Francouzské veřejné finance, atraktivita českých dluhopisů i zpomalující růst cen pražských bytů. Taková byla tradiční trojice úvodních témat ekonomického podcastu MakroMixér s hlavním ekonomem ČSOB Janem Burešem. Hlavní část rozhovoru však patřila architektovi a urbanistovi Jaromíru Haincovi, spoluautorovi nového Metropolitního plánu Prahy, který rozebírá zejména budoucí rozvoj metropole, bytovou krizi, dostupnost bydlení, dopravu i podobu veřejného prostoru.
Tři témata pro Honzu Bureše
Vývoj kolem francouzských veřejných financí je podle Jana Bureše, hlavního ekonoma ČSOB, varováním pro země, které podceňují fiskální disciplínu. Vládní dluh země se totiž pohybuje poblíž 120 % HDP, zatímco rozpočtové schodky dlouhodobě převyšují pět procent ekonomického výkonu.
S tím souvisí i téma českých státních dluhopisů. Jejich výnosy v posledních měsících rostou spolu s napětím na globálních trzích. Bureš nicméně uvedl, že výnosy českých dluhopisů nad pěti procenty považuje z investorského pohledu za atraktivní, protože české veřejné finance podle něj navzdory problémům nejsou v tak špatném stavu jako například ty francouzské.
Třetí otázka už směřovala k hlavnímu tématu podcastu: Přestože růst cen nemovitostí zůstává vysoký, tempo zdražování nových bytů v Praze zpomaluje. Podle ekonoma je důvodem kombinace velmi vysokých cen a dražšího financování. Připomněl také propočty České národní banky, podle nichž na koupi průměrného bytu prostřednictvím hypotéky dosáhne v Praze pouze zhruba 10 až 15 procent domácností s nejvyššími příjmy.
Praha se připravuje na dalších 300 tisíc obyvatel
Hlavním hostem podcastu byl Jaromír Hainc, architekt, urbanista a spoluautor Metropolitního plánu Prahy. Podle něj se metropole musí připravit na výrazný populační růst. „Těch 300 až 350 tisíc obyvatel je reálných,“ uvedl Hainc. Připomněl, že během posledních patnácti let Praha již narostla přibližně o 150 tisíc obyvatel, aniž by většina lidí tento přírůstek výrazně zaznamenala.
Současně upozornil, že skutečný počet lidí, kteří se v Praze denně pohybují, je výrazně vyšší než oficiální statistiky. Zatímco hlášených obyvatel je zhruba 1,4 milionu, podle dat mobilních operátorů se denní populace pohybuje mezi 1,6 a 1,8 milionu lidí. Do budoucna se tak podle něj Praha může přiblížit hranici dvou milionů obyvatel.
Klíčovou roli při dalším rozvoji mají sehrát zejména brownfieldy, tedy bývalé průmyslové či nevyužívané plochy uvnitř města, které disponují existující infrastrukturou a dobrou dopravní obslužností.
Dostupnost bydlení zůstává největší výzvou
Podle Haince Praha dlouhodobě staví méně bytů, než by potřebovala. „Náš odhad je kolem deseti, v lepším případě dvanácti tisíc bytů ročně,“ řekl. Realita je přitom podle něj výrazně nižší. Trh dnes dokáže dodat přibližně pět až šest tisíc nových bytů ročně.
Za problém považuje souběh několika faktorů. Vedle omezeného množství vhodných pozemků jde především o zdlouhavé povolovací procesy. „Jestliže projekt děláte deset let, tak to zdražuje ten projekt samotný. Držíte pozemky, musíte mít celý ansámbl lidí, kteří se o projekt starají,“ vysvětluje.
Vedle toho upozorňuje také na rozsáhlou síť technických požadavků, norem a regulací, které výstavbu prodražují. „Je opravdu na zvážení, jestli standard, který si vytváříme, skutečně odpovídá tomu, na co si ekonomicky dokážeme vydělat,“ uvedl. Podle Haince by bylo vhodné znovu prověřit některé požadavky vzniklé ve 20. století a posoudit, zda stále odpovídají dnešním potřebám.
Metropolitní plán jako nová pravidla pro rozvoj města
Praha po letech příprav uvedla do praxe nový Metropolitní plán. Podle urbanisty je jednou z největších změn větší flexibilita využití území. Namísto přísného oddělování funkcí umožňuje vznik městských čtvrtí, kde mohou vedle sebe fungovat byty, kanceláře, služby i školy. „Na většině ploch obytného města se má žít, pracovat, bavit se a rekreovat,“ shrnul filozofii plánu.
Současně plán stanovuje jasnější pravidla pro výškovou regulaci. Ve stabilizovaných částech města zachovává stávající charakter zástavby, zatímco v transformačních územích počítá s vyšší hustotou i vznikem výškových dominant. Celková bytová kapacita Metropolitního plánu podle něj dosahuje až 350 tisíc bytů, což by mělo městu vytvořit dostatečný prostor pro budoucí rozvoj.
Pomohou regiony a vysokorychlostní tratě?
Řeč přišla také na vysokorychlostní železnici a možnost rozložit populační tlak na širší metropolitní region. Podle Haince může lepší dopravní propojení pomoci městům jako Beroun, Kladno, Nymburk nebo Poděbrady, která již dnes disponují základní občanskou vybaveností. „Jsou místa kolem Prahy, která by měla potenciál přijmout nejen nové obyvatele, ale i potřebné funkce,“ uvedl.
Současně však upozornil, že samotná doprava problém nevyřeší. Podle něj jde o širší debatu o tom, jakým způsobem chce Česká republika rozvíjet své regiony a jaký životní styl budou obyvatelé preferovat.
Veřejný prostor není jen parkoviště
Hainc upozornil, že česká města stále ve velké míře využívají veřejný prostor k odstavování automobilů, zatímco v řadě západoevropských metropolí již probíhá postupný návrat ulic lidem. Podle něj bude Praha v příštích desetiletích čelit výzvám spojeným s oteplováním či hospodařením s vodou, a proto bude stále důležitější rozhodovat, jak s omezeným veřejným prostorem nakládat.
Přesto nevolá po radikálních zákazech. Spíše po postupné změně přístupu, která se v řadě evropských měst osvědčila. „To nejsou věci, které se změní ze dne na den. Jsou to postupné kroky, které trvaly v západních městech desetiletí,“ dodal.
Na závěr dostal host osobní otázku, která nová pražská stavba ho v posledních letech nejvíce zaujala. Nepřekvapivě nevybral žádnou osamocenou architektonickou ikonu, ale nově vznikající čtvrť Smíchov City. Právě tam podle něj vznikají „normální kvalitní domy“, které dohromady vytvářejí prostředí navazující na tradiční charakter Prahy.
