Mezi „nově“ pojištěné osoby podle novely patří například jednatelé společností s ručením omezeným, kteří jsou nyní pojištěni jen důchodově (s účinností od 1. ledna 2009 byli vypuštěni z okruhu nemocensky pojištěných zaměstnanců), nebo členové představenstva akciové společnosti, kteří jsou za činnost v tomto orgánu odměňováni, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. Členové představenstva doposud nebyli pojištěni nemocensky ani důchodově. Pokud je výše uvedeným osobám přiznána odměna za výkon funkce, jsou účastny zdravotního pojištění.

Mohlo by se zdát, že navrhovaná změna souvisí s tolik diskutovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z počátku tohoto roku. V něm soud dospěl k závěru, že ředitel a současně jednatel společnosti nebyl účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru, protože mu pracovní poměr se společností vůbec nevznikl. Tento judikát Nejvyššího správního soudu potvrdil dosavadní ustálenou judikaturu obecných soudů i Nejvyššího soudu, že jednatel nebo člen představenstva nemůže vykonávat svou činnost (obchodní vedení) v rámci pracovního poměru. Dále ji rozvedl, když důsledky neplatného pracovního poměru vztáhl na otázku účasti na nemocenském pojištění. Je přitom téměř jisté, že stejný závěr by soud učinil i ve vztahu k účasti na důchodovém a zdravotním pojištění.

Pravdou však je, že o zahrnutí členů představenstva do okruhu povinně důchodově i nemocensky pojištěných osob se Ministerstvo práce a sociálních věcí snaží již řadu let. Proti této úpravě byly právě akciové společnosti a členové jejich představenstev. Vedle odměny za výkon funkce, z níž se nemuselo odvádět pojistné, totiž pobírali i mzdu z pracovního poměru, která jim zajistila účast na důchodovém a nemocenském pojištění.

Jednatelé společnosti s ručením omezeným, členové představenstva akciové společnosti (statutární orgány a jejich členové) jsou pro účely důchodového, nemocenského i zdravotního pojištění zahrnuti do kategorie zaměstnanců a plátci jejich příjmů do kategorie zaměstnavatelů. Mezi nároky zaměstnanců v pracovním poměru a „statutárů“ při jejich pracovní neschopnosti jsou ale určité odlišnosti. Povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění budou mít i nadále jen zaměstnavatelé. Výše sazby pojistného bude stejná u zaměstnance i statutárního orgánu či jeho člena. Nárok na výplatu nemocenského vznikne zaměstnanci i statutárnímu orgánu a jeho členu, pokud bude jejich pracovní neschopnost trvat déle než 21 kalendářních dnů. Tj. prvních 21 dnů pracovní neschopnosti se nemocenské ani zaměstnancům ani „statutárům“ nevyplácí. Zaměstnanci však mají v této době nárok na náhradu mzdy podle zákoníku práce. Statutárním orgánům a jejich členům po prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti žádná náhrada odměny sice automaticky nenáleží, ale na druhou stranu společnost jim odměnu po dobu jejich pracovní neschopnosti krátit nemusí.

Doporučení pro firmy: zrevidujte smlouvy o výkonu funkce

Novela nemění ustanovení upravující případy, kdy pojištěnec, tedy zaměstnanec a nově i  statutární orgán a jeho člen,nebude mít nárok na výplatu nemocenského. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti práci, nebo za dobu, po kterou mu podle zvláštních právních předpisů náleží z tohoto zaměstnání nadále započitatelný příjem. Z pohledu „statutára“ není vůbec jasné, zda nebo v jakých případech mu podle této úpravy zanikne nárok na výplatu nemocenského, zejména pokud mu bude i po dobu jeho pracovní neschopnosti vyplácena odměna za výkon funkce.

V současné době řada smluv o výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena neobsahuje zvláštní ustanovení, které by upravovalo krácení odměny „statutára“ po dobu jeho pracovní neschopnosti nebo omezovalo výkon této funkce v době pracovní neschopnosti. Jestliže bude navrhovaná novela přijata a statutární orgány a jejich členové se budou muset účastnit důchodového i nemocenského pojištění, doporučení pro firmy zní: revidujte smlouvy. A to s ohledem na výše uvedenou výplatu nemocenského až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti a případy, kdy zaniká nárok na výplatu nemocenského. Při uzavírání nových smluv bude potřeba vzít tyto souvislosti v úvahu.