrady se budou podávat u stavebního úřadu, jejich podání bude mít odkladný účinek a stavební úřad je k rozhodnutí předloží odvolacímu správnímu orgánu.

 Z pohledu osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, je navrhovaná novela jednoznačně chvályhodná. Ochrana jejich zájmů by nově měla být posílena na srovnatelnou úroveň s tím, jak je tomu v případě klasického řízení o vydání stavebního povolení. Z pohledu stavebníka už to taková výhra není a stavebníkovi se de facto služby autorizovaného inspektora mohou přestat vyplácet. Stavebník autorizovanému inspektorovi platí smluvní odměnu, za kterou si dosud kupoval odstranění všemožných překážek z cesty a čas. Nově nebude platit ani jedno, i v nesporných případech stavebník získá s pomocí autorizovaného inspektora pravomocné povolení stavět minimálně za 30 dnů, a to již může být srovnatelné s délkou klasického stavebního řízení. Za zmínku také stojí, že v navrhované novele byl nahrazen i dosavadní nadpis § 117 stavebního zákona „Zkrácené stavební řízení“. Zákonodárci tím zohlednili fakt, že nejde vlastně o řízení a nově ani o významnou časovou úsporu.

Čeká se, že novelu bez problémů odhlasuje Senát a podepíše prezident republiky. Uvidíme proto, zda autorizovaným inspektorům nakonec přece jen nějaká práce zbude, nebo ve stavebním zákoně jejich funkce sice formálně zůstane, ale v nadbytečné a nepoužívané podobě.